Čím se vyznačují teroristé v Evropě? Nízkým vzděláním a pobytem za mřížemi, tvrdí studie

Do roku 2023 evropská vězení opustí desítky teroristů a země na to zatím nejsou připravené. Varuje před tím průběhová zpráva o evropských džihádistech od think tanku GLOBSEC.

Bratislava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto | Foto: VICE News | Zdroj: Reprofoto Youtube

Zpráva popisuje teroristu, který v Evropě útočí, jako mladého muže se základním vzděláním a často bez práce. Žen je mezi evropskými džihádisty pouze 13 % a v době spáchání teroristického útoku bývají o trochu starší než mužští útočníci. Těm je v naprosté většině případů při atentátu těsně pod 31 let.

‚Nechtěl jsem zabíjet.‘ Němec dostal za útok na mešitu v Drážďanech deset let vězení

Číst článek

Všechny evropské džihádisty spojuje ale například to, že nemají úplně zřejmé kariérní úspěchy. Většina z nich má také občanství některé ze zemí Evropské unie a do zahraničí vyjížděli hlavně proto, aby se aktivně zapojili do některého ze současných konfliktů.

Naprostá většina džihádistů se k radikálním hnutím podle studie GLOBSEC dostala sama kvůli jiným kriminálním činům nebo prostřednictví přátel či rodiny. I když v poslední době přibývá případů radikalizace přes internet, tenhle způsob pořád tvoří jen necelou třetinu případů. Druhým velmi zásadním faktorem pro radikalizaci je pobyt ve vězení. Polovina z těch, kteří jsou za mřížemi kvůli nějakému jinému zločinu, z vězení odchází radikalizovaná, protože se tam napojí na teroristy. Většinou ale celý proces trvá roky, a tak by se podle GLOBSEC měly státy a jejich bezpečnostní složky zaměřit na včasné rozpoznání příznaků radikalizace.

Prodej drog i úspory

Autoři studie považují za nejdůležitější, aby vznikaly mezioborové komise. Terorismus totiž nyní řeší armáda, tajné služby nebo speciálně zřízená vládní centra, ale nespolupracují spolu, což považují autoři za ten největší problém.

Policie viní muže z Prahy z podpory terorismu. Na letácích podle ní schvaloval zabití českých vojáků

Číst článek

Ve výsledku to vede i k tomu, že policisté nemají dostatečný trénink ani možnosti, jak džihádisty hlouběji prověřovat. Přitom jsou to právě oni, kteří se s radikalizovanými lidmi setkají jako první a můžou u nich odhalit potenciální nebezpečí. Podle think tanku je tedy zapotřebí, aby se informace o podezřelých radikálech dostaly i k nižším bezpečnostním složkám a ty věděly, jak s nimi naložit. Protože i třeba výslech lupičů může ukázat na teroristickou skupinu.

Peníze z krádeží jsou jeden z příjmů džihádistů. Podobně získávají peníze i z dalších nelegálních činností, např. prodeje drog, nebo obchodu s tzv. bílým zbožím. Polovinu financí ale teroristická hnutí získávají legálně. Jdou to převážně příjmy těch radikálů, kteří jsou zaměstnaní, a pak o různé úspory.

Výzkumníci sesbírali data o teroristech zadržených v nejvíce kritickém roce 2015. Těch bylo v 11 evropských zemích celkem 225. Nejvyšší počty evidovala Francie, pak Británie a Španělsko a následují Itálie a Řecko. V něm ale nejde o džihádisty nýbrž o řecké extremisty. Z těch 225 radikálů je 120 v tuto chvíli ve vězení. Zbytek je na útěku, jsou vyhoštění, nebo zemřeli při atentátech.

Marie Štenglová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme