Evropa se loučí se starými penězi, od zítřka vládne euro

Od páteční půlnoci bude ve dvanácti evropských zemích platit už jenom euro. Jeho zavedení bylo velikým organizačním úspěchem a franky, marky, zlaté, pesety či šilinky se stávají minulostí. Z peněženek zmizely mnohem rychleji, než se čekalo. Loučení obyvatel evropských zemí se svou národní měnou sledují také zpravodajové Českého rozhlasu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

konec marky

konec marky | Zdroj: ČTK

Jak z Berlína hlásí David Šťáhlavský, většina Němců má dnes smutek. Podle sociologických průzkumů se plná polovina obyvatel Spolkové republiky nerada loučí s národní měnou - markou. Čtyřiapadesát procent německých žen a 40 procent mužů by si přálo, aby se marka znovu vrátila. Na území Německa platila 130 let. V Krefeldu místní umělci dokonce připravují symbolický pohřeb starých dobrých marek, které nejprve roztlučou kladivem spolu s fenikovými mincemi, lidově zvanými groši.

Průzkumy ukazují, že většina obyvatel spolkové republiky stále počítá ve staré měně, i když platí novými eury. Stará německá platidla však bude možné nadále měnit v pobočkách státní banky a také spořitelny přijímají marky až do července letošního roku.

Podle vídeňské zpravodajky Marie Woodhamsové přivítali v Rakousku konec šilinku navzdory původnímu očekávání příznivě. Na to, jak jsou Rakušané konzervativní, se až příliš rychle přizpůsobili euru. Šilinky platilo po 1. lednu mnohem méně lidí, než se očekávalo. Přesto dnes především starší nostalgicky vzhlížejí šilinku, který je pro ně symbolem poválečné cesty k blahobytu.

S čím se však skamarádit nemohou, je příliš mnoho mincí v nové měne. Schází jim především jedno- a dvoueurové bankovky, které by v jejich podvědomí měly nahradit oblíbenou dvacetišilinkovku. Podle odborníků je však naděje splnit toto přání nejdříve za šest sedm let, pokud vůbec někdy.

Po 140 letech odchází do důchodu také italská lira. Zpravodajka Radiožurnálu Vědunka Lunardi si ale všimla, že Italy odchod liry příliš nedojímá a berou jej spíše s humorem. Zvláštní televizní pořad věnovaný liře měl včera méně diváků než oblíbený televizní seriál. V jihoitalské Fogii vyvěsili smuteční parte s datem narození 1862 a úmrtím 2002, v obci Calcata zase mají ode dneška Ulici liry.

Trochu nostalgie ale Italové přeci jen pociťují. Centrální banka soudí, že se jí nevrátí nejméně 250 miliónů bankovek a pět miliard mincí. Nechali si je na památku, část si odvezli turisté či se prostě ztratily. A pět miliard mincí, to je celých 25 tisíc tun kovu.

Ministerstvo státního pokladu definovalo přechod na euro v Itálii jako rychlý a bezproblémový. S koncem liry však rostou obavy ze zaokrouhlování cen, protože bude chybět porovnání s cenami v lirách. Obchodníci si stěžují na počítání s malými mincemi eura, zejména s jedno- a dvoucentovou. Některé supermarkety již oznámily, že budou ceny zaokrouhlovat na pět či deset setin euro.

Vědunka Lunardi, Marie Woodhamsová, Martin Hromádka, David Šťáhlavský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme