Evropská komise navrhla zavedení stálých povinných kvót pro přijímání uprchlíků
Evropská komise (EK) opět přichází s návrhem na povinné kvóty pro přijímání uprchlíků. Brusel dnes předložil několik možností, jak by si měly země Evropské unie rozdělit žadatele o azyl ze států, kde se válčí. Chce tak změnit současný systém, kdy musí migranti žádat o azyl hned v první evropské zemi, do které vstoupili.
Brusel předložil dvě varianty řešení. Podle první by si země EU automaticky rozdělily všechny žadatele o azyl z válečných oblastí. O udělení či neudělení azylu by pak rozhodl daný stát.
Druhá, mírnější varianta počítá s tím, že by systém povinných kvót přišel ve chvíli, kdy by některý ze států osmadvacítky čelil mimořádně silnému přílivu uprchlíků.
O novém návrhu Evropské komise ohledně přijímání uprchlíků mluvili zpravodaj ČRo Ondřej Houska a Petr Jedlička z Deníku Referendum
Zatím se ze strany komise jedná „jen“ o takzvané sdělení. Navržené možnosti nyní bude EK konzultovat s členskými zeměmi EU. Legislativní návrh zamýšlí Brusel předložit do začátku léta.
Podle EK je migrace problém, kterému musí Evropa čelit společně. Podle prvního místopředsedy komise Franse Timmermanse není současný stav spravedlivý, ani udržitelný.
„Do Evropy přichází velké množství lidí, a tuto zátěž teď musí nést jen několik málo zemí,“ poznamenal Timmermans.
Podle dublinského systému by měl migrant přicházející do EU žádat o azyl v zemi, kam poprvé vstoupí. Tato země pak buď žádosti vyhoví a migrant může zůstat v Evropě, nebo ji zamítne a žadatele vyhostí.
O návrhu kvót ze strany EK mluvili zpravodaj ČRo Ondřej Houska a právník z Asociace pro právní otázky imigrace Jaroslav Větrovský
Jenže v praxi to ne úplně funguje. Migranti na území Evropy poprvé vstupují především v Řecku a Itálii, nezřídka však přes tyto státy jen projdou – namířeno mají často do Německa či do Švédska.
Italové a Řekové se brání, že migrantů je tolik, že není možné vlnu zvládnout. Jak však upozornil Jaroslav Větrovský, právník z Asociace pro právní otázky imigrace, i kdyby si tyto země své úkoly plnily, nevyřešily by se tím všechny problémy.
„Kdyby si Řecko plnilo ty své závazky, že by každou žádost o azyl náležitě posoudilo, pořád by tady byl problém v tom smyslu, že by velké množství lidí azyl také získalo a všichni tito lidé by potom vlastně byli usídleni v Řecku,“ podotkl Větrovský v rozhovoru pro Český rozhlas.
Zažalovat kvóty?
Systém kvót začne platit, jen když ho schválí země unie a europoslanci. Momentálně by návrh zřejmě neměl šanci projít, minimálně co se týká první varianty. Dlouhodobě proti kvótám je i Česká republika.
„Česká vláda nebude souhlasit s žádným systémem povinných trvalých kvót. Migrační politika musí zůstat pod kontrolou jednotlivých členských států,“ uvedl dnes na twitteru předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD).
V podobném duchu se na sociální síti vyjádřil i místopředseda vlády Andrej Babiš (ANO). „Evropská komise je fakt nepoučitelná. Pokračuje dál ve svých nesmyslných návrzích. Měli bychom se znovu vrátit k možnosti zažalovat kvóty,“ napsal.
Česká vláda nebude souhlasit s žádným systémem povinných trvalých kvót. Migr.politika musí zůstat pod kontrolou jednotlivých členských států
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) 6. dubna 2016
Právník Větrovský vidí kvóty jako v současnosti jedinou alternativu k problematickému dublinskému systému.
„Samozřejmě lze ještě mluvit o nějakých kompenzačních opatřeních v tom smyslu, že by třeba Česká republika finančně přispívala Německu, pokud by v této zemi pobývalo větší množství žadatelů o azyl či azylantů,“ řekl.
K tomu, aby kvóty fungovaly v praxi, by však podle něj bylo třeba také sjednotit podmínky azylantů v rámci osmadvacítky – aby neměli motivaci přesouvat se za lepším do jiných zemí.