Junckerův tým se měl loučit s úřadem, proces ale drhne. Kamenem úrazu se stává Rumunsko

Podle původního plánu měl být 31. říjen posledním dnem funkčního období stávající Evropské komise Jeana-Claudea Junckera. Kvůli těžkostem spojeným s nominací některých kandidátů na eurokomisaře se však harmonogram prodlužuje. Novým termínem nástupu nadcházející komise Ursuly von der Leyenové se namísto 1. listopadu stal 1. prosinec, ani ten však není jistý. Hlavním důvodem je patová situace v Rumunsku, zdržení však může přinést i brexit.

Analýza Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ursula von der Leyenová | Zdroj: Reuters

„Konstatuji s jistým potěšením, uspokojením, ba dokonce plný štěstí, že mě není lehké nahradit,“ prohlásil v žertu předseda dosluhující Evropské komise Jean-Claude Juncker poté, co na červnovém summitu Evropské unie ztroskotala mnohahodinová jednání o jeho nástupci.

Na pozici byla později nominována Němka Ursula von der Leyenová, jak se ale ukazuje v posledních týdnech, Evropskou komisi není lehké nahradit ani jako celek.

Zveřejnění dopisu k Babišově možnému střetu zájmů? Evropská komise už podruhé požádala o odklad

Číst článek

Proces jmenování nového týmu eurokomisařů drhne. Čtvrtek 31. října měl být posledním dnem Junckerovy sestavy a v pátek 1. listopadu se měla úřadu chopit komise nová. Původně stanovený harmonogram ale musel být o měsíc posunut. Drtivá většina unijních zemí už sice má jasno o tom, kdo je bude v Bruselu zastupovat, o kandidátech tří zemí – Francie, Maďarska a Rumunska – se však bude teprve rozhodovat.

Podle aktuálního harmonogramu by měla nová komise začít pracovat 1. prosince, ani tento termín však není jistý. „Proces se může zaseknout na kterémkoliv z těch tří kandidátů. Nad kandidátem Maďarska nepanuje zrovna nadšení, ale Rumunsko je na tom zřejmě nejhůř,“ řekl pro iROZHLAS.cz Jan Kovář, odborník na Evropskou unii z Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV).

Pat v Rumunsku

Rumunsko, které se stalo členem EU teprve v roce 2007, se nachází v politickém patu. Důvodem je říjnový pád socialistické vlády Viorici Dancilaové, která má zemi vést až do ustavení nového kabinetu liberála Ludovica Orbana. Ten má ale podle médií jen malou šanci, že získá důvěru zákonodárců, což může situaci zkomplikovat.

Po odmítnutí dvou předchozích kandidátů Dancilaová v úterý navrhla nové jméno – do Bruselu chce vyslat bývalého europoslance Victora Negrescua. S tím ovšem nesouhlasí prezident Klaus Iohannis, podle něhož by premiérka neměla dělat tak zásadní rozhodnutí pár dní před koncem úřadu. Negrescu proto neprošel ani přes von der Leyenovou.

„Ve světle současné politické situace v Rumunsku by navržený kandidát měl být přijatelný pro všechny hlavní strany. Evropa stále čeká na Rumunsko,“ napsal v odmítavé reakci tým budoucí šéfky Evropské komise.

Jourová uspěla. Europoslanci ji doporučí do funkce místopředsedkyně Evropské komise

Číst článek

Bruselský server Politico přitom upozorňuje, že pokud se rumunští politici neshodnou na novém kandidátovi ani příští týden, může přijít další prodleva. Navržení kandidáti totiž musí projít „grilováním“ v příslušných europarlamentních výborech a komisi jako celek nakonec schvaluje i plénum Evropského parlamentu naplánované na konec listopadu.

„Nad Rumunskem bude viset Damoklův meč. Dokud se na kandidátovi neshodnou, nemůže se v procesu postupovat dál a nemyslím si, že by kvůli tomu mělo případně dojít na svolání mimořádného pléna. To by se spíš proces o další měsíc prodloužil,“ míní Kovář.

Jak obstojí noví kandidáti?

Svou pozici v Evropské komisi nemají jistou ani nově navržení kandidáti za Maďarsko, respektive Francii – maďarský velvyslanec při EU Olivér Várhelyi a francouzský exministr hospodářství Thierry Breton. První test před europoslanci je čeká příští týden, kdy mají předstoupit před právní výbor europarlamentu. Ten bude zkoumat jejich majetkové poměry a právě před tímto výborem pohořeli předchozí nominanti obou zemí – László Trócsányi a Sophie Goulardová.

Odmítnutím Francouzky byli mnozí v Evropě zaskočeni, nepříjemným otázkám však bude s největší pravděpodobností čelit i její náhradník Breton. Problémem mohou být jeho vazby na technologickou společnost Atos, kterou vede a v níž vlastní akcie za desítky milionů eur. Pokud novou funkci získá, je prý odhodlán akcie prodat.

„Proti kandidátovi Francie se objevují výtky, které by v prvním kole grilování zřejmě vedly k tomu, že by byl odmítnut. Je ale otázkou, zda se ve druhém kole bude chtít parlament zachovat stejně,“ říká Kovář. Důvodem k zamítnutí Bretona, jenž má získat vlivnou funkci eurokomisaře pro vnitřní trh, podle něj může být i fakt, že Paříž nově nominovala namísto ženy muže.

„Nyní mají Francouzi kandidáta, předtím ale měli kandidátku – trochu to vychyluje genderovou rovnováhu, kterou budoucí předsedkyně komise prosazuje. Pokud by tedy europoslanci chtěli francouzského kandidáta odmítnout, může to fungovat jako další argument. Nemusí to být pravý důvod, ale jen argumentační zástěrka,“ míní odborník ÚMV.

Brexit jako další kámen úrazu

Už tak komplikovaný proces navíc dostal další ránu – prodloužení termínu brexitu do 31. ledna 2020.

Ursula von der Leyenová už minulý týden prohlásila, že v případě odkladu bude po Británii požadovat, aby do jejího týmu nominovala svého člověka. Tento požadavek pak v pondělí zdůraznili i zástupci členských států, ačkoliv premiér Boris Johnson nechce o něčem takovém ani slyšet. 

Británie bude muset navrhnout svého eurokomisaře, řekla nová šéfka komise von der Leyenová

Číst článek

Proč Brusel tak lpí na britském eurokomisaři? Unijní lídři v roce 2013 rozhodli, že každý členský stát bude mít v komisi jednoho zástupce. Pokud by tedy Britové byli součástí společenství, ale neměli komisaře, bylo by to problematické.

„Jsou stále členským státem EU a podle principů loajality by měli se sedmadvacítkou spolupracovat. K tomu, že nebudou blokovat fungování Evropské unie, se ostatně zavázali už v létě a tímto krokem by unii blokovat mohli,“ míní Kovář.

On sám nicméně věří, že se podaří Londýn k nominaci kandidáta nakonec přimět. „Boris Johnson sice říká, že do komise nikoho nenominuje, stejně tak ale říkal, že by raději skončil mrtvý v příkopu než brexit znovu prodloužit. A také to dopadlo trochu jinak. Součinnost Británie ovšem musí být poměrně rychlá.“

Parlament ukazuje sílu

Není to poprvé, co dochází ke zpoždění v nástupu nové Evropské komise. Kvůli rezignaci bulharské kandidátky se termín nástupu posunul už v roce 2010, kdy se funkce ujímal tým v čele s Portugalcem Josém Manuelem Barrosem. V porovnání s předchozími lety je však aktuální proces jmenování nové komise přeci jen jiný – především v rekordním počtu zamítnutých kandidátů.

„Evropský parlament ukázal svaly. Odmítl tři komisaře, což se nikdy nestalo,“ říká Kovář. Zároveň ale dodává, že prodlevu při nástupu nové komise očekával. Naznačoval to už výsledek květnových evropských voleb, které přinesly větší fragmentaci sil v Evropském parlamentu.

Kdo tahá za nitky brexitu? Johnson slaví úspěch díky schopnému rádci, vyhráno ale premiér nemá

Číst článek

Podle šéfky bruselské kanceláře institutu Europeum Zuzany Stuchlíkové se na postoji europarlamentu odráží i to, že unijní lídři při hledání Junckerova nástupce opustili systém takzvaných spitzenkandidátů, takže europarlament vyšel z výběru jako poražený.

Během schvalování proto europoslanci podle Stuchlíkové chtějí ukázat, že komisi nedají nic zadarmo. „Je vidět zjevná snaha o to zasáhnout do budoucí podoby Evropské komise,“ řekla začátkem října pro iROZHLAS.cz.

I kvůli těmto tahanicím se ustavení týmu Ursuly von der Leyenové nepodařilo dokončit včas a řadu zádrhelů stále zbývá vyřešit. Další průtahy by se podepsaly na fungování celé Evropské unie.

„Ursula von der Leyenová má poměrně ambiciózní program a zároveň se zavázala, že během 100 dnů představí konkrétní postupy pro jednotlivé oblasti. Proto by další posouvání termínu nebylo dobré. V posledních letech se navíc až příliš energie věnovalo brexitu, kvůli kterému nebyl čas na řešení jiných důležitých věcí. Evropský parlament proto nebude mít zájem zdržovat proces nástupu nové komise příliš dlouho,“ uzavírá Kovář.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme