Bolívie vydala zatykač na exprezidenta Moralese. Argentina jej odmítá vydat, získal status uprchlíka

Bývalý bolivijský exprezident Evo Morales, kterého viní ze „vzpoury a terorismu“, se bude podle muset podle prezidentky Jeanine Áňezové zpovídat justici. Země na něj nově vydala zatykač. Informoval o tom ve středu místní deník El Deber. Morales podal demisi v listopadu pod tlakem demonstrací. Následně utekl do Mexika a od minulého týdne žije v Argentině. Obě země mu udělily politický azyl.

La Paz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evo Morales se přesunul do Argentiny poté, co byl svou stranou Hnutí za socialismus jmenován šéfem volební kampaně | Foto: David Mercado | Zdroj: Reuters

Argentina, kde se minulý týden ujal úřadu levicový prezident Alberto Fernández, už Moralesovi potvrdila i status uprchlíka. Informovala o tom ve středu agentura EFE s odvoláním na oficiální argentinské zdroje. Podle nich to znemožňuje Moralesovo vydání. Argentinská vládní komise pro uprchlíky už minulý týden uvedla, že lidé se statusem uprchlíka nesmí být vydáni do země, kde je „ohrožen jejich život či svoboda“.

Bolívie bude hledat prezidenta a členy parlamentu. Áňezová podepsala zákon o nových volbách

Číst článek

Bolivijská prezidentka Jeanine Áňezová, která převzala vedení země v listopadu se souhlasem ústavního soudu po demisích nejvyšších ústavních činitelů, hovořila o zatykači na Moralese už o víkendu. „Nikdy nic nerespektoval, ani ústavu, takže pokud se vrátí, bude se zodpovídat justici,“ uvedla.

Bolivijská vláda viní exprezidenta Moralese ze vzpoury kvůli tomu, že po útěku do Mexika podněcoval své příznivce k nepokojům a blokádám měst s cílem svrhnout nynější vládu. Podle ministra vnitra Artura Murilla to dokládá nahrávka Moralesova telefonátu s jedním z organizátorů protestů, Faustinem Yucrou Yarwim. I na něj prokuratura ve středu vydala zatykač. Kvůli podněcování k protestům a blokádám podala vláda na Moralese i stížnost k Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu, kde ho viní ze zločinů proti lidskosti.

Zmanipulované volby

Blokády, které prováděli Moralesovi příznivci minulý měsíc, odřízly obyvatele od zásobování. Od 20. října zemřely při střetech s Moralesovými odpůrci a s bezpečnostními složkami přes tři desítky lidí. Protesty v ulicích zažehly prezidentské volby, v nichž podle nejvyššího soudu vyhrál už v prvním kole opět Morales. Opozice i mise Organizace amerických států ale označily volby za zmanipulované.

Morales nedostane amnestii, oznámila prozatímní hlava Bolívie Áňezová. Vláda ho obvinila ze vzpoury

Číst článek

Morales byl od ledna 2006 prvním indiánským prezidentem Bolívie a zprvu se těšil široké podpoře obyvatel. Posléze však čelil kritice mimo jiné za autoritářství. Nejprve prosadil změnu ústavy, aby mohl zastávat dva mandáty v řadě, a v roce 2017 s pomocí ústavního soudu zrušil i toto omezení, ačkoli příslušnou změnu ústavy předtím voliči v referendu odmítli.

Nepokoje v Bolívii utichly koncem listopadu poté, co parlament, v němž má většinu Moralesovo Hnutí za socialismus, schválil vládou navržený zákon o nových volbách. Jejich termín zatím není znám, s největší pravděpodobností se budou konat během dubna. Vyhlásit je má volební soud, do něhož by měli být brzy jmenováni noví členové.

V nových volbách šedesátiletý Morales už kandidovat nesmí. Vedení jeho strany Hnutí za socialismus ho nicméně tento měsíc jmenovalo šéfem své volební kampaně. I proto se zřejmě exprezident přemístil z Mexika do Argentiny, která sousedí s Bolívií, aby měl blíže ke svým příznivcům.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme