Evropané se z cizích řečí učí hlavně angličtinu. Jazyky menšin netáhnou
Z cizích jazyků je v Evropě mezi studenty jednoznačně nejpopulárnější angličtina. Několik odborných organizací se teď spojilo a snaží se propagovat výuku i dalších jazyků.
Michal pracuje jako asistent v Evropském parlamentu. „Studuji francouzštinu a studuji ji z toho důvodu, že tady v Bruselu pohybuji, pracuji tady a ten jazyk je určitě důležitý pro to, aby člověk nějakým způsobem na úrovni mohl fungovat,“ říká.
V práci by si klidně vystačil jen s angličtinou. Ale když jde odpoledne do obchodu nebo večer do restaurace, francouzština se mu hodí.
Podobnou zkušenost má také bývalý novinář Tomáš. Ten ve svém volném čase studuje italštinu a rozhodně si nemyslí, že stačí umět jen anglicky. „Určitě s tím nesouhlasím, protože v současné době, když pojedete například na jih Itálie, tak tam nebudete bez určité znalosti italštiny znát vůbec nic, nebudete ničemu rozumět,“ podotýká Tomáš.
Vzdělávací instituce z Británie, Francie nebo Polska teď proto chtějí zkoumat, jaké cizí jazyky se Evropané nejčastěji učí.
Ve škole je to jasné – nejčastěji jde o angličtinu, francouzštinu a němčinu. Z dosavadních výsledků průzkumu však zároveň vyplývá, že Evropané se skoro vůbec neučí jazyky menšin. Ty jsou přitom v jejich zemích stále početnější.
V Bruselu je například třetím nerozšířenějším jazykem arabština, ale z rodilých Belgičanů neumí arabsky skoro nikdo. A přitom by se arabština, stejně jako čínština, velmi hodila. I kvůli obchodu v zahraničí.