Evropa by se měla za Kosovo postavit, řekl Českému rozhlasu exprezident Sejdiu
Nežádáme od Srbska uznání, ale konec trucování, říká v exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas bývalý kosovský prezident Fatmir Sejdiu. Evropa by se podle něho měla za Kosovo postavit.
Premiéři Srbska a Kosova se tento týden - a pod tlakem Evropské unie - sešli u jednoho stolu. Bez jmenovek a oficiálních státních symbolů. Pro Srbsko je jeho bývalá provincie balvanem na cestě do EU. Ta Srbsko nutí k normalizaci vztahů, ale Bělehrad nezávislost Kosova neuznává, stejně jako pět zemí unie. A to je - pro změnu - překážka integrace Kosova do Evropy.
Bývalý kosovský prezident Fatmir Sejdiu poskytl exkluzivní rozhovoru pro Český rozhlas. Natočil ho Martin Dorazín
Bývalý kosovský prezident Fatmir Sejdiu v exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas vyzval unii k větší jednotě a rozhodnosti:
„Evropská unie pro nás udělala hodně, ale problém je v tom, že pět států Kosovo ještě neuznalo, a to má bezesporu vliv na ostatní země. Myslím si, že uznání ze strany zbylých zemí EU můžeme očekávat, protože vidíme určitý posun v tomto směru. Důležité je, že všechny tyto země jsou v Kosovu přítomny v různých misích - NATO nebo EULEX. Neměly by s uznáním váhat, protože Kosovo je normální zemí.“
„Evropa by se měla hlavně sjednotit, nevytvářet kolem kosovského tématu spory a jednoznačně se za Kosovo postavit. Nechápu, proč země, které nás uznaly, zastávají v různých mezinárodních organizacích ke Kosovu jakýsi lhostejný nebo - jak říkají - neutrální postoj,“ říká kosovský exprezident Fatmir Sejdiu.
Neklid podle něj vyvolává srbská menšina na severu Kosova podněcovaná z Bělehradu.
„Máme problémy se Srby na severu Kosova. Stále tam existují paralelní mocenské struktury, podporované Srbskem, což vytváří živnou půdu pro hospodářskou kriminalitu. Působí tam i jiné struktury, včetně tajných služeb, které poškozují život samotných srbských občanů. My jsme jim poskytli dostatečné záruky jejich práv. Co potřebujeme, je spojit síly a sebrat odvahu.“
Většina kosovských politiků stejně jako bývalý prezident Sejdiu začátek dialogu se Srbskem přivítala.
„Je to nová fáze v našich kontaktech. Se Srbskem vedeme od vyhlášení nezávislosti tzv. technický dialog. Především se musíme dohodnout na pohraničním režimu, na boji proti organizované kriminalitě, svobodě pohybu a ekonomické spolupráci. Nesmíme si stavět překážky v mezinárodních organizacích, aniž bychom přitom otevírali otázku statutu Kosova. V Srbsku stále kolují představy, že bychom měli jednat o statutu Kosova, ale to je pro nás naprosto nepřijatelné. Kosovo je dnes nezávislým státem.“
A jako suverénní stát by mohlo své srbské menšině poskytnout autonomii. To ale exprezident Sejdiu kategoricky odmítá:
„Snahy otevřít otázku statutu severního Kosova jsou vměšováním do našich záležitostí. Podle naší ústavy je Kosovo unitární zemí a její rozdělení by bylo nebezpečné. Dvě třetiny Srbů nežijí na severu, ale v centrální a jižní části Kosova. Dáte-li jedněm zvláštní statut, ozvou se ti ostatní, kteří tvoří většinu A co pak dáte jim? To by narušilo multietnický charakter Kosova. Nabízíme všem stejné záruky a stejný přístup.“
Kromě nezávislosti a autonomie pro srbskou menšinu je Kosovo ochotné jednat o všem:
„My nabízíme proevropský přístup založený na spolupráci a otevřených hranicích. Jako šéf vyjednávacího týmu jsem prosazoval dobrou a přátelskou dohodu. Uvažte, jak je to paradoxní: Přestože se nám Srbové za válku neomluvili, my jim podáváme ruku. Děláme to ale v zájmu příštích generací. Srbsko nás uznat nemusí, stačí, když nám nebude dělat problémy,“ prohlásil v exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas kosovský exprezident Fatmir Sejdiu.
