Von der Leyenová má podporu předjednanou, jistotu ale nemá. Europoslance stále trápí spitzenkandidáti
Po dvou měsících složitého sestavování týmu eurokomisařů se Ursula von der Leyenová uchází o podporu Evropského parlamentu. Kvůli problémům při nominacích se příští Evropská komise ujme mandátu nejméně s měsíčním zpožděním. Podporu má mít von der Leyenová předjednanou a očekává se, že volbou projde. Přesto se nedá vyloučit, že půjde o úspěch velmi těsný.
Když europoslanci hlasovali o nominaci Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise, prošla o pouhých devět hlasů. Na unijní poměry jde o velmi křehkou většinu. Podporu si musela vyjednávat i v okrajových frakcích. Třeba u polské strany Právo a spravedlnost nebo u italského Hnutí pěti hvězd.
Češi usilují o klíčová místa v Bruselu. Babiš přislíbil podporu, podle Prouzy je ale Úřad vlády pasivní
Číst článek
Pokud by se teď sečetly hlasy všech tří největších frakcí, které podporu von der Leyenové slíbily – lidovců, socialistů a liberálů, měla by pohodlnou většinu. Jenže politické skupiny v Evropské parlamentu nejsou jednotné. Možná i proto se německá politička snažila ještě v posledních dnech dostat některé europoslance na svou stranu.
Po rozsáhlé kritice například přece jen změnila název portfolia řeckého eurokomisaře pro ochranu evropského způsobu života. Ten bude tedy eurokomisařem pro podporu evropského způsobu života.
Některým socialistům navíc vadí, že se von der Leyenová na postech eurokomisařů nakonec nepodařilo dosáhnout předem avizovaného rovného zastoupení mužů a žen. Při výměnách kandidátů na eurokomisaře navíc socialisté přišli o jednoho svého zástupce.
Zamítnutí spitzenkandidátů
Europoslance na počátku popudilo hlavně to, že šéfové vlád unijních států nevybrali žádného z kandidátů, kteří prošli volbami, takzvaných spitzenkandidátů. Jejich volbu zablokovala část zemí včetně České republiky.
Velvyslanci schválili složení nové Evropské komise. Shodli se, že může fungovat i bez britského zástupce
Číst článek
Když ale von der Leyenová nominaci získala a v září představila tým eurokomisařů, nic nenaznačovalo, že bude mít i nadále problémy. „Chci, aby tato komise byla pružná, moderní a živá. Chci vést komisi, která je odhodlaná, která rozumí Evropě a která naslouchá tomu, co Evropané chtějí. Proto například očekávám, že eurokomisaři v první polovině mandátu navštíví všechny členské státy,“ řekla na konci září nová šéfka Evropské komise.
Europoslanci ale tři kandidáty odmítli kvůli obavám o jejich nezávislost (Rumunsko a Maďarsko) a kauzám z minulosti (Francie). Země tak musely hledat náhradníky. Při takzvaném grilování měli problémy ale i další kandidáti.
Vysocí představitelé unijních institucí mimo záznam říkají, že nespokojenost europoslanců je dílem dána i tím, že si po rekordní volební účasti Evropský parlament stále častěji říká o své slovo.
Kabinet von der Leyenové dostal zelenou od výborů. Podpořily i maďarského kandidáta Várhelyiho
Číst článek
Co s Brity?
Nejasnosti dlouho panovaly také ohledně zástupce Velké Británie. Nakonec svého eurokomisaře nenominovala a příští Evropská komise britského zástupce mít nebude. Přes naléhání ze strany von der Leyenové a hrozbu žalobou britská vláda nikoho nenominovala. Britští konzervativci se nyní soustředí blížící se předčasné volby.
Volné křeslo ale v komisi nezůstane. Kvůli britské neúčasti musely unijní země počet eurokomisařů snížit na sedmadvacet, přestože Evropská unie má ještě stále osmadvacet členů a přinejmenším do konce ledna je mít bude.
V tuto chvíli ale není jasné, co by se dělo, kdyby ani potom Velká Británie blok neopustila a nastal další odklad brexitu. V minulosti se Evropská komise sice dodatečně rozšiřovala, když do unie vstupovaly nové členské státy, jako třeba Rumunsko a Bulharsko. Teoreticky by takový postup tedy byl možný, ale jestli by to tak skutečně bylo, zatím není jasné.
