Eurovolby ve znamení nízké účasti voličů a trestání vlád

Volby do Evropského parlamentu jdou do finále. Dveře za posledními voliči v devatenácti státech se zavřou ve 22 hodin a poté vypukne v Bruselu supervolební noc, během níž se bude postupně skládat obrázek složení příštího Evropského parlamentu. Ve většině zemí zatím podle odhadů provází volby nízký zájem voličů. Skóre unii pokazili především nováčkové, kteří přistoupili 1. května. Volby se nesou také ve znamení trestání současných vlád.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

volební místnost

volební místnost | Foto: Samuel Kubáni

Své poslance mohlo vybírat celkem skoro 350 miliónů voličů od Dublinu až po Tallin. Šest států - Nizozemsko, Velká Británie, Irsko, Česká republika, Lotyšsko a Malta - mělo odvoleno už včera. Dnes se otevřely volební místnosti ve zbývajících devatenácti zemích.

Po 22. hodině začne série zveřejňování oficiálních výsledků. Údaje o nasčítaných hlasech se budou sbíhat do bruselského sídla parlamentu, kam se pomalu sjíždějí politici, diplomaté, analytici a korespondenti zahraničních médií. Jednou z klíčových otázek je, kolik nakonec dorazilo k volbám lidí a kolik z nich vybralo z předkládané nabídky extremistické či nacionalistické strany.

Navzdory významu EP voliči stále považují za důležitější domácí parlamentní volby a dávají přednost vnitropolitickým tématům. Ve většině dosavadních členských zemí EU se účast voličů proti posledním volbám z roku 1999 snížila, noví členové se pak vesměs do unie hlásí velmi nízkou účastí, která je na hranici ignorování voleb.

Ve Francii odvolilo rekordně málo voličů - jen 42,5 procenta. Proti minulým volbám v roce 1999 je to o 4,3 procenta méně. Vůbec nejméně lidí přišlo k volbám v departmentu Saint- Denis severně od Paříže, převážně dělnické oblasti s vysokou nezaměstnaností, kde se tradičně volí socialisté a komunisté.

Přesto se podle průzkumů očekává, že celkově vyjdou levicové strany z volebního klání ve Francii jako vítězové. Velká část Francouzů je totiž nespokojená s hospodářskou politikou stávající pravicové vlády premiéra Raffarina.

V Německu je oprávněno volit přes 63,5 miliónu voličů, včetně dvou miliónů cizinců z EU. Zájem o rozdělení 99 německých křesel v EP však slábne a podle odhadů přišlo k urnám méně než 45 procent voličů. Také kancléř Schröder u volební urny s manželkou Doris prohlásil, že je v ohledu účasti skeptický.

Němečtí voliči ukázali varovnou žlutou kartu vládní SPD kvůli nepopulární reformě a sociálním škrtům. Tak špatný výsledek na celostátní úrovni sociální demokracie v poválečné historii nepamatuje. Je to porážka, přiznává generální tajemník SPD Klaus Uwe Benneter. Vládnoucí stranu volilo jen 22 procent voličů.

Za vítěze se považují Zelení s 11 procenty. Oproti minulým volbám totiž ekologové získali o dvě třetiny hlasů více. Do EP se probojovali opět i komunisté a nově také liberálové z FDP. První místo z minulých eurovoleb obhájily strany CDU/CSU a získaly přes 45 procent hlasů. Ve Štrasburku obsadí CDU/CSU rovných 50 křesel. Unie překvapivě zabodovala také v zemských volbách a oproti očekávání se zřejmě udrží absolutní většinu v durynském Landtagu.

Také v Rakousku volební komise zaznamenaly nižší zájem o hlasování, a to asi o devět procent ve srovnání s rokem 1999. Letošní účast činí zhruba 40 procent. Podobnou účast odhadují dosavadní předpovědi i pro největší skandinávskou zemi Švédsko.

V Itálii se do 12:00 k urnám dostavilo 34,1 procenta voličů. Při posledních volbách do EP hlas ke stejné hodině odevzdalo 13 procent voličů. Tehdy se však volby konaly jen v jednom dni, letos začaly už v sobotu. Ve Španělsku do poledne hlasovalo 24,71 voličů a v Portugalsku 14,18 procenta.

O historicky první hlasování dnes projevily velmi malý zájem občané nových členských zemí EU - v Polsku k urnám dopoledne dorazilo asi šest procent voličů, na Slovensku to bylo asi deset procent a v Estonsku se očekává ještě nižší celková účast než v České republice - asi 26 procent. V Maďarsku do 15:00 k urnám dorazilo zhruba 25,5 procent voličů, ve Slovinsku 8,3 procenta.

Výjimkou v celkovém trendu dalšího snižování účasti může být Dánsko, kde do 12:00 odvolilo přes 24 procent voličů, což je o sedm procent více než ve stejnou dobu před pěti lety. Mimořádně vysokou účast zaznamenala Malta, kde je ovšem hlasování formálně povinné. V sobotu přišlo na tomto středomořském ostrově volit 82,3 procenta voličů.

Pavla Kvapilová, Martin Hromádka, Vít Pohanka, David Šťáhlavský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme