Boj o post šéfa Evropské komise. Z šesti ‚spitzenkandidátů‘ nemá křeslo jisté nikdo

O víkendu vybereme nové europoslance, které může zvolit až 400 milionů Evropanů. Poté začnou premiéři a prezidenti států osmadvacítky hledat příštího předsedu Evropské komise. Přestože evropské politické strany už na toto místo nominovaly takzvané spitzenkandidáty, nikdo z nich nakonec funkci po Jeanu-Claudu Junckerovi převzít nemusí. Někteří lídři členských států by totiž na tomto postu viděli raději někoho úplně jiného.

Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Německá kancléřka Angela Merkelová | Foto: Fabrizio Bensch | Zdroj: Reuters

Lidovec Manfred Weber a socialista Frans Timmermans. Tito dva ze šesti takzvaných spitzenkandidátů mají největší šanci promluvit do toho, kdo v čele Evropské komise na podzim nahradí Jeana-Clauda Junckera.

Přehrát

00:00 / 00:00

Merkelová, Rutte, nebo Barnier? Lídři států EU začnou po volbách hledat šéfa Evropské komise. Téma pro zpravodaje Viktora Daňka

Podle projekcí týdeníku Politico a agentury Kantar Public totiž právě lidovci a socialisté nejspíš zůstanou po volbách největšími frakcemi v Evropském parlamentu.

Vlivný německý europoslanec Manfred Weber chválil v závěrečné debatě předsedu komise Junckera a prohlásil, že chce unii přiblížit lidem. Na téma migrace pak zdůraznil potřebu ochránit vnější hranice ale také převzít zodpovědnost a pomáhat Africe.

Nizozemec Frans Timmermans, který coby eurokomisař vytáhl do boje proti polské justiční reformě, v debatách zmínil i Českou republiku. Podle něj by se nemohla pyšnit rekordně nízkou nezaměstnaností, pokud by nebylo evropských dotací. Střední Evropa musí být v otázce přijímání uprchlíků podle Timmermanse solidární s ostatními státy, nechce-li návrat vnitřních hranic.

Vůbec poprvé se do boje o místo předsedy Evropské komise zapojil i Čech, Jan Zahradil z ODS, který původně systém volby šéfa komise z volebních lídrů evropských politických stran kritizoval.

„My jsme ten systém nevymysleli, ale když už tady jednou je, tak tentokrát podle něj budeme hrát,“ uvedl Zahradil na začátku kampaně. V debatách prosazoval Evropskou unii, která toho dělá méně, ale lépe.

Politico i Kantar Public očekávají, že lidovci, socialisté i Zahradilovi konzervativci a reformisté ve volbách oslabí. Posílit by naopak mohli liberálové na jedné straně a euroskeptici, nacionalisté a populisté na druhé. Své kandidáty na místo příštího předsedy Evropské komise vyslalo do voleb celkem sedm panevropských politických stran.

Seznam spitzenkandidátů

  1. Nico Cué, Strana evropské levice (EL)
  2. Ska Kellerová, Evropská strana zelených (EGP)
  3. Jan Zahradil, Aliance evropských konzervativců a reformistů (ACRE)
  4. Margrethe Vestagerová, Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE)
  5.  Manfred Weber, Evropská lidová strana (EPP)
  6. Frans Timmermans, Strana evropských socialistů (PES)

Křeslo nemá nikdo jisté

Ani jeden ze šestice takzvaných spitzenkandidátů ale nemá křeslo jisté. Jsou to totiž šéfové vlád unijních států, kdo europarlamentu navrhnou jméno příštího předsedy Evropské komise. A už předem se shodli, že se tentokrát necítí být výběrem mezi těmito kandidáty vázáni.

„Dostali jsme se do fáze, kdy je Evropská komise zpolitizovaná. Členové mají stále politické komentáře a já myslím, že jim to nepřísluší,“ prohlásil šéf ANO premiér Andrej Babiš na posledním summitu Evropské unie v rumunském Sibiu.

VIDEO: Boj o předsedu Evropské komise. Podívejte se na debatu spitzenkandidátů i s českým zástupcem

Číst článek

Někteří politici argumentují také tím, že systém se neujal mezi voliči. Lucemburský premiér Xavier Bettel nedávno novinářům vzkázal, ať se jeho voličů zajdou zeptat, zda už o některém ze spitzenkandidátů někdy v životě slyšeli.

Někteří premiéři nebo prezidenti osmadvacítky ale spitzenkandidáty podporují. Mezi nimi je třeba německá kancléřka Angela Merkelová, která stojí za Weberem. Ten je ale kancléřčin blízký spojenec z její sesterské CSU.

Pokud by post šéfa Evropské komise nezískal nikdo ze spitzenkandidátů, nabízejí se některá další jména, o který se začalo spekulovat.

Angelu Merkelovou, která ohlásila pomalý odchod z čela německé vlády, před časem jmenoval jako svou ideální nástupkyni sám Jean-Claude Juncker. Na rozdíl od spitzenkandidátů má totiž zkušenosti z vrcholné politiky. Merkelová ale zájem o tento post neprojevila.

Sedm skupin voličů podle postojů k EU: jste profitář, reformista, nebo snad městský liberál? Otestujte se

Číst článek

Spekuluje se také o nizozemském premiérovi, ale ani Mark Rutte o místo šéfa Evropské komise zájem nemá. Chce prý ještě dokončit tři roky vlády.

Už řadu měsíců se mluví také o hlavním unijním vyjednavači Michelu Barnierovi. Ten se podle svého vyjádření chce soustředit na dokončení brexitu. Pokud bychom ho ale vzali za slovo, tak aktuální termín odchodu Velké Británie z Evropské unie připadá přesně na den konce mandátu současné Evropské komise.

Šéfové unijních vlád se sejdou hned příští úterý 28. května, tedy dva dny po eurovolbách.

A jednání mohou být opravdu složitá, nehledá se totiž jen šéf příští Evropské komise, ale také předseda Evropské rady, který řídí summity, a také šéf Evropské centrální banky nebo šéf unijní diplomacie. Na jménech se ale nemusí shodnout všichni, v tomto případě se totiž nehlasuje jednomyslně.

Viktor Daněk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme