Přerušení toku financí k aktivitám teroristů je prioritou Evropské unie, řekla v rozhovoru pro německý deník Die Welt česká eurokomisařka Věra Jourová. Podle ní chce Evropská komise především zpřísnit pravidla pro obchodování s virtuálními měnami a zavést listinu rizikových zemí.

Tento článek je více než rok starý.

22:20 4. července 2016 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Virtuální měny, jako jsou například bitcoiny, umožňují vlastníkům uchovat si svou anonymitu, proto jsou oblíbené mezi teroristy. Platformy, skrz které je měna obchodovaná, by nyní měly provádět přísnější kontroly. Kdo například vymění bitcoiny za skutečné peníze, by podle Jourové neměl nadále zůstávat v anonymitě.

Evropská komise dále navrhuje, aby bylo možné provádět bezhotovostní platby kartou bez identifikace pouze do výše 150 eur.

„Jedná se především o preventivní opatření, které se týká nejen virtuálních měn, ale i předplacených karet, u kterých máme důkazy o tom, že je teroristé použili a měli určité pokyny k tomu, aby používali anonymní možnosti plateb,“ potvrzuje eurokomisařka Věra Jourová.

Podle Jourové také Evropská komise plánuje zavést seznam rizikových zemí, v nichž by banky měly přísněji kontrolovat platební operace. Šlo by například o Afganistán, Irák, Sýrii, Írán a Severní Koreu, ale i například Bosnu a Hercegovinu.

„Myslím si, že je naprosto správné, že vydáváme tento seznam rizikových zemí a požadujeme po bankách a dalších institucích, aby dělaly zpřísněnou kontrolu,“ popisuje Jourová.

V seznamu se podle ní objevují země na základě vyhodnocení toho, kde jsou největší rizika. „Nechceme tam dávat země, kde by mohlo být teoretické nebezpečí. Dáváme tam země, u nichž jsou prokazatelná rizika, a vycházíme z několika různých zdrojů, které země hodnotily.“

Boj proti terorismu patří už dlouhou dobu k jedné z priorit Evropské unie. Nutnost těchto kroků poprvé ukázaly útoky na redakci satirického časopisu Charlie Hebdo. Březnové bombardování v Bruselu ale potvrdilo, že je třeba podmínky ještě zpřísnit.

Důslednější opatření požaduje až 82 procent Evropanů. Podle nedávného průzkumu považuje většina lidí boj proti terorismu za naléhavější než například vytváření nových pracovních míst.

Kristina Roháčková, Martin Balucha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít