Pozvat, nebo nepozvat? Německo-francouzský plán svolat schůzku s Putinem může rozdělit summit EU

V Bruselu začal summit šéfů vlád zemí Evropské unie. Řeší na něm novou strategii politiky vůči Rusku. Německo s Francií přišly s návrhem svolat jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Část unijních států s ním ale mluvit odmítá. Velké nadšení návrh nevzbudil především ve východní části evropské sedmadvacítky. Do čela odporu se postavily pobaltské země, které tradičně prosazují tvrdou protiruskou politiku.

Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Německo s Francií přišly s návrhem svolat jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem | Foto: Axel Schmidt | Zdroj: Reuters

„Všichni jsme se posledně shodli, že Rusko představuje velkou hrozbu a stává se stále agresivnějším,“ připomněla estonská premiérka Kaja Kallasová výsledky květnového summitu. „Nerozumím proto, co se najednou stalo, odkud ten návrh pochází,“ stěžovala si v Bruselu.

V Maďarsku zakázali ukazovat dětem homosexualitu. Lídři 17 evropských zemí jsou proti, Babiš váhá

Číst článek

S nápadem svolat schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem přišlo Německo spolu s Francií. V interním textu, který Radiožurnál získal, vyzývají Evropskou komisi, aby připravila konkrétní návrhy, se kterými by se mohla na Rusko obrátit v oblasti klimatu, energetiky, vesmíru nebo například boje proti terorismu. Současně by si podle Berlína a Paříže měla unie připravit páky, kterými by na Moskvu mohla tlačit. Konkrétně návrh zmiňuje možné ekonomické sankce.

„Evropská unie by podle mého názoru měla usilovat o přímé spojení s Ruskem a ruským prezidentem. Neexistuje jiný způsob jak řešit konflikty,“ prohlásila před odjezdem do Bruselu kancléřka Angela Merkelová. Putinova schůzka s americkým prezidentem Joem Bidenem v Ženevě je podle kancléřky vítaná, Evropské unii by ale neměla stačit.

Podle vysoce postavených unijních zdrojů Radiožurnálu si Německo od schůzky slibuje také upevnění jednoty unijních států v postoji vůči Rusku.

Pro Merkelovou by svolání summitu s Putinem mohlo znamenat tečku v jejím politickém odkazu. V zářijových spolkových volbách nekandiduje. Čtvrteční a páteční bruselské zasedání tak pro ni může být posledním po 16 letech v nejvyšší evropské politice.

Ano, ale beze mě

Německý návrh vypracovaný spolu s Francií ale příliš velké nadšení nevzbudil především ve státech východního křídla EU, které tradičně vůči Rusku prosazují tvrdší politiku. Do čela odporu se postavily pobaltské země.

„Pokud se začneme pouštět do jednání bez jakýchkoli pozitivních změn v chování Ruska, vyšleme tím nejistotu a velmi špatný signál našim partnerům,“ stěžoval si litevský prezident Gitanas Nausėda.

Česká republika se schůzce s prezidentem Putinem nicméně nebrání. „S Ruskem samozřejmě jsou naše vztahy po Vrběticích na bodu mrazu. Logicky jsme reagovali, jak jsme reagovali, nicméně musíme komunikovat,“ prohlásil v Bruselu premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj by záleželo především na tématech, která by byla předmětem jednání.

My přátelé Ruska na Západě doufáme, že se Rusko otevře a bude se chovat rozumně, věří profesor Lukeš

Číst článek

Návrh pozvat do Bruselu Vladimira Putina podpořil rakouský kancléř Sebastian Kurz. Nic proti němu nemá ani nizozemský premiér Mark Rutte, ovšem za podmínky, že by se jednání nemusel účastnit osobně a vedli by jej jen šéfové institucí EU. Diplomaté očekávají velmi intenzivní diskusi.

Bude hůř

Evropská komise v květnu na základě žádosti premiérů unijních států představila návrh nové strategie politiky vůči Rusku. Jako cíl si v ní stanovila vystupovat aktivněji, nikoli pouze reagovat na události. Ve strategii se opírá o tři základní principy: zatlačovat Rusko zpět, kdykoli poruší lidská práva nebo mezinárodní pořádek, zadržovat ruské pokusy o narušování evropských zájmů, ale současně jednat s Ruskem tam, kde je to výhodné.

„Evropská unie musí být realistická a připravit se na zhoršování vtahů s Ruskem. Už nyní se nacházejí na historickém dně a další zhoršování se momentálně zdá být pravděpodobnou vyhlídkou,“ prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borell při představování strategie.

Zhoršování vztahů bude podle něj souviset s klesajícím dovozem ropy a zemního plynu do Evropy vzhledem k zelené transformaci ekonomiky. Právě na vývozu fosilních paliv je Rusko ekonomicky závislé. Maximum, o které nyní může unie usilovat, je podle Borella předvídatelnější a stabilnější vztah s ruskou vládou.

Borell současně unijní státy vyzval, aby naopak co nejvíce posilovaly kontakty zejména s mladší generací Rusů a usnadnili jim přístup k vízům a pracovním a studijním příležitostem v Evropě.

Viktor Daněk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme