Europoslanci vyzvali k transparantnějšímu financování politických stran ze zemí mimo EU

Evropský parlament chce Rusku ztížit možnost posílat peníze politickým stranám v členských státech osmadvacítky. Europoslanci proto vyzvali k tomu, aby byly politické strany transparentnější při přijímání darů od osob a organizací ze zemí mimo Evropskou unii.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropský parlament | Foto: European Parliament

Francouzská krajně pravicová Národní fronta nedávno získala vysokou půjčku od ruské banky. Šéfka strany Marine Le Penová přitom často podporuje ruskou politiku na Ukrajině.

A takových stran, které Rusko podporuje, je v Evropě víc. Podle výzkumu institutu Political Capital jde například o maďarský Jobbik nebo o Naše Slovensko Mariana Kotleby.

Přehrát

00:00 / 00:00

Debatu europoslanců o tom, jak čelit ruské propagandě, přiblížil zpravodaj ČRo Viktor Daněk

Podle europoslanců by politické strany v Evropě měly mít složitější přístup k penězům z Kremlu. Odhlasovali proto výzvu Evropské komisi, aby připravila pravidla, která by zajistila průhlednější financování stran. Teď bude na Evropské komisi, jak na výzvu zareaguje.

Současnou úpravu považuje europoslanec za TOP 09 a Starosty Stanislav Polčák za riziko.

„Dnes se vlastně nechává zcela na vůli vnitrostátních právních řádů, zdali si do svého práva dají nějaké podmínky, které omezují nebo zcela zakáží přijímat dary a půjčky od zahraničních subjektů, které jsou mimo Evropskou unii,“ upozornil Polčák.

Cizí země si proto podle něj mohou chtít v rámci Evropy zaplatit svůj vliv. „Podle mého přesvědčení to představuje poměrně významné riziko pro Evropu, její občany a členské státy rovněž,“ dodal europoslanec.

Třeba podle europoslance za KSČM Jiřího Maštálky však financování politických stran není věcí Evropské komise.

Moskva, Kreml | Foto: CC0 Public domain Fotobanka Pixabay

„Je to zodpovědnost především členských zemí, protože tam ty politické strany odevzdávají krom jiného své audity a uzávěrky,“ vysvětlil.

Například podle českých zákonů nesmějí politické strany přijímat dary od zahraničních firem už nyní.

V Evropském parlamentu se dnes také mluvilo také o ruské propagandě. Téma se dostalo na pořad v reakci na nedávno odvysílaný ruský televizní dokument o invazi států Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.

V něm zazněla řada dezinterpretací nebo lží – například že se v Praze chystal ozbrojený převrat, a tak šlo vlastně o bratrskou pomoc.

Na takové zavádějící informace je podle Evropského parlamentu potřeba reagovat. Mluví se například o dementování nepravd nebo o podpoře nezávislých médií.

„Je potřeba podporovat veškeré snahy o zakládání nezávislých televizních stanic a nezávislých médií v samotném Rusku. A nejenom v Rusku, i v ostatních zemích bývalého sovětského bloku,“ podotkl člen zahraničního výboru Jaromír Štětina z TOP 09.

Ondřej Houska, Simona Bartošová, Viktor Daněk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme