Tajani kritizoval země V4 za neochotu přijímat migranty. ‚Solidarita není jednosměrná,‘ říká

Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani ve čtvrtek znovu kritizoval země visegrádské skupiny, kam patří i Česká republika, za jejich neochotu přijímat migranty z jiných zemí EU. Tyto země by podle Tajaniho měly také převzít zodpovědnost za tento unijní problém, jinak budou potrestány.

Řím Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani | Zdroj: Reuters

Tajani to řekl agentuře ANSA v souvislosti s migranty na lodi italské pobřežní stráže, která kotví na Sicílii a které italská vláda odmítá pustit do země bez slibu, že jí s nimi unijní státy pomohou.

„Kdyby země EU schválily návrh Evropského parlamentu na reformu dublinského systému, neřešili bychom teď problém lodi Diciotti,“ řekl ve čtvrtek Tajani. „Tohle byl klíč k řešení, protože předpokládal okamžité přerozdělení migrantů,“ řekl také.

Česká pomoc Itálii? Jde o princip

Číst článek

Země visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) kritizoval za jejich neochotu přijímat migranty na základě unijních kvót. „Solidarita není jednosměrná, když opustily diktatury, dostaly pomoc od Evropy, a nadále ji přijímají,“ uvedl Tajani v narážce na země Visegrádu, které do unie vstoupily po pádu komunistických režimů.

Podle Tajaniho by státy, které nepřijmou zodpovědnost a solidaritu za řešení migračního problému, měly být potrestány. Finanční sankce vůči zemím EU, které by odmítaly migranty s prokázaným nárokem na azyl, prosazuje i francouzský prezident Emmanuel Macron. Letos v červnu prohlásil, že je pro sankce pro případ nesolidárnosti a pro to, aby financování strukturálních fondů bylo podmíněno i tímto ohledem.

Tajani ve čtvrtek agentuře ANSA řekl, že bude pokračovat v boji za migrační solidaritu i na dalším summitu EU, neformální vrcholná schůzka se koná 20. září ve Vídni, pravidelný summit pak v říjnu v Bruselu.

O reformě azylového systému jednají země EU neúspěšně už několik let. Nejspornější částí reformy je právě povinné přerozdělování žadatelů o azyl v rámci unie, k němuž se staví skepticky nejen státy Visegrádu, ale například i Rakousko, které tento půlrok unii předsedá.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme