EU změní systém zemědělských dotací, chystá jednotnou sazbu
Po roce 2013 skončí současný systém zemědělských dotací, který diskriminuje farmáře z nových členských zemí Evropské unie. Unie to dnes oznámila v novém návrhu společné zemědělské politiky EU.
Návrh nepočítá ani s přechodným obdobím, během kterého by vlády mohly dorovnávat dotace z vlastních rozpočtů. Právě toho bály nové členské země EU. Francouzi nebo Italové by pak totiž mohli na několik let zakonzervovat současný stav, kdy jejich zemědělci mají konkurenční výhodu na trhu.
Do budoucna Unie sice nemá mít jednotnou sazbu dotací, ale měla by existovat nějaká minimální platba, na kterou budou mít nárok všichni. Každý farmář tak získá záruku v rámci Unie, že nedostane méně než určité procento z průměrné sazby pro celou EU.
Ta v současnosti činí až 500 eur, tedy 12 500 korun na hektar. Lotyši mají ale například jen 100 eur, tedy 2 500 korun. Celkově by měl být unijní rozpočet pro zemědělce podle předpokladů EK zachován po roce 2013 na přibližně stejné úrovni jako teď.
Výhoda pro ekozemědělce
Zemědělské dotace by se ale měly nově vázat i na ochranu životního prostředí. Vyšší by je měli mít malí a ekologičtí zemědělci. Velkostatkáři by naopak měli o část dotací přijít. Podle komisaře tak větší užitek ze zemědělství pocítí i obyčejní lidé, pro které je důležitá krajinotvorná funkce zemědělství.
Návrh společné zemědělské politiky EU zhodnotil prezident Agrární komory Jan Veleba
Česká republika spravedlivější rozdělování dotací a větší důraz na ekologické zemědělství vítá. Odmítá ale návrh Evropské komise na nastavení stropu pro dotace velkofarmářům.
"Reálie českého zemědělství jsou takové, že zhruba 80 procent produkce dělají velké farmy. Pokud v návrhu bude zastropování, tak je to pro naše zemědělství velký problém. My bychom na tom tratili,“ řekl prezident Agrární komory České republiky Jan Veleba.
Obava z velkých zemí
O materiálu teď začnou jednat národní ministři a je možné, že si do návrhu prosadí věci, které se jim při vyjednávání v rámci komise nepodařily. To by ze strany Francie, Itálie či Německa mohly být právě různé národní dotace, které by opět přesunuly výhodu na jejich stranu.
Prezident Agrární komory upozornil, že k plánované jednotné sazbě dotací se budou velké státy EU snažit přidat koeficient. „Ten bude vázán třeba na spotřební koš, který bude zase vázán na vstupní náklady v jednotlivých zemích. Tím by to pro nás nebylo tak výhodné,“ myslí si Jan Veleba.
Země Visegrádské čtyřky spolu s Bulharskem a Rumunskem se už proto dohodly na společném postupu a budou se něčemu takovému snažit zabránit. Konečnou podobu společné zemědělské politiky na roky 2014 až 2020 by měl příští rok nově schvalovat Evropský parlament.
Pozor na východní Evropu
Podle europoslance za KDU-ČSL Jana Březiny je návrh nové zemědělské politiky prvním krokem ke spravedlivějšímu systému.
„Zatím ale ještě ani zdaleka nevidíme jeho obrysy. Pouze zužuje prostor, ve kterém se dosud zemědělská reforma pohybovala,“ řekl Březina. Současně upozornil na to, že jestliže se dotace vyrovnají v celé EU, na české zemědělce se dotáhnou farmáři z dalších zemí východní Evropy.
„Tak jako my máme relativní výhodu proti zemědělcům například ve Francii nebo Německu, kde cena práce a cena půdy je jiná než u nás, tak jsou země, které v tomto mají ještě větší konkurenční výhodu. Pokud by se nadměrně posílili zemědělci v Bulharsku nebo v Rumunsku, budou konkurenceschopnější něž my,“ obává se europoslanec Březina.
