Evropská komise doporučila přijetí Česka do Unie

Evropská komise doporučila přijetí 10 nových zemí do Evropské unie k roku 2004. Je mezi nimi i Česká republika. Vyplývá to ze strategického dokumentu, jehož obsah byl zveřejněn krátce před 15. hodinou, kdy komisař pro rozšíření Günter Verheugen předstoupil před poslance Evropského parlamentu. Ve své každoroční hodnotící zprávě pak Komise Česku vytýká velký deficit veřejných financí, minimální reformu financování zdravotnictví a důchodového systému nebo slabý boj proti korupci. Předat tuto hodnotící zprávu má dnesvelvyslanec a vedoucí delegace Evropské komise v Česku Ramiro Cibrian, a proto se setká s nejvyššími ústavními činiteli naší země.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

vlajka EU

Evropská komise si myslí, že Česká republika a spolu s ní dalších devět kandidátských zemí mají šanci splnit všechna politická a ekonomická kritéria, která jsou nutná pro členství v Evropské unii. To je zásadní myšlenka strategického dokumentu k rozšíření, který odpoledne v Evropském parlamentu představili šéf Evropské komise Romano Prodi a komisař Verheugen.

Komise zároveň zveřejnila pravidelné hodnotící zprávy na 13 kandidátských zemí. V její české verzi se píše, že naše země má fungující tržní ekonomiku, její politický systém je stabilní a odpovídá standardům Unie. Ne všechno je ale růžové: Česko musí například přitvrdit v boji proti korupci, snižovat státní deficit, ukončit privatizaci telekomunikací a lépe se starat o práva romské menšiny. Komise také naléhavě vyzývá českou vládu, aby zajistila lepší kontrolu při zadávání veřejných zakázek a sladila vybrané spotřební daně.

Jak ukázalo vystoupení předsedy zahraničního výboru Evropského parlamentu Elmara Brocka, není dořešena ani otázka Benešových dekretů. "Evropský parlament musí dostat jasný signál, že Česká republika má takový právní řád, který nemůže diskriminovat žádné skupiny občanů," řekl Brock, aniž jmenoval přímo Benešovy dekrety.

Podle ministra zahraničí Cyrila Svobody patří Česká republika mezi země, které jsou na vstup do Evropské unie dobře připraveny. Zároveň ale šéf naší diplomacie připouští, že ani toto vysvědčení z Bruselu nebude pro nás zcela lichotivé.

Přehrát

00:00 / 00:00

Cyril Svoboda o zprávě EU

"Nic není dokonalé, ani Česká republika není dokonalá. Jistě bude třeba vyvinout ještě velké úsilí, abychom pokročili v našich reformách, protože je potřebujeme kvůli nám smamotným. Boj s korupcí neděláme kvůli Evropské unii, ale protože se má bojovat s korupcí. Výkonnou justici a státní správu neděláme kvůli Evropské unii, ale protože chceme mít výkonnou státní správu a justici. Z tohohle důvodu toto úsilí je zapotřebí, no a patříme mezi připravené země."

Naše země v desítce vybraných zaujímá z hlediska hodnocení místo zhruba uprostřed. Vytýkány jsou jí především problémy s administrativou, Romy, stavem veřejných financí a také korupcí. Místopředseda zahraničního výboru Sněmovny, Jan Zahradil z ODS ale nepovažuje posudky Evropské komise za objektivní. "Já myslím, že ty posudky nebo hodnocení Evropské komsie nebylo možné nikdy brát jako objektivní hodnocení reality dané země. Vždycky to bylo tak trochu technicko-administrativní cvičení v plnění jakýchsi papírových kritérií, takže mně to příliš těžkou hlavu nedělá. Důležité je, že Evropská unie definitivně dospěla k politickému rozhodnutí, že se rozšíří, že přijme deset nových členů a že mezi těmi 10 novými členy bude i Česká republika."

Podle ministra financí Bohuslava Sobotky ocení bruselská zpráva především pokrok v legislativní oblasti. Kritiku Sobotka neočekává ani v otázce ekonomické situace u nás.

"Myslím si, že tato zpráva bude pozitně hodnotit i stabilní ekonomickou situaci v České republice a situaci, kdy česká ekonomika roste relativně rychleji, než roste západní Evropa."

Tyto problémy však komise kritizuje prakticky u všech kandidátských zemí a na rozšíření by to nemělo mít vliv. Nejlépe připravení na vstup do Unie jsou podle Evropské komise Slovinci a Kypr, naopak nejhůře je na tom Polsko.

Slovensko očekává, že zpráva Evropské komise otevře zemi cestu do Evropské Unie. Podle hlavního vyjednavače Siegela očekává Slovensko kritiku především v oblasti boje s korupcí, zaměstnanosti vymahatelnosti práva a postavení romské menšiny. Premiér Dzurinda nedávno prohlásil, že v případě korupce není nutné věci zveličovat. Slovensko je prý na dobré cestě tento problém řešit.

Podle Evropské komise si v přípravě na členství počíná nejlépe Slovinsko. O velkém zájmu Slovinců stát se členy Unie v nejbližším možném termínu svědčí i podpora tamní veřejnosti, což potvrdil Radiožurnálu i český velvyslanec Lublani Tomáš Szunyog. "Členství Slovinska v Evropské unii podporuje řádově 55 procent všech dotázaných. Když se to přepočte na ty dotázané, kteří jsou připraveni zúčastnit se referenda, tak ta podpora je přes 65 procent. Lze předpokládat, že to referendum proběhne hladce a že ta účast bude poměrně velká. Neumím si představit, že by Slovinci odmítli vstup do Evropské unie."

Česko si za práci, kterou udělalo na cestě do Evropské unie, zasluhuje pochvalu. Tak reagoval na zveřejnění pravidelné hodnotící zprávy Evropské komise velvyslanec a vedoucí Delegace evropské unie u nás Ramiro Cibrian. Evropská komise doporučila, aby země patnáctky do konce roku uzavřely jednání o přistoupení s deseti kandidátskými státy, mimo jiné i s Českou republikou. Smlouvu o přistoupení k unii by tedy země mohly podepsat v dubnu příštího roku.

Otázkou ale zůstává, jestli obyvatelé Česka budou vůbec při referendu do unie chtít. Poslední průzkumy STEMu naznačují, že počet lidí, kteří očekávají vstup do EU s mírným znepokojením nebo dokonce se značnými obavami, od roku 2000 roste a letos dosahuje 42 procent. Ministr zahraničí Cyril Svoboda je ale přesvědčen, že podpora vtupu do Unie je mezi lidmi stále nadpoloviční. "Ten průzkum se týká sociální oblasti, nicméně trvale si myslíme, že ta podpora převyšuje polovinu. Nicméně je potřeba dát šanci každému občanovi, aby byl plně informován, aby až se rozhodne, aby se rozhodl s plnou informací to znamená, že kdyby náhodou se rozhodoval, že ne, tak aby věděl všechny důsledky, které jsou s tím spojeny. Stejně tak, když řekne ano, aby věděl, jaké důsledky toto má, to znamená, že my nechceme nikoho válcovat, ale chceme, aby každý dostal odpověď na své otázky."

Nejhůře v hodnocení dopadlo naopak Polsko, které má problémy především s rozbujelou korupcí. Polsko očekává od Evropské komise výtky za mizivý růst ekonomiky a za velmi pomalé tempo změn v zaostalém zemědělství. Jde hlavně o zpoždění v zavádění počítačového systému registrace a kontroly zemědělské produkce ve státě. S pokáráním také Poslko počítá v oblasti ochrany životní prostředí.

Markéta Kaclová, Milan Kopp, Milan Fridrich, Milada Richterová, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme