Evropané letos volili do Evropského parlamentu, výrazně uspěly populistické strany
Letošek byl pro Evropu volebním rokem. Lidé ve všech 28 zemích Evropské unie si vybrali své europoslance a poté vznikla nová Evropská komise. V Česku k volbám moc lidí nepřišlo. Ti, kteří tak udělali, zvolili většinou proevropské poslance. V Evropě jako celku přitom naopak výrazně uspěli radikální euroskeptici.
„Skoncujeme s totalitární Evropskou unií,“ hřímala šéfka francouzské Národní fronty Marine Le Penová. Unie podle ní diktuje členským zemím zákony a pravidla, která vůbec nechtějí.
Evropskou unii prý řídí oligarchie, která má z lidí strach. Le Penová s touto rétorikou ve Francii výrazně uspěla. Její národní Fronta se poprvé v historii stala nejsilnější stranou.
Evropané letos volili do Evropského parlamentu, výrazně uspěly populistické strany. Mluvil o tom bruselský zpravodaj ČRo Ondřej Houska
Stejného výsledku dosáhla ve Velké Británii strana UKIP a její lídr Nigel Farage.
Podle Farage bylo hlavní chybou Evropské unie, že před deseti lety přijala bývalé komunistické země, tedy i Česko. Kromě toho prý unie zavinila i současnou krizi na Ukrajině, Rusko prý vyprovokovala.
Tyto a další populistické strany v evropských volbách výrazně posílily, ale do většiny v Evropském parlamentu mají stále velmi daleko.
Nejvíce hlasů ve volbách dostaly strany pravého středu, které v Europarlamentu patří do Evropské lidové strany. V Česku to je TOP 09 a KDU-ČSL.
Novým předsedou Evropské komise, tedy výkonného orgánu Evropské unie, se tak stal kandidát evropských lidovců a bývalý lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.
Hlavním cílem nové Evropské komise je posílení ekonomického růstu a snížení nezaměstnanosti.
Junckerovu komisi v Evropském parlamentu podpořila velká koalice evropských lidovců, socialistů a liberálů. Z českých stran do těchto frakcí patří TOP 09, KDU-ČSL, ČSSD a Hnutí ANO.
Brzy se tak ukázalo, že krajní euroskeptici sice mají v Europarlamentu několik desítek křesel, ale nic podstatného nezměnili. Je o nich spíš jen slyšet.
