Evropa se pře o břidlicový plyn, Polsko chce za dva roky těžit

Poslanci Evropského parlamentu řeší, zda povolit těžbu břidlicového plynu pomocí metody hydraulického štěpení. Polsko, které už vydalo desítky koncesí na průzkum, těžbu prosazuje. Naopak Francie a Bulharsko již tuto metodu zakázaly.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Stane se břidlicový plyn součástí energetického mixu? | Foto: Fotobanka Stock.xchng

Metoda hydraulického štěpení hloubkově rozrušuje horniny, ve kterých je plyn vázaný. Členové Výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu jednali o možných dopadech těžby na přírodu a zdraví lidí. V parlamentu zazněly argumenty pro i proti.

Polský poslanec Boguslaw Sonik z frakce evropských lidovců vyzývá, aby se při těžbě břidlicového plynu postupovalo obezřetně, ale se nebránilo státům v jeho využití. Polsko už vydalo 120 koncesí na průzkumné vrty a od roku 2014 by chtělo začít břidlicový plyn průmyslově těžit.

„Nestavme průmyslu nesmyslné překážky a bariéry nepodložené argumenty, jen proto, že něco je špatné. Tak kdysi lidé reagovali na první parní lokomotivy a železniční tratě,“ vysvětluje svůj postoj Sonik.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zahraniční zpravodaj ČRo Pavel Novák zjišťoval, co přinesla debata o břidlicovém plynu na půdě europarlamentu

Chce, aby europoslanci vedli rozumnou debatu a přijali opatrné stanovisko poukazující na potřebu používat nejmodernější technologie, dbát na bezpečnost a sledovat dopad těžby na okolní prostředí. Těžbu se ale zemím, které chtějí břidlicový plyn využívat, nemá zakazovat. A takové tendence se už objevily.

Oponenti namítají, že peníze evropských daňových poplatníků nejsou určeny na zdokonalení těžebních technologií důlních firem a že není nutné hledat další zdroje fosilních paliv vůbec, protože z nich budou jen další skleníkové plyny.

VIDEO: Břidlicový plyn - pomoc nebo hrozba?

Číst článek

Pavel Poc, český poslanec v Evropském parlamentu za frakci evropských Socialistů a demokratů, se obává hlavně dopadů metody hydraulického štěpení. Při ní horninové podloží s plynem roztrhá voda s koktejlem chemikálií, která je do podzemí vháněná pod velkým tlakem.

„Neměli bychom riskovat, že do horninového podloží napumpujeme tisíce hektolitrů vody znečištěné látkami, které jsou karcinogenní a potenciálně opravdu velmi nebezpečné, aniž bychom věděli, jak je dostat ven a co v té hornině způsobí,“ vysvětluje Poc.

Boguslaw Sonik tvrdí, že svět prochází technologickou revolucí v dobývání paliv a Evropa by neměla zůstat stát stranou. K regulaci a zabezpečení těžby břidlicového plynu prý přitom nejsou potřeba nová evropská nařízení, o kterých Evropská komise uvažuje. Bezpečnost těžby podle Sonika zajistí nynější předpisy, pokud budou striktně dodržovány.

Pavel Novák, Kateřina Kozmová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme