Evropa čelí další potenciální hrozbě, píše britský deník. Za sérií požárů může stát ruská sabotáž

Po sérii záhadných požárů a útoků na infrastrukturu v Pobaltí, Německu a Velké Británii jsou bezpečnostní služby v Evropě ve střehu před potenciální novou zbraní ruské války – žhářstvím a sabotážemi, napsal zpravodajský server The Guardian.

Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruská média v pátek informovala o střelbě a explozi v koncertní síni ve městě Krasnogorsk

Po sérii záhadných požárů a útoků na infrastrukturu v Pobaltí, Německu a Velké Británii jsou bezpečnostní služby v Evropě ve střehu před potenciální novou zbraní ruské války – žhářstvím a sabotážemi, napsal zpravodajský server The Guardian (ilustrační foto) | Foto: Maxim Shemetov | Zdroj: Reuters

Když tento měsíc vypukl požár v obchodě Ikea v litevském Vilniusu, málokdo se k němu vyjádřil, dokud polský premiér Donald Tusk nenaznačil, že by mohl být dílem zahraničního sabotéra.

V Polsku zadrželi devět podezřelých ze sabotáže na pokyn Ruska. ‚Hovoříme o najatých lidech,‘ řekl Tusk

Číst článek

Vyšetřovatelé už vyslovili domněnku o možném zapojení Ruska do žhářského útoku ve východním Londýně, do inferna, které zničilo největší nákupní centrum v Polsku, do pokusu o sabotáž v německém Bavorsku a do antisemitských graffiti, které se objevily v Paříži.

Ačkoli neexistují důkazy, že by kterékoli z těchto incidentů napříč kontinentem byly koordinované, bezpečnostní služby se domnívají, že by mohly být součástí systematické snahy Moskvy destabilizovat Západ, který podporuje Ukrajinu.

Poukazují na to, že během studené války a po jejím skončení byly akce zahraniční rozvědky v režii špionů a jejich kontaktů. Ale v éře sociálních médií se žháři a vandalové mohou nechat najímat. V takovém případě zůstane jen minimum stop, pokud akci provedou jednorázově najatí sabotéři, jimž se za její provedení zaplatí pár set eur anebo v kryptoměnách.

Obavy jsou velké

Obavy z toho, že by tyto hybridní útoky mohly být dílem Ruska, jsou tak velké, že se věc objevila mezi tématy projednávanými tento týden na summitu ministrů zahraničí a obrany v Bruselu, kde nizozemští, estonští a litevští bezpečnostní představitelé varovali před zranitelností jednotlivých zemí.

Rusko chystá bombové útoky na evropskou infrastrukturu, varují tajné služby. Přibylo sabotáží

Číst článek

Jeden z ministrů, který si nepřál být jmenován, řekl, že se hluboce obávají „sabotáží organizovaných, financovaných a prováděných osobami zmocněnými Ruskem“.

Donald Tusk minulý týden oznámil, že polské úřady zatkly devět osob v souvislosti se sabotážemi, které byly údajně spáchány na příkaz ruských služeb. Uvedl, že tyto trestné činy údajně zahrnovaly i „žhářství a pokus o žhářství“. Vyšetřovatelé také prověřují, jestli se Rusko podílelo na požáru v nákupním centru ve Varšavě, což ruské velvyslanectví označilo za konspirační teorii.

Mluvčí společnosti Ikea uvedl, že vyšetřování toho, co způsobilo požár jejího obchodu v Litvě, stále pokračuje. Tento požár byl spolu s pokusem o žhářský útok na továrnu na barvy v Polsku jedním z příkladů, které Donald Tusk uvedl ve svém varování před možným zahraničním vměšováním.

Organizace žhářství

V dubnu byl jeden Brit obviněn z organizace žhářského útoku na dvě provozovny spojené s ukrajinským podnikatelem v průmyslové zóně v Leytonu ve východním Londýně poté, co byl údajně naverbován ruskou rozvědkou.

Připravovaný plynovod u Hamburku někdo provrtal. Německo nevyloučilo terorismus nebo sabotáž

Číst článek

V úterý estonský ministr obrany Hanno Pevkur, který byl v Bruselu na summitu EU o obraně, uvedl, že země se již stala obětí ruské sabotáže. „Podobné operace prováděli i v Estonsku. Najali si deset lidí, kteří zaútočili na auto ministra vnitra a jednoho žurnalistu. Tohle je normální chování Ruska. Je nám to líto, ale musíme pochopit, že Rusko je stále agresivnější vůči evropským zemím a také zemím NATO,“ řekl Pevkur, který tím připomněl případy z letošního února, kdy byla rozbita okna aut ministra vnitra Lauriho Läänemetse a novináře.

Krátce poté bylo zatčeno šest osob, včetně ruských státních příslušníků a držitelů dvojího, rusko-estonského občanství.

V Německu kromě vlny kybernetických útoků v roce 2023, které provedla hackerská skupina napojená na ruskou rozvědku, také existuje podezření na útoky řízené zahraničními zpravodajskými službami.

Plánování útoků

Minulý měsíc byli zatčeni dva německo-ruští státní příslušníci v souvislosti s podezřením, že plánovali sabotážní útoky, mimo jiné na vojenskou základnu v Bavorsku. Hlavní podezřelý byl obviněn z přípravy exploze, žhářství a udržování kontaktů s ruskou rozvědkou.

NATO varuje, že by Moskva mohla provádět sabotáže na podmořských kabelech

Číst článek

A také vyšetřovatelé ve Francii prověřují, jestli graffiti namalované minulý týden na pařížském památníku obětem holokaustu nebylo na objednávku ruských bezpečnostních služeb. Obdobný incident se stal v loňském roce, kdy někdo na budovy v Paříži a okolí nastříkal Davidovu hvězdu. Úřady později uvedly, že se domnívají, že útok mohl být „na objednávku“ jedince žijícího v zahraničí.

Evropští představitelé se obávají, že tyto útoky přispívají k již tak rozsáhlé dezinformační kampani. Ve středu bylo po falešném bombovém poplachu evakuováno několik škol v okolí Atén. Policie vystopovala ruský server a uvedla, že cílem bylo „narušit veřejný pořádek“.

Země EU tyto události sledují. Litevské národní centrum krizového řízení (NKVC) varovalo podniky včetně nákupních center a organizací podporujících Ukrajinu, aby zvýšily bdělost. Vilmantas Vitkauskas, šéf NKVC, před dvěma týdny novinářům řekl: „Úroveň ohrožení je poměrně vysoká. Vyzýváme veřejnost, aby zůstala ostražitá“.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme