Evropská komise přitvrdila. Polsko má měsíc na nápravu své justiční reformy
Evropská komise dala Polsku měsíc na to, aby uvedla kontroverzní justiční reformu v zemi do souladu s unijním právem. Jinak zemi hrozí zahájení procedury, která může vést k odejmutí hlasovacích práv Polska. Ve středu o tom informoval místopředseda unijní exekutivy Frans Timmermans.
Komise konstatovala, že polské úřady stále nereagovaly na obavy, které vyjádřila v prvních dvou doporučeních. Varšava naopak podnikla další kroky, které ještě zhoršují obavy o nezávislost justice v zemi a výrazně zvyšují systémové ohrožení právního státu v Polsku. K tomu by přispělo zejména propuštění soudců nejvyššího soudu, domnívá se komise.
Pokud by byli soudci propuštěni, je komise připravena okamžitě aktivovat mechanismus podle článku sedm smlouvy o EU, na jehož konci by mohlo být až odejmutí hlasovacích práv.
Místopředseda komise sice uvítal, že polský prezident Andrzej Duda tento týden oznámil vetování dvou kontroverzních zákonů - o nejvyšším soudu a o soudcovské radě - ale ohrožení právního státu v zemi podle něj nadále trvá. "Za poslední týden se několik věcí v Polsku změnilo, několik nezměnilo," řekl Timmermans.
„Nicméně to, že dva ze čtyř zákonů podpořil a na úpravě dalších dvou se ještě bude pracovat, znamená, že jsme nadále znepokojeni. Nezávislost justice je důležitou součástí vlády práva a současné polské reformy ji silně ohrožují,“ dodal.
Obava z diskriminace
Komisaři ve středu také rozhodli, že připraví řízení vůči Polsku kvůli možnému porušení unijní legislativy.
Hlavní obava komise spočívá v diskriminaci pohlaví vzhledem k zavedení různých věkových limitů pro odchod do důchodu u soudkyň (60 let) a soudců (65 let), což je v rozporu s unijním právem v oblasti rovnosti pohlaví v zaměstnání.
Dále je komise znepokojena tím, že má napříště být na uvážení ministra spravedlnosti, zda prodlouží mandát soudců, kteří dosáhli důchodového věku, a také má mít právo odvolávat a jmenovat předsedy soudů. To ohrožuje nezávislost polských soudů, uvedla komise ve středečním stanovisku.
Jakmile příslušné zákony oficiálně vejdou v platnost, zašle Evropská komise Varšavě formální upozornění, které je prvním krokem v řízení, které může skončit až předložením záležitosti Soudnímu dvoru EU.
Evropská komise je z postupu polské vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) vůči polskému soudnictví velmi znepokojena delší dobu. Timmermans už minulý týden vyzval k zastavení reformy, která je podle něj systémovým ohrožením právního státu. Dnešní doporučení ke zlepšení situace bylo už třetí.
Jeden z trojice nedávno parlamentem schválených zákonů naopak Duda v úterý podepsal. Zákon mění fungování obecných soudů v zemi. Zákon dává ministru spravedlnosti právo jmenovat a odvolávat předsedy a místopředsedy soudů, u předsedů soudů po konzultaci s národní soudcovskou radou. Podle kritiků je takový postup neústavní.
Nepředstavitelný brežněvismus
Varšava na "ultimátum" Evropské komise zareagovala odmítavě. "Nesmíříme se s žádným vydíráním od úředníků Evropské unie, zvláště s vydíráním, které se neopírá o fakta," prohlásil mluvčí polské konzervativní vlády Rafal Bochenek. Timmermansova kritika je podle něj nespravedlivá.
"Všechny zákony připravené polským parlamentem se shodují s polskou ústavou a zásadami demokracie," řekl Bochenek. "Je nám líto, že Timmermans, který nezná návrhy zákonů a polské právní předpisy, vznáší kritiku, která Polsku křivdí," dodal.
"V Timmermansových slovech zní nepředstavitelný brežněvismus," prohlásil polský europoslanec za vládní stranu Právo a spravedlnost (PiS) Ryszard Legutko, podle kterého se EK "staví do role pánaboha", jakkoli reforma polské justice by měla být vnitřní záležitostí Polska.
Legutko zjevně narážel na tzv. Brežněvovu doktrínu, umožňující někdejšímu sovětskému vedení zasahovat do záležitostí "spřátelených zemí", například v podobě sovětské invaze do Československa v srpnu 1968.
