Žádný stát by si takovou nabídku vakcín sám zajistit nedokázal, brání Evropská komise své nákupy
Evropská komise brání svou strategii zajištění vakcín. Zástupkyně komise postup v úterý obhajovala před europoslanci. Zdůraznila, že bez společného nákupu vakcín by si země takové množství samy zajistit nedokázaly. A slíbila, že dodávky očkovacích látek se začnou výrazně zvyšovat.
„Společné úsilí nám zajistilo množství dávek, které by si ani největší země zajistit samy nedokázaly,“ zdůraznila generální ředitelka Evropské komise pro zdraví Sandra Gallinová, která společný nákup vakcín vyjednává.
Odmítla tak kritiku části německé politické reprezentace, ke které se přidal i český premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Další vakcína pro EU? Evropská léková agentura dostala žádost o registraci vakcíny firmy AstraZeneca
Číst článek
Potíže se spuštěním výroby vakcíny ve velkém podle Evropské komise dokazují správnost rozhodnutí nespolehnout se jen na jednoho výrobce.
Pro Pfizer/BioNTech je unijní objednávka na 600 milionů dávek zdaleka největší zakázkou, šestinásobnou proti objednávce z USA. Co Pfizer vyrobí, ihned míří do evropských zemí, zdůraznila Gallinová.
„Neustále se ptáme členských států, zda zaznamenaly problémy s logistikou. Objevují se jen drobné potíže, jako je doručení o den dříve nebo o den později, než bylo domluveno,“ ubezpečila europoslance unijní vyjednavačka.
Třetí látka na cestě
Podmínečné povolení zatím v zemích Evropské unie získaly dvě látky.
Bez jehel a stříkaček. Stát dodává vakcínu proti koronaviru bez pomůcek, čeká se na dodávky z Číny
Číst článek
Kromě již zmíněného očkování od Pfizeru/BioNTechu jde také o látku od americké Moderny, které Brusel objednal 160 milionů dávek. Firma zajišťuje distribuci prvních zásilek do všech zemí EU po celý tento týden – do Česka dorazilo v úterý přes 8000 dávek.
O schválení nově požádal také tandem výrobců AstraZeneca/Oxfordská univerzita. Evropská komise očekává, že by tuto látku na principu adenovirového vektoru mohla podmínečně povolit ještě do konce ledna. První dodávky by pak výrobce mohl začít distribuovat do zemí EU zhruba v polovině února.
Rozšiřování nabídky látek a kapacity výrobců podle Evropské komise povede k tomu, že se od dubna výrazně navýší dodávané množství vakcín. Unijní exekutiva kvůli tomu opakovaně apeluje na členské státy, aby se na to připravily. Sama totiž může zprostředkovat pouze nákup, distribuci si řídí Česko a další země EU samy.
„Nezachrání nás vakcína, ale vakcinace. Je třeba zajistit, aby ta kvanta dávek, která začnou do zemí chodit, byla také využita. Všechny země EU nám opakovaně potvrdily, že mají připravený plán a vyhradily si dostatečné kapacity,“ uvedla Gallinová.
Mezi zeměmi EU jsou ale v přípravách a rychlosti očkování velké rozdíly. Zatímco Dánsko již proočkovalo v průměru dva lidi ze sta, v Česku je to podle posledních oficiálně zveřejněných dat o desetkrát méně. Mezi premianty patří ze zemí EU vedle Dánska také Itálie, Španělsko nebo Litva. Naopak na chvostu se kromě Česka nachází také Nizozemsko a Bulharsko.
Francouzský výrobce
Německý týdeník Spiegel Evropskou komisi na přelomu roku obvinil, že od americko-německého dua Pfizer/BioNTech neobjednala tolik dávek, kolik mohla, a místo toho zajistila objednávky od francouzské firmy Sanofi, která má s vývojem vakcíny zpoždění. Europoslanci z výboru pro životní prostředí a veřejné zdraví žádali vysvětlení.
Sandra Gallinová kategoricky odmítla, že by země původu hrála při výběru dodavatele vakcín roli. „Když jsme začínali, vybírali jsme z více než 160 kandidátů ty, kteří mají největší šanci vakcínu vyvinout. Vybírali jsme je na základě vědeckých poznatků. Sanofi vyrábí nejlepší vakcíny na světě, jak bychom jejich látku mohli nezařadit?“ prohlásila. Na rozdíl od jiných se ale v případě Sanofi Evropská komise nezavázala odebrat pevně stanovené množství.
Na základě kritiky přesto Evropská komise objednávku od Pfizeru zdvojnásobila na 600 milionů dávek. Unijní vyjednavačka ale zdůraznila, že nemá smysl objednávat vakcíny, které výrobce není schopen dodat včas.
Osvětové kampaně i podávání vakcín v lékárnách. Česko v očkování nevyniká, jak postupují ve světě?
Číst článek
„Nakoupili jsme maximum toho, co bylo možné, a to i na základě ceny a termínu dodání. Nejde o množství dávek. Jde o množství v určitém čase. K čemu by nám byla objednávka, kterou výrobci nejsou schopni dodat včas? A roli hraje také cena, aby si vakcínu mohly dovolit všechny země EU,“ popsala Gallinová.
Pomalé schvalování
Evropská komise musela na dotaz Alexandra Vondry (ODS) a dalších europoslanců vysvětlovat, proč Izrael nebo Spojené království začaly očkovat dříve než země EU. Tyto státy totiž využily možnosti takzvaného nouzového povolení vakcíny, které je rychlejší.
Podle unijní vyjednavačky se všechny země EU dohodly, že počkají na standardní předběžné povolení k užití. „V případě nouzového schválení na sebe státy berou velkou odpovědnost,“ objasnila Gallinová s tím, že v takovém případě za bezpečnost a účinnost vakcíny už nemusí ručit výrobce. Postup, který zvolila EU, ale výrobce odpovědnosti nezbavuje.
Unijní vyjednavačka také europoslancům vysvětlovala, proč země Evropské unie nemohou podle smluv vyjednávat o paralelních dodávkách: „Neexistují žádné volné vakcíny, které by si mohly státy nakoupit navíc. Vše, co je u výrobců k dispozici, okamžitě putuje do zemí EU prostřednictvím naší dohody.“ Na dodávky z paralelních smluv tak podle ní může přijít řada jedině později.
Europoslanci jako Kateřina Konečná (KSČM) a další si také stěžovali na netransparentní postup Evropské komise. Ta od úterý zpřístupnila europoslancům k nahlédnutí vůbec první a zatím jedinou smlouvu, a to se společností CureVac.
Sandra Gallinová slíbila, že se Evropská komise pokusí dohodnout na zpřístupnění smluv i s dalšími výrobci.
Celkem Evropská komise uzavřela šest smluv s možnými dodavateli až na 2,3 miliardy dávek. Případné přebytky hodlá EU poslat do států ve svém sousedství.
