Evropská unie ostře kritizuje Rusko za utlačování opozičních politiků

Evropský parlament ostře odsoudil porušování lidských práv v Rusku. Europoslanci schválili usnesení, ve kterém nazvali smrt opozičního politika Borise Němcova 'nejzávažnější politickou vraždou v moderní historii.' Vláda Vladimira Putina v Rusku podle Evropského parlamentu šíří v zemi strach a odklání ji od demokracie.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Současná představitelka Evropské komise pro zahraniční záležitosti, Italka Federica Mogherini | Foto: European Commission Audiovisual service

„Opakovaně jsme Rusko vyzvali, aby umožnilo svobodnou politickou soutěž a rozmanitost médií. Svoboda slova je v Rusku pod stále větším tlakem. Opoziční strany bojují o přístup do médií i o svou existenci. Některým stranám byla dokonce znemožněna jejich registrace,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.

Ta se pozastavila u jmen lidí, kteří v Rusku v posledních letech zemřeli za podivných okolností – jmenovitě třeba lidskoprávní aktivistky Natálie Estemirovové, právníka Sergeje Magnitského nebo novinářky Anny Politkovské.

Přehrát

00:00 / 00:00

Diskusi o stavu demokracie v Rusku ve Štrasburku sledoval zpravodaj ČRo Viktor Daněk

O stísněné atmosféře mezi politickou opozicí v Evropském parlamentu promluvil i bývalý ruský premiér Michail Kasjanov, který je stranickým kolegou dalšího podivně zabitého, nedávno zastřeleného Borise Němcova.

„Propaganda byla dovršena loni na podzim, když Vladimir Putin veřejně řekl, že je Rusko obklopeno nepřáteli a uvnitř země působí pátá kolona, zrádci národa. Jmenoval přitom nás, liberály, jako nepřátele režimu,“ řekl Kasjanov.

Právě nenávist vůči kritikům Kremlu prý mohla vést až k vraždě Borise Němcova, aniž by na to měl třeba Vladimir Putin vliv. Podobné vysvětlení má i český europoslanec Jaromír Štětina (zvolený za TOP 09).

„Diktátoři obyčejně nevydávají příkaz zabijte toho a toho. Mají lidi, kteří jim dělají, co jim na očích vidí. Jen si vzpoměňte na Aničku Politkovskou, kterou zavraždili v den Putinových narozenin. To není, že by si to Putin objednal, oni mu prostě chtěli vyjít vstříc,“ uvažoval Štětina.

Podle Michaila Kasjanova se politická situace v Rusku prudce zhoršila po třetí volbě Vladimira Putina ruským prezidentem.

Bývalý ruský premiér Michail Kasjanov | Foto: Viktor Daněk

„Tehdy Putin pochopil, že nedokáže oslovit vzdělanou část populace žijící ve velkých městech. Od té doby sílí propaganda. Cílem je získat pro Putina tu část populace, která žije v odlehlých částech Ruska, v malých městech,“ řekl Kasjanov.

Lakmusovým papírkem však pro Kreml byla podle Kasjanova už válka v Jižní Osetii v roce 2008. Tehdy prý Evropa nedokázala jednotně odpovědět. Ruský prezident proto podle Michaila Kasjanova očekával od EU zdrženlivost i po loňské anexi Krymu.

„Vladimir Putin se ale přepočítal. Evropská unie totiž jednotně odpověděla sankcemi. To byl pro něj šok. Nečekal, že něco takové evropským vládám dovolí jejich ekonomické zájmy. A co víc, unie jednala v kooperaci se Spojenými státy,“ dodal Kasjanov.

Významný signál, říká o rezoluci české europoslankyně

Rezoluci, která odsoudila poručování lidských práv v Rusku, schválila valná většina europoslanců. S výsledkem je spokojená i jedna z předkladatelek návrhu Michaela Šojdrová z KDU--ČSL.

„To jsou významné signály, významné také proto, že byly schváleny napříč politickým spektrem, přestože v Evropském parlamentu se velmi tvrdě diskutuje, kontroverzně jedna frakce vůči druhé,“ zdůraznila Šojdrová. „Já považuji za velký úspěch to, že se Evropský parlament dokázal na tomto společně shodnout a věřím, že to zaregistruje i ruská vláda Vladimir Putin,“ dodala.

Europoslanci také v rezoluci vyzvali k nezávislému prošetření vraždy Borise Němcova prostřednictvím mezinárodních institucí, jako jsou OSN nebo Rada Evropy. Unie se teď také na základě rezoluce mohla víc zaměřit na podporu ruských nevládních organizací.

Přehrát

00:00 / 00:00

EU hledá odpověď na sílící ruskou propagandu. Na Radiožurnálu k tématu debatovali europoslanci Jiří Maštálka (KSČM) Stanislav Polčák (TOP 09)

Rusko však není v úplné mezinárodní izolaci. Řada předních evropských politiků se snaží s Kremlem navázat dialog. Michail Kasjanov takové snahy tvrdě kritizoval.

„Nevím, jaká je jejich motivace, krom toho že ničí jednotu Evropské unie. Myslím si, že vidí sílu Vladimira Putina a věří, že jeho podporou získají pro své země nějaké výhody. Nedělají ale dobře. Když nezaplatíme cenu sankcí teď, budeme muset brzy platit mnohem víc,“ poznamenal Kasjanov.

Například podle českého europoslance za KSČM Jiřího Maštálky je dialog s Ruskem klíčový. Z Němcovovy smrti se pak podle něj stala záminka pro rusofobii v Evropském parlamentu.

„Jestli převáží hlas, že vražda Borise Němcova bude zneužita k protiruské hysterii a nebude tam natažená ruka pro dialog s Ruskem, který je nám velmi, velmi potřeba, tak jistě budu hlasovat proti,“ řekl ještě před hlasováním Maštálka, který se s Němcovem osobně znal.

kov, Viktor Daněk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme