Češi usilují o klíčová místa v Bruselu. Babiš přislíbil podporu, podle Prouzy je ale Úřad vlády pasivní

V Bruselu se rozhořel boj o místa nejbližších spolupracovníků eurokomisařů. Češi mají šanci dostat se k vlivným portfoliím. Úřad vlády jim chce pomoci, podporu slíbil i premiér Andrej Babiš (ANO). „Jsem zklamaný pasivitou,“ říká ale ke skutečně probíhajícím krokům bývalý státní tajemník Tomáš Prouza.

Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Určitě se budeme angažovat,“ řekl premiér Babiš Radiožurnálu na dotaz, zda bude prosazovat Čechy na vysoké posty v Evropské komisi. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Boj o klíčové posty v Evropské komisi rozdělením portfolií mezi eurokomisaře zdaleka nekončí. V Bruselu právě vrcholí zákulisní soupeření o vlivná místa v kabinetech jednotlivých komisařů. O posty v nejužších týmech se ucházejí i Češi a Úřad vlády se jim v tom snaží pomoci. Podporu slíbil i premiér Babiš.

Junckerův tým se měl loučit s úřadem, proces ale drhne. Kamenem úrazu se stává Rumunsko

Číst článek

„Samozřejmě v momentě, kdy Evropský parlament novou předsedkyni Evropské komise potvrdí, tak určitě se angažovat budeme,“ ubezpečoval premiér a lídr hnutí ANO po červencovém summitu Evropské unie na dotaz Radiožurnálu, zda bude prosazovat Čechy i na další vysoká místa v Evropské komisi.

V současné unijní exekutivě se mimo trojice Čechů v kabinetu Věry Jourové (ANO) dokázali na nejvyšších politických postech uplatnit jen další dva lidé z Česka. Expert na kohezní politiku Tomáš Nejdl působil jako pravá ruka rumunské eurokomisařky pro regionální politiku Coriny Creţuové.

Češka s konžskými kořeny Jolana Mungengová zase našla uplatnění mezi nejbližšími spolupracovníky švédské eurokomisařky pro mezinárodní obchod Cecilie Malmströmové.

Jestli se Česku podaří znovu probojovat na vlivná místa u zahraničních eurokomisařů, zatím není jasné. Českou ambicí by mohlo být dostat svého zástupce i do týmu příští předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové.

Británie bude muset navrhnout svého eurokomisaře, řekla nová šéfka komise von der Leyenová

Číst článek

Právě tam budou v příštích pěti letech padat ta nejdůležitější rozhodnutí. „Samozřejmě to bude kabinet, o který mají zájem všichni,“ potvrzuje státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková.

Snahy Úřadu vlády pomoci Čechům v uplatnění na nejvyšších unijních místech koordinuje právě Hrdinková. Pod jejím vedením vznikl neveřejný seznam potenciálních kandidátů z Česka do kabinetů všech eurokomisařů.

„Kandidáti se musí primárně prezentovat sami, současně ale vědí, že mají mnohem vyšší šanci na úspěch, když je podpoříme. Jsme proto v úzkém kontaktu, píšeme si a telefonujeme,“ popisuje Hrdinková.

Výměnný obchod

Pro Česko jsou podle informovaných zdrojů nejzajímavější kabinety těch eurokomisařů, o jejichž portfolia se původně ucházela Jourová. Patří mezi ně vnitřní trh, digitální agenda nebo mezinárodní obchod. V těchto oblastech ale není jednoduché uspět, nejen kvůli konkurenci z dalších unijních států.

Mezinárodní obchod bude mít v příští Evropské komisi na starosti Phill Hogan z Irska, který si prakticky beze změn hodlá ponechat svůj dosavadní tým, který mu pomáhal na jeho dosavadním postu eurokomisaře pro zemědělství.

Francie má nového kandidáta na post eurokomisaře. Nominovala exministra Thierryho Bretona

Číst článek

Digitální agenda a vnitřní trh zase připadnou Francii, kde potenciální námluvy přerušil debakl francouzské kandidátky na eurokomisařku Sylvie Goulardové při takzvaném grilování v Evropském parlamentu.

Náhradník, někdejší ministr hospodářství Thierry Breton, se o podporu europoslanců teprve uchází, až potom se bude zabývat sestavováním kabinetu. Breton přitom bude pro Česko klíčový mimo jiné proto, že má mít na starosti unijní vesmírný program.

Pražskou Agenturu GSA pro navigační systém Galileo čeká rozšiřování, ke kterému má Francie rezervovaný postoj.

Milena Hrdinková nechce prozrazovat, o které kabinety se Česko zajímá především a kde by mohli mít čeští zástupci šanci uspět. „Je to extrémně selektivní proces. Jde o to, jak se kandidáti svým profilem, praxí a kompetencemi potkají s tím, co jednotliví eurokomisaři potřebují, a jak zapadnou do skládačky pravidel pro ustanovování kabinetů.“

Do hry kromě odbornosti kandidátů vstupuje i politika. Velkou roli podle nepsaných pravidel hraje reciprocita. Za přijetí zahraničního experta do kabinetu „národního“ eurokomisaře je možné si na oplátku vyjednat angažmá tuzemského experta v týmu příslušného zahraničního eurokomisaře.

Protože bude například Věra Jourová mít ve svém kabinetu i v příštích letech Ira, Rumunku či Němku, může usilovat o prosazení českých kandidátů do týmů eurokomisařů z Irska, Rumunska nebo Německa.

Znepokojuje mě, když se z veřejnoprávních médií stanou hlásné trouby vládní propagandy, říká Jourová

Číst článek

„Vybrali jsme si třicet až čtyřicet kandidátů, které jsme zkusili rozprostřít mezi jednotlivá portfolia. Konzultovali jsme s nimi jejich preference a varianty postupu. Snažíme se teď jednat na všech úrovních – s budoucími komisaři i šéfy jejich kabinetů, využíváme všechny dostupné cesty. Na prvním místě je to o lidech, zda dokážou zaujmout druhou stranu a jakou reputaci si v institucích EU vybudovali. My je pak maximálně podpoříme, protože bez politické podpory to nejde,“ upřesňuje státní tajemnice Hrdinková.

Úkol pro Jourovou

Čechům by mohla pomoci zásada geografické vyváženosti uvnitř kabinetů, kterou eurokomisaři musí ctít. Interní pravidla sice nejsou tolik striktní, podle nich se na vyšších úřednických postech, v bruselských kruzích známých pod zkratkou AD, musí v každém kabinetu vystřídat alespoň tři různé národnosti a jednu z vedoucích pozic pak musí obsadit člověk jiné národnosti, než je eurokomisař nebo eurokomisařka.

Ursula von der Leyenová ale chce být v tlaku na národnostní pestrost důsledná a sama se pokouší jít ostatním eurokomisařům příkladem, jak Radiožurnálu mimo záznam popsal vysoce postavený německý politik a její někdejší blízký spolupracovník. Podle něj si je von der Leyenová vědoma, že za své zvolení vděčí zemím východního křídla Evropské unie.

Díl odpovědnosti za pomoc Čechům ucházejícím se o vlivná místa v Evropské komisi leží také na budoucí místopředsedkyni Evropské komise Věře Jourové, která má ke svým budoucím kolegům nejblíže.

Jourová nechce, aby se Evropa dělila na Východ a Západ, věří europoslankyně Charanzová

Číst článek

„Teď je taková zvláštní doba, kdy se po slyšeních na nové eurokomisaře všichni vrhnou s nabídkami lidí. Jsem velmi ráda, že Úřad vlády, pan premiér i paní státní tajemnice to berou velmi vážně. Podílím se na tom jen částečně. Je to ale velice dobrá soustředěná snaha, která by měla vyústit ve více lidí na klíčových postech,“ řekla Radiožurnálu před časem Jourová.

Pasivní Úřad vlády

Věra Jourová bude pro obsazování míst klíčová, tvrdí bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, který vyjednával podporu pro Čechy v kabinetech před pěti lety.

„Pokud se něco povede, tak to bude zásluha Věry Jourové a Daniela Brauna (zástupce šéfky kabinetu Jourové – pozn. red.), kteří se vyjednávání intenzivně věnují a také se poučili z minulé zkušenosti, včetně nutnosti být dostatečně drsný – pokud jiný komisař nesplní dohodu, je třeba odmítnout jejich člověka i v českém kabinetu,“ řekl.

Prouza je podle svých slov ale zklamaný z aktivit Úřadu vlády. „Volalo mi několik Čechů z Evropské komise a stěžovali si na totální pasivitu Mileny Hrdinkové, která místo toho, aby Čechy z komise přesvědčovala a nabízela jim zajímavé varianty, jen čeká, jestli se sám někdo někam přihlásí,“ tvrdí Prouza, který v současnosti působí jako prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Česko má poprvé místopředsedkyni Evropské komise. Jourová bude kontrolovat dodržování hodnot unie

Číst článek

Podle jeho zkušeností je potřeba vyjednávat více komunikačními kanály současně. „Věra Jourová by měla jednat s jinými komisaři a stejné kandidáty by měl představovat někdo zodpovědný z Česka svému protějšku v dané zemi, aby se potkaly stejné informace. Je nutné také umět vysvětlit, proč by českého kandidáta měli přijmout i z pohledu přínosu pro agendu daného komisaře, nejen tak, že jde o výměnu člověk za člověka,“ dodává Prouza.

Podobné výtky mimo záznam zaznívají i od dalších lidí, kteří mají k obsazování míst v Evropské komisi blízko. „Chybí celistvý tlak, nejlepší by bylo využívat osobních kontaktů na protějšky z jiných zemí a dělat to napříč vládou. Premiér a jeho lidé si ale příliš urputně střeží informace a na výsledku se to nutně odrazí,“ uvedl obeznámený zdroj.

Milena Hrdinková odmítá, že by informace o kandidátech nepředávala i dalším, kteří mohou s prosazením Čechů na vlivná místa pomoci. „Kromě klíčové strategické domluvy na postupu s českým kabinetem a koordinace s naším Stálým zastoupením při Evropské unii v Bruselu jsou do procesu zapojeni například také čeští europoslanci a další aktéři působící na unijní scéně.“

Za úspěch by se podle informovaných zdrojů dalo považovat, pokud by se Česku podařilo obhájit dvě místa v kabinetech zahraničních eurokomisařů. Státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková svůj cíl na počet uplatněných lidí přepočítat odmítá.

„Já bych v kabinetech eurokomisařů samozřejmě nejraději viděla co nejvíce lidí, chtěla bych jich tam vidět sedmadvacet. Takhle jednoduše se to ale říci nedá,“ dodává.

Viktor Daněk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme