EU zkritizovala syrský režim a zaručila se za libyjské povstalce
Ministři zahraničí zemí Evropské unie na schůzce v Bruselu tvrdě kritizovali syrský režim prezidenta Asada. Další sankce vůči němu a jeho přívržencům ale nezavedli. Ministři také připomněli Damašku povinnost chránit diplomatické mise, aby se neopakovaly útoky, ke kterým už došlo proti misím Spojených států a Francie. Šéfové unijní diplomacie také přislíbili další pomoc povstalcům bojujícím proti režimu Muammara Kaddáfího v Libyi.
Evropská unie se omezila na výzvy vůči Asadovu režimu a vyjádřila solidaritu s lidem Sýrie. V prohlášení vydaném po schůzce Unie oceňuje odvahu Syřanů, kteří bojují o svobodu a protestují nenásilně, ačkoli roste počet obětí zásahů pořádkových sil proti nim.
Ministři zahraničí unijních zemí připomněli Asadovi, že slíbil zahájit celospolečenský dialog o změnách. Sedmadvacítka proto vyzývá k vytváření podmínek k takovému dialogu, především pak ke zrušení výjimečného stavu a k povolení svobodně prezentovat názor.
Ministři také odsoudili útoky provládních demonstrantů proti francouzské ambasádě v Damašku. Připomněli Sýrii povinnost chránit diplomatické sbory.
Unie stále hrozí zostřením sankcí, zatím k nim ale nechce sáhnout. Musí si nechat v záloze ještě nějaké obchodní nebo finanční tresty, aby měla čím vytvářet nátlak na syrský režim.
Jak ale potvrdil český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, zatím zůstane jen u hrozeb: „Nic opravdu důležitého nebude. Prostě nemáme na to páky, řekněme to upřímně.“
Dá se tak očekávat maximálně rozšíření seznamu osob, kterým se nesmějí vydávat unijní víza. Jakoukoli rezoluci Rady bezpečnosti OSN proti Sýrii by totiž určitě zablokovalo Rusko, nebo Čína.
Unie se zaručí za libyjské rebely
Ministři sedmadvacítky také rozhodli o zpřístupnění peněz ze zmrazených účtů činitelů Kaddáfího režimu libyjským rebelům. Přechodná národní rada nebude moci prostředky čerpat přímo, ale bude jimi smět ručit za komerční úvěry. Způsob fungování takových finančních transakcí vysvětlil po jednání ministrů zahraničí sedmadvacítky v Bruselu Karel Schwarzenberg:
„Zdá se, že se teď nalezlo řešení, že si můžou alespoň bráti úvěr, který bude tímto jměním zaručen. Banky se zdráhají něco vydati, co bylo někým jiným vloženo, poněvadž se nechtějí vystavit právním sporům. Není ještě ukončena celá libyjská vojenská akce. To je chápu, tak se nalezlo toto řešení.“
Postavit se za Palestince?
Unie zároveň hledala jednotný postoj k dalšímu blízkovýchodnímu tématu. Ukázalo se ale, že v otázce uznání Palestiny jako samostatného státu a její přijetí do struktur OSN jsou unijní lídři nejednotní. Podobné dilema má Evropa s Kosovem.
Pro uznání Palestiny by asi byly třeba Francie, Španělsko, Velká Británie, nebo Švédsko. Řada dalších je ale nakloněna spíše Izraeli.
Za rezoluci OSN, která by uznání Palestiny deklarovala se nezasazuje ani česká diplomacie. „Máme takový dojem, že by to teď mírovému procesu neprospělo. O co nám jde je přispět k mírovému procesu a tam nejsme potom přesvědčeni, že by taková rezoluce tomu stoprocentně připomohla,“ řekl ministr Schwarzenberg.
