Evropa odsoudila násilí páchané na demonstrantech v Libyi

Zastavte násilí a uvolněte komunikační sítě. Takovou výzvu adresovala Evropská unie režimu libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Ministři zahraničí sedmadvacítky jednali v Bruselu o společném postoji k dění v Libyi. Některé země začaly připravovat evakuaci svých občanů z této severoafrické země.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Libyjci povstali proti Kaddáfímu

Libyjci povstali proti Kaddáfímu | Zdroj: ČTK

Mezinárodní tlak na libyjský režim Muamara Kaddáfího sílí. Podle nelibyjských zdrojů zemřelo při dosud největších nepokojích v historii země už přes 230 lidí. Podle nejnovějších agenturních zpráv kvůli nepřiměřenému zásahu proti demonstrantům rezignoval libyjský ministr spravedlnosti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pavel Novák o jednání evropských ministrů o situaci v Libyi ve Stalo se dnes.mp3

Mnohé evropské země už mezitím připravují evakuaci svých občanů z Libye.Unijní země vyzvaly libyjské úřady ke zdrženlivosti a nepoužívání násilí proti pokojným demonstrantům. Žádají od nich, aby přestaly blokovat přístup k internetu a mobilním telefonním sítím. Evropská unie také od Libye očekává plnou spolupráci v zájmu ochrany občanů zemí sedmadvacítky.

Některé země se už rozhodly vyslat pro své občany letadla, aby je oblasti odvezla. Na uvalení nějakých sankcí na režim plukovníka Kaddáfího je podle ministra Karla Schwarzenberga zatím brzy. Vzhledem k tomu, že je Libye významným producentem ropy, by ani nemusely fungovat.

„Dle mé zkušenosti sankce vůči zemi, která má přebytek bohatství plynu nebo nafty, dlouho nevydrží,“ řekl Schwarzenberg.

Přehrát

00:00 / 00:00

Václav Klaus a Karel Schwarzenberg o situaci v Libyi v příspěvku Ondřeje Boudy.mp3

Tímto vývojem se dnes zabývala i schůzka ministrů zahraničí Evropské unie. K situaci se vyjádřil také český prezident Václav Klaus:

„Myslím, že není náhodou, že nejbrutálněji zasáhla vláda, armáda, policie, právě v Libyi. Když někdo označuje Tunisko a Egypt za diktatury, tak já myslím, že podle reakce těch údajných diktatur to ukazuje, že Libye je jiný typ diktatury.“´

Evropští státníci se zatím omezili na výzvy k uklidnění situace a mírovému řešení problému. Vlažné reakce prezidenta Klause vůbec nepřekvapily. Zavzpomínal na summit Evropské a Africké unie, kterému Kaddáfí předsedal.


Západoevropští mocnáři neměli s Kaddáfím problém. Teď může nastat

„Musím říci, že prezidenti a premiéři zemí střední a východní Evropy se vůči tomuto panu předsedajícímu chovali velmi opatrně a obezřetně. Ale když jsem viděl, jak velmi přátelsky se vůči panu Kaddáfímu chovali někteří prezidenti a premiéři západní Evropy, tak myslím že teď budou mít problém,“ varuje Klaus.

Ke zdrženlivosti ale také vyzývá ministr Schwarzenberg, který jinak velmi aktivně bojuje proti diktaturám na Kubě či v Bělorusku.

„Oni sami budou nejlépe vědět, co by potřebovali. My jim máme pomoci, když budeme požádáni, ale ne jim vnucovat naše představy a předpisy, to bych považoval za škodlivé. Musíme navázat pozorný a ohleduplný dialog, naslouchat, a potom něco udělat.

Svým komentářem si dokonce od evropských médií vysloužil kritiku za to, že podporuje Kaddáfího režim, což později vyvrátil.

Obavy z občanské války jsou oprávněné

Kaddáfího opouštějí i regionální spojenci z Arabské ligy a dokonce i jeho vlastní ministři. Obavy z občanské války jsou na místě. Kaddáfího chrání středoafričtí žoldnéři a není moc velká šance, že by sympatizovali s přáním lidu, tak jako třeba tuniská nebo egyptská armáda.

Unie tedy bude čekat na to, jak se nakonec situace v Libyi vyvine. Jižní státy se také obávají možného přílivu imigrantů z této africké země.

Názory na to, jak na dění v Benghází a Tripolisu zareagovat, se ale mezi jednotlivými zeměmi rozcházejí. Podle bruselského zpravodaje Pavla Nováka, který Schůzku ministrů zahraničí Evropské unie sleduje, hledá Evropa společný postoj k situaci v další severoafrické zemi, kterou zmítají lidové bouře.

„V prohlášení, které po jednání ministrů EU vydá, se má říkat, že odsuzuje násilí a lituje obětí, kterých už jsou více než 2 stovky. Také se v něm upozorní, že svoboda projevu a právo shromaždování jsou základní lidské svobody, které se musí respektovat a chránit,“ upřesňuje výsledky schůzky Novák. V prohlášení ale podle něj nebude řeč o sankcích, které navrhoval finský ministr.

Přehrát

00:00 / 00:00

Břetislav Tureček o Libyi před nepokoji v Odpoledním Radiožurnálu.mp3

„Před jednáním vyvolal rozruch článek v internetovém deníku EU Observer, který vyzněl v tom smyslu, že Česko podporuje plukovníka Kaddáfího. Karel Schwarzenberg dnes ale odmítl, že vyjádřil podporu libyjskému vůdci, nebo že řekl, že jeho pád by vyvolal další katastrofy,“ upřesňuje Novák.

Český ministr zahraničí se vyslovil pro obezřetnost, protože Evropa bude chtít evakuovat své občany z Libye a bude k tomu potřeb součinnost tamních úřadů.

Dění v Libyi nesledují zahraniční novináři

Libye je na pokraji občanské války. Co konkrétně se ale v zemi děje není až tak jasné. Podle BBC totiž není v zemi ani jeden zahraniční reportér. Ti tak informace získávají jen obtížně a hlavně díky telefonickým rozhovorům.

Dostat se do Libye není pro zahraniční novináře za současné krize jednoduché, nebylo to ale snadné ani v minulosti. Země vedená plukovník Kaddáfím patří v tomto ohledu k nejuzavřenějším na světě.

Blízkovýchodní zpravodaj ČRo Břetislav Tureček před čtyřmi lety Libyi díky oficiálnímu pozvání navštívil. Podle něj se jedná o poměrně bohatou zemi s malým počtem obyvatel, takže v rovině příjmů na hlavu převyšuje řadu okolních zemí, jako například Egypt nebo Jemen.

Poušť na západu Libye, součást Sahary | Foto: licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.5, Luca Galuzzi

„Plukovník Kaddáfí vždy říkal, že jeho režim je lepší, než demokracie, je to takzvaná džamáhírie, tedy vláda lidu. V Libyi jsou jakési lidové výbory – pyramidální uspořádání, a každý občan má údajně díky nadřízeným lidem ve svém výboru možnost dostat své podněty až k nejvyššímu vedení země,“ přibližuje zřízení v Libyi Tureček.

Praxe byla však podle Břetislava Turečka velmi odlišná: „Země byla velmi uzavřená, lidé neměli možnost jakéhokoliv vzdoru, neměli možnosti cokoliv kritizovat, i když v posledních letech se to uvolňovalo. Před časem tam byla komise Human Rights Watch, která vyšetřovala stav lidských práv a seznala, že tam je určité zlepšení, ale není možné mluvit o svobodě nebo demokracii.“

Režim bojuje s novými médii

Přístup k necenzurovaným informacím Libyjci mají, i když podle Turečka v žádném případě ne v domácích médiích, ale díky internetu a satelitním televizím.

„Jedna věc je propaganda, kterou vysílá libyjská televize a otiskují místní noviny, druhá věc jsou televize jako Al Džazíra a Al Arabía, které ukazují, co se děje v okolním světě. S tím nemá režim šanci s tím cokoliv dělat,“ dodává Tureček.

Zkušenosti s prací v Libyi mělo za socialismu mnoho československých pracovníků, kteří tam jezdili na montáže. Ve formální rovině si novinářskou práci chválil i Břetislav Tureček. Pokud však nechtěl znát i jiný názor, než ten oficiální.

„Když jsem se chtěl na vlastní pěst zajímat o témata, které mi režim nepředkládal, například o obrovské množství uprchlíků z celé Severní Afriky, kteří se přes Libyi snaží dostat do Evropy, nebo když jsem se tamních lidí ptal na situaci v zemi, měl jsem neustále v patách někoho, kdo sledoval, co fotografuji. Často mi bylo řečeno, že nesmím fotografovat vůbec,“ dokresluje situaci v zemi zpravodaj Radiožurnálu Břetislav Tureček.


Libye

Pavel Novák, Tereza Tomášková, Břetislav Tureček, Ondřej Bouda, Veronika Sedláčková, Aneta Vojtěchová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme