Evropská komise chce Polsku a pobaltským zemím umožnit volnější nakládání s migranty
Evropská komise hodlá umožnit Polsku a pobaltským státům, aby volněji nakládaly s migranty, kteří překročí běloruskou hranici. Podle návrhu, který dnes představila exekutiva Evropské unie, by mohly polské, litevské či lotyšské úřady držet žadatele o azyl u hranic déle, než je obvyklé. Měly by zároveň snazší jejich deportace.
Unijní exekutiva se návrhem snaží vyjít vstříc požadavkům států, které dlouhodobě odmítají pouštět přes hranice kohokoliv z tisícovek běženců pokoušejících se dostat na západ.
Uprchlíci přinesli do Lukašenkovy kasy miliony dolarů, krizi připravoval od jara, spočítal Die Welt
Číst článek
Země sousedící s Běloruskem na svých hranicích kvůli migrantům začaly budovat ploty a obrátily se na Evropskou unii se žádostí o pomoc. Zatímco společné financování bariér unie odmítla, komise se chystá vyjít vstříc požadavkům na uvolnění azylových procedur.
„Abychom ochránili naše hranice a ochránili lidi, poskytujeme členským státům flexibilitu a podporu, aby se vyrovnaly s touto krizovou situací bez porušování lidských práv,“ zdůvodnila návrh komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová.
Podle dočasných pravidel schválených ve středu kolegiem komisařů by měly úřady v detenčních centrech u hranic až čtyři týdny na prověření migrantů a registraci jejich žádostí o azyl, zatímco v současnosti je to nejvýše deset dní. Celková doba, po kterou budou moci země držet žadatele během vyřizování žádosti v hraničních centrech, bude až 16 týdnů. V dříve navržených celounijních pravidlech přitom komise počítala s 12 týdny.
Lukašenko vyzval Německo a Polsko k přijetí běženců. Lidem na hranicích nabídl pomoc s návratem domů
Číst článek
Mimořádná úprava, která počítá rovněž s usnadněním deportací migrantů, by měla platit půl roku. Unijní činitelé na ni podle zdrojů bruselského webu Politico neměly zdaleka jednotný názor a někteří se obávali, aby nebyla v rozporu s mezinárodními azylovými právy. Podle zastánců by však měla přesvědčit zmíněné státy, aby se ujaly alespoň nejzranitelnějších migrantů, kteří živoří na hranicích v mrazivém počasí.
Evropská unie viní autoritářský režim běloruského vládce Alexandra Lukašenka, že svážel k vnější hranici bloku lidi z blízkovýchodních a dalších zemí v odplatě za sankce, které unie uvalila na Minsk kvůli porušování lidských práv, potlačování opozice a zfalšování loňských prezidentských voleb. Lukašenko obvinění odmítá.
Situace na hranicích se v poslední době mírně uklidnila poté, co unie přesvědčila některé blízkovýchodní země ke spolupráci. Irák tak již zařídil repatriaci téměř dvou tisícovek svých obyvatel, další země zase neumožňují lidem cestovat do Běloruska. Sám Lukašenko nařídil přemístit velkou část migrantů od hranic a v úterý podle ruské agentury RIA Novosti slíbil, že se pokusí krizi vyřešit do konce roku.
‚Lukašenkův útok‘
Kritici středečního návrhu komise se obávají, že může nejen porušit práva migrantů, ale zároveň dát dalším státům EU možnost požadovat stejné výjimky.
Migrační krize v Polsku nepolevuje. Morawiecki hrozí hospodářskými sankcemi i zavřením hranic
Číst článek
Země jako Itálie, Řecko či Španělsko přitom čelí výrazně většímu náporu migrantů než východoevropské státy.
„Absolutně ne,“ reagoval dnes na tyto výtky místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas.
Opatření je podle něj zcela v souladu s mezinárodním právem a týká se jen současného „hybridního útoku“ z Lukašenkovy strany.
Komise zároveň znovu nabídla Polsku asistenci unijní pohraniční agentury Frontex, jejíž pracovníci by mohli pomoci s registrací migrantů. Varšava však dlouhodobě odmítá vpustit k hranicím jakékoli unijní úředníky a opakuje, že migranty přes hranice nepustí.
