Evropská unie nechce válku s islámským světem
Evropská unie není a nebude ve válce proti islámskému světu. Toto poselství předá dnes delegace unie americké vládě během jednání ve Washingtonu. Představitelé unie tedy odjíždějí do Washingtonu podpořit Spojené státy v boji proti terorismu, ale vyzvou Bílý dům k opatrnosti v souvislosti s vyhlášením války Afghánistánu. Unie si myslí, že pro boj proti základnám terorismu v Afghánistánu, Súdánu nebo Libanonu je nutné vytvořit velkou mezinárodní koalici, která by zahrnovala také arabské země.
"Musíme dát jasně najevo našim přátelům z arabského a islámského světa, že neodsuzujeme muslimy nebo jejich náboženství, odsuzujeme pouze terorismus ve všech jeho podobách," řekl šéf zahraniční politiky unie Javier Solana. Je nutné, aby se k tažení proti extremistům v Afghanistánu přidaly arabské země Tádžikistán, Pákistán a další, uvádí nejmenovaný zdroj z Evropské unie.
Spolkový sněm odsouhlasil nasazení bundeswehru v případné vojenské reakci proti teroristům, kteří 11. září zaútočili na Spojené státy. Rozhodnutí je součástí balíku solidárních opatření se Spojenými státy v rámci NATO. Usnesení přijaté na mimořádném zasedání má demonstrovat jednotu Německa v této záležitosti a bez ohledu na politické strany plnou podporu berlínské vládě, která již solidaritu vyjádřila.
Německo je podle usnesení bundestagu připraveno podpořit USA politicky, hospodářsky i poskytnutím vojenských kapacit, a to na vlastní zodpovědnost a v souladu s ústavou danými předpoklady.
Více než 50 procent Němců se obává, že teroristické útoky na Spojené státy mohou odstartovat novou světovou válku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění. Jen třetina dotázaných v průzkumu je pro nasazení německých jednotek a 70 procent občanů spolkové republiky je pro nepřímou účast, například poskytnutím dopravních prostředků či logistických jednotek. Také kancléř Schröder je opatrný. V projevu před parlamentem dnes uvedl, že Německo je sice připraveno na válečné riziko, avšak upínat se pouze k vojenské operaci by bylo fatální. Poslanci ostatně ponechali otázku nasazení německé armády otevřenu. Spolková republika ztratila při úderech na Světové obchodní centrum na 100 svých občanů.
Členské země Evropské unie zvýší bezpečnost svých jaderných elektráren. Možná opatření už chystají odborníci v Německu, Švédsku a Francii. Tyto státy tak reagují na změněnou bezpečnostní situaci ve světě po útocích na Spojené státy.
Také Francie pomůže Spojeným státům bojovat proti terorismu. Amerického prezidenta George Bushe o tom ujistil jeho francouzský kolega Jacques Chirak, který přiletěl do Washingotnu. Jak řekl, Francie je připravena udělat vše potřebné, aby byl svět zbaven absolutního zla. Sám Chirac se ale vyhýbal slovu "válka" proti terorismu, které naopak několikrát použil jeho hostitel, aby zdůraznil svou absolutní vůli přivést autory atentátů před soud a zbavit svět terorismu. Jacques Chirac je prvním zahraničním představitelem, kterého Bush přijal od ničivých atentátů minulé úterý. Dnes do Washingtonu zamířili další představitelé spojeneckých zemí - například německý ministr zahraničí Joschka Fischer a delegace Evropské unie.
Francouzská armáda se zatím na účast v případné odvetě proti teroristům nepřipravuje. Velení armády stále čeká na mandát politických představitelů. Upřesnění dalšího vývoje si slibuje především od současné návštěvy prezidenta Jacquesa Chiraka v USA. Chirac už při úterním jednání ve Washingtonu ujistil amerického prezidenta George Bushe, že Francie je připravena diskutovat o všech prostředcích, které by zajistily, že boj proti terorismu bude účinný. Na rozdíl o Bushe se však vyhnul výrazu válka. Francouzský prezident je prvním zahraničním představitelem, jehož Bush přijal od ničivých atentátů, které otřásly celým světem. Dnes se Chirac vydá do New Yorku, který byl útoky nejvíc zasažen.
Rumunsko dá své území, svůj vzdušný i námořní prostor k dispozici NATO v boji proti mezinárodnímu terorismu. Rozhodl o tom dnes Rumunský parlament. Jako strategický partner Spojených států a člen programu NATO Partnerství pro mír se Rumunsko zapojí do boje proti mezinárodnímu terorismu všemi prostředky, včetně vojenských, uvádí v textu. Rumunský prezident Ion Iliescu prohlásil krátce po atentátech v New Yorku a Washingtonu, že jeho země je připravena jednat jako plnoprávný člen Severoatlantické aliance se všemi závazky, které z toho vyplývají.
Makedonie navrhuje uzavřít protiteroristickou dohodu na Balkáně. Makedonský premiér Ljubčo Georgijevski při setkání s bulharským prezidentem Petarem Stojanovem v Sofii navrhl, aby se realizovala za podpory Evropské unie a NATO. Bulharský ministr obrany Nikolaj Svinarov myšlenku antiteroristické dohody podpořil za podmínky, že se bude uplatňovatr na širokém mezinárodním základě. Ke společnému boji proti terorismu a organizovanému zločinu se už včera na konferenci ministrů vnitra zavázalo pět balkánských zemí - Jugoslávie, Makedonie, Chorvatsko, Slovinsko, Albánie - a bosenská Republika srbská.
Britský premiér Tony Blair a německý kancléř Gerhard Schröder večer v Berlíně deklarovali plnou podporu Spojeným státům v boji proti terorismu. Oba zdůraznili velkou roli pátečního mimořádného summitu EU v Bruselu, kde "se solidarita přemění v konkrétní činy".
