Eurozóna ocenila nové řecké návrhy, na uvolnění další půjčky to ale zatím nestačí

Řecko podle věřitelů udělalo pokroky a předložilo slibné návrhy dalších úsporných opatření. Na to, aby dostalo už dřív slíbenou záchrannou půjčku, to ale zatím nestačí. Na krizové schůzce v Bruselu se na tom shodli ministři financí zemí eurozóny. Řecko peníze nutně potřebuje, jinak mu hrozí bankrot.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Řecký premiér Alexis Tsipras (vpravo) a ministr financí Janis Varufakis při jednání s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem (zády) | Zdroj: Reuters

Nová řecká vláda vůbec poprvé poslala návrhy, které je možné brát vážně. Řekl to předseda Evropské rady Donald Tusk.

„Řecké návrhy na první pohled vypadají slibně, prohlásil šéf eurozóny Jeroen Dijsselbloem. Podle něj se zdá, že řecká vláda vyhověla požadavkům na další úspory.

Přehrát

00:00 / 00:00

Řecko podle věřitelů přišlo s novými návrhy úspor. Více od zpravodaje Ondřeje Housky a spolupracovnice Soni Dorňákové Stamu

Připomněl ale, že nové řecké návrhy přišly příliš pozdě na to, aby k nim mohly své definitivní stanovisko dát Mezinárodní měnový fond (MFF), Evropská centrální banka (ECB) a Evropská komise. Podobně se vyjadřovali i další ministři 19 států používajících společnou evropskou měnu.

Místopředseda Evropské komise pro euro Valdis Dombrovskis potvrdil konání dalšího mimořádného jednání ministrů financí euroskupiny později v tomto týdnu. Řecké návrhy jsou podle něj „vítaným krokem“, ale je potřeba další práce.

Řecká vláda prý navrhuje zvýšit základní sazbu daně z přidané hodnoty na 23 procent a hraniční věk pro odchod do důchodu postupně až na 67 let.

Je Řecko zachráněno?

Řekové přijali zprávu o pozitivním hodnocení nového plánu s nadšením. Optimismus se projevil i omezeným výběrem vkladů z řeckých bank. Ministr hospodářství Stathakis dokonce prohlásil, že Řecko je zachráněno.

Řekové jsou přesvědčeni, že dnes skončí pětileté období spekulací o odchodu země z eurozóny. Doufají, že vláda rychle uzavře dohodu s věřiteli, protože na trhu je nedostatek hotovosti.

Lidé s napětím očekávají, jaká úsporná opatření jejich levicová vláda připravuje. Řecký návrh údajně sice neobsahuje snížení penzí, ale přináší novou daňovou bouři, která znovu bolestně zasáhne celou společnost.

V Aténách proběhla další z řady demonstrací, která měla zásadní heslo: ‚Zůstaneme v Evropě‘. Svolaly ji opoziční strany. Organizátoři se ale obraceli k lidem, kteří chtějí zůstat v Evropě.

„Je to podpora smlouvy, výzva řeckému premiérovi, aby podepsal dohodu, ať už bude bolestná, jak chce. Většina Řeků si totiž podle průzkumů myslí, že je nutné, aby byla dosažena dohoda. Nesouhlasí s tím, aby Řecko zbankrotovalo, nebo se vrátilo k drachmě,“ říká spolupracovnice Českého rozhlasu Soňa Dorňáková Stamu.

Řekové si přejí budoucnost v eurozóně | Foto: Reuters

Řečtí bankovní klienti minulý týden masově vybírali vklady za několik miliard eur.

„Výpadky vkladů řeckým bankám nahrazuje Evropská centrální banka (ECB), která umožňuje přes Řeckou centrální banku poskytovat úvěry. Pokud to bude ECB dělat, tak budou banky bezpečné. Pokračující útěk hotovosti z bank není dobrá zpráva, protože je otázka, kdy a jak se hotovost do systému vrací,“ říká europoslanec za TOP 09 a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer.

„Zejména ECB nebude chtít asi v těchto operacích pokračovat, pokud nebude pravděpodobné, že vláda Syrizy se dohodne s euroskupinou na poskytování úvěru. To je oblast, ve které se počítá prostor zřejmě na desítky hodin, maximálně na dny, zatímco v těch ostatních věcech je možné jednat podstatně delší dobu,“ dodává Niedermayer.

Přehrát

00:00 / 00:00

Eurozóna řeší situaci kolem zadluženého Řecka. Více v rozhovoru s europoslancem za TOP 09 a bývalým viceguvernérem ČNB Luďkem Niedermayerem

Pokud by se Řecko s eurozónou nakonec nedohodlo, pocítili by to i čeští turisté, které by nezachránila ani dostatečná hotovost v zemi. Nefungovaly by mimo jiné trajekty mezi řeckými ostrovy a pevninou. Někteří experti předpovídají i tanky v ulicích a masové demonstrace.

Podle deníku Financial Times by případné turbulence v eurozóně způsobené odchodem Řecka nejvíce pocítily ekonomiky střední a východní Evropy – Polsko, Maďarsko a Česko.

Atény se s věřiteli potřebují dohodnout, pokud chtějí získat zbývajících 7,2 miliardy eur z nynějšího, naposledy v únoru prodlouženého, balíku mezinárodní finanční pomoci. O podmínkách se jedná už od února.

Před vyplacením peněz je ale i po domluvě s věřitelskými institucemi nezbytný souhlas ministrů financí eurozóny. V některých zemích, například v Německu, je navíc potřebný souhlas parlamentu. Všechny strany tak tlačí čas.

Řecko by mělo zbankrotovat, míní Babiš. Šéfové ČSSD a KDU-ČSL nesouhlasí

Číst článek

Mimořádný večerní summit zemí eurozóny v Bruselu, který svolal předseda Evropské rady Donald Tusk | Foto: Reuters

Ondřej Houska, Michaela Vydrová, Soňa Dorňáková Stamu Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme