Evropská unie neodměnila Srbsko za zadržení Radovana Karadžiče
Srbsko se zatím nedočkalo vstřícnějšího kroku Evropské unie po zadržení hledaného Radovana Karadžiče. Čekalo sice, že ministři zahraničí sedmadvacítky schválí dohodu o hospodářské spolupráci, ale to se nestalo. Několika státům stále nestačí úroveň spolupráce Bělehradu s Haagským tribunálem.
Většina členských zemí po setkání jejich ministrů s hlavním žalobcem tribunálu Sergem Bramertzem byla pro vstřícné gesto vůči Srbsku. V červenci předalo do Haagu 13 let hledaného Radovana Karadžiče obviněného mimo jiné ze zodpovědnosti za masakr 8 tisíc bosenských Muslimů ve Srebrenici.
Nizozemsko a Belgie ale žádají stoprocentní spolupráci. Na svobodě jsou ještě dva muži hledaní tribunálem. Ratifikace Stabilizační a asociační dohody se Srbskem i uplatňování její obchodní části se tedy zatím odkládá.
Srbská tajná služba dopadla třiašedesátiletého Karadžiče minulý měsíc na předměstí Bělehradu, kde žil a pracoval pod falešným jménem Dragan Dabič. Před spravedlností unikal od druhé poloviny 90. let. Několik dní po zadržení byl letecky převezen k Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu.
V Srbsku převládá zklamání z přetrvávajícího zablokování obchodní dohody s Evropskou unií
"Srbsko bude pokračovat na cestě k Evropské unii a v přípravě proevropských zákonů," prohlásil srbský prezident Boris Tadič. Srbsko také podle něj spolupracuje s Haagským tribunálem zejména kvůli vlastnímu úsilí o spravedlnost.
Proevropští politici v Srbsku přesto pociťují zklamání. Fakt, že Nizozemsko neodblokovalo alespoň obchodní část Dohody o stabilizaci a přidružení Srbska k Evropské unii považují za nespravedlnost vůči své zemi a jsou přesvědčeni, že plně spolupracují s Mezinárodním soudem pro válečné zločiny v Haagu.
Naopak si váží toho, že drtivá většina zemí Unie včetně České republiky Srbsko podpořila. Situace je pro proevropskou vládní koalici složitá, protože veřejnost zatím nepocítila výrazné výhody z evropského kursu vlády.
