Co zmůže Evropská unie proti pandemii koronaviru? Šest otázek a odpovědí k pravomocím Bruselu

Evropský kontinent se už týdny potýká s pandemií koronaviru. V nejvíce zasažené Itálii si vyžádala už tisíce obětí a další přibývají po stovkách každý den. Vlády v evropských zemích vydávají jedno nařízení za druhým, zavírají své hranice a omezují pohyb osob. Terčem kritiky se stávají představitelé Evropské unie, kteří podle některých nereagují dostatečně pružně. Kam sahají pravomoci unijních orgánů?

Otázky a odpovědi Brusel/Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Státníci se měli sejít u jednoho stolu hned v lednu, kdy to ještě šlo, přiznává eurokomisařka Věra Jourová. Ilustrační foto | Foto: Fabrizio Bensch | Zdroj: Reuters

Jaké kroky Evropská unie podnikla?

První reakce přišla koncem ledna ze strany Chorvatska, které v současnosti evropské sedmadvacítce předsedá. Chorvati rozhodli o aktivaci mechanismu integrovaných opatření pro politickou reakci na krizi a finanční pomoci členským zemím ve výši 37 miliard eur (z toho 1,2 miliardy by mělo připadnout České republice).

26. března poslanci Evropského parlamentu odhlasovali ještě vyšší částku určenou na pomoc pro státy zasažené koronavirem. V nouzovém fondu, který unie poskytne, by měl být v přepočtu jeden bilion korun. A pro Českou republiku by se mělo jednat o zhruba 30 miliard korun.

Evropská komise chce uzavřít hranice unie na 30 dní. Opatření potvrdí představitelé států na videosummitu

Číst článek

7. února, tedy týden po aktivaci finanční pomoci ze strany Chorvatska, se sešli ministři zdravotnictví na videokonferenci. „Když se podíváte na závěry z jednání, lze vyčíst, že členské státy sice uložily Evropské komisi předložit některé návrhy, ale už nevyčtete skutečné úsilí o úzkou spolupráci a koordinaci,“ řekl serveru iROZHLAS.cz Pavel Telička (HLAS), vůbec první český eurokomisař a do loňska místopředseda Evropského parlamentu (do europarlamentu byl zvolen za ANO).

10. března uspořádal předseda Evropské rady Charles Michel videokonferenci s členy Evropské rady. Jejím cílem byla koordinace reakce unie na šíření COVID-19. Závěrem si státy vytyčily priority, nicméně nepřistoupily k žádnému určitému řešení.

Teprve 16. března vystoupila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová s oznámením, že by Evropská unie měla zavřít vnější hranice, což o den později stvrdili na videokonferenci i představitelé členských zemí.

Byla reakce včasná a adekvátní?

Mohla být rychlejší. „Státníci se měli sejít u jednoho stolu hned v lednu, kdy to ještě šlo,“ připustila pro iROZHLAS.cz místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO). Dodává ale, že si není jistá, zda by včasná koordinace ze strany Evropské unie nějakým zásadním způsobem změnila situaci a zabránila rozšíření koronaviru.

Obdobně to hodnotí Telička: „Evropští lídři se měli sejít dříve než u videokonference. Byl bych v tomto směru poněkud kritický k prezidentovi Evropské rady Michelovi, nicméně iniciativu mohl vyvinout kterýkoliv jiný premiér.“

Zajímavostí je, že v předchozích krizích poslední dekády, kterými Evropská unie prošla, část unijních států vnímala bruselské instituce jako prostředníka, který měl krize řešit. Tentokrát je tomu jinak.

Koronavirus jsme podcenili, připustila šéfka Evropské komise von der Leyenová

Číst článek

„Novinkou je, že nikdo nebere evropské instituce jako hlavního aktéra. Všichni krizi spojenou s koronavirem řeší na národní úrovni. Hlavní změna - oproti předchozím dvěma krizím s eurozónou a uprchlíky – je v tom, že se od Evropské komise mnohem méně očekává,“ vysvětluje pro server iROZHLAS.cz profesor práva a expert na unijní legislativu Ivo Šlosarčík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Národní státy se tak při řešení nynější krize spoléhají především samy na sebe. Snaží se nastolit co nejrychleji preventivní opatření a doufají v zastavení šíření nákazy COVID-19. Evropská unie nyní nedisponuje nástroji, jimiž by tuto situaci komplexně vyřešila, což je dáno její zdravotnickou politikou.

Jaký je mandát v oblasti zdravotnictví?

Velmi omezený. Evropská unie je primárně politické a ekonomické uskupení. Jejím hlavním cílem je udržení stability a míru na starém kontinentu. Její práva jsou dána Lisabonskou smlouvou, která nehovoří o zdravotnictví jako o prioritě unijního seskupení.

„Evropská unie v této oblasti může hlavně zprostředkovávat výměnu informací. Nemá zodpovědnost za strukturu domácího zdravotnictví, ani ho nefinancuje, to je v rukou členských států,“ popisuje omezené pravomoce unie ve zdravotnictví Šlosarčík.

„Ochrana zdraví je jednou z oblastí, které členské státy nesvěřily do pravomocí Evropské unie, a nevybavily ji ani nástroji či financemi, a proto za aktivity v této oblasti také nesou plnou odpovědnost,“ upozorňuje bývalý europoslanec a šéf evropského právního výboru Pavel Svoboda (KDU-ČSL). „Navíc ochrana zdraví je jedním z mála důvodů, pro něž členské státy mohou omezit všechny svobody vnitřního trhu Evropské unie,“ dodává.

Evropská unie má pravomoci v oblasti obchodu a mobility osob. Do jejích kompetencí tak spadá pohyb zdravotnického materiálu, léků a jejich certifikace. „Evropská unie proto nyní mluví do volného pohybu zboží a snaží se, aby fungoval vnitřní trh se zbožím – jak s běžnými surovinami, tak i například s rouškami a ventilátory. Dále se snaží mluvit do volného pohybu osob, nicméně v tomto ohledu mají členské státy docela silný argument v podobě výjimky z volného pohybu odůvodněné ochranou veřejného zdraví,“ dodává Šlosarčík a naráží na to, že každý unijní stát zavedl uzavření vnějších hranic v jiném čase.

Unie podpoří výzkum na vakcíny proti koronaviru. Podle šéfky komise by tak mohla být na podzim

Číst článek

„Evropská unie doplňuje politiku členských států, přidává přeshraniční prvek. Do oblasti zdravotnictví zasahovat nemůže. Její funkce v této oblasti je pouze koordinační, případně může členské státy financovat,“ dodává k možnostem Evropské unie v oblasti zdravotnictví eurokomisařka Jourová.

Proto Evropská unie nedisponuje žádnými vlastními zásobami roušek a respirátorů, jelikož je to v kompetenci členských států. „Státy mohou pověřit Evropskou komisi uskutečněním nákupů, například přes společné veřejné zakázky a podobně. To se stalo na zasedání ministrů zdravotnictví, ale až 6. března,“ připomíná Telička.

Jaká je nyní unijní podpora?

Ekonomická. Jak již bylo zmíněno, Evropská unie schválila hned v lednu ekonomický balíček na pomoc členským státům ve výši 37 miliard eur. V unijní kompetenci je rozvolnění pravidel státní pomoci, úniková klauzule (navýšení státního deficitu) a podobně.

„Pro unijní orgány je nejpřirozenější pomáhat členským státům tam, kde existují nějaké unijní pravomoci – přesouváním peněz v rámci rozpočtu Evropské unie, společným omezováním či rozvolňováním pravidel volného pohybu – například dovolit jízdy kamionů i v neděli,“ říká Svoboda.

Musíme uzdravit lidi a připravit jakýsi Marshallův plán po koronašoku, říká eurokomisařka Jourová

Číst článek

„Evropská unie kontroluje rozpočtovou disciplínu členských států, kdy se – při současné situaci – bude utrácet v úplně jiných rozměrech. Zde unie v souladu s evropským právem i s logikou a zdravým rozumem aktivovala takzvanou krizovou výjimku z Paktu stability a růstu, kdy v časech krize mohou unijní státy utrácet více, aniž by jim do toho Evropská unie jakkoliv zasahovala,“ vysvětluje legitimitu kroků Šlosarčík.

Podle Věry Jourové se nyní v Bruselu řeší, z jakých rezerv se bude finanční pomoc poskytovat. Shodnout se budou muset Evropská komise, Evropský parlament i jednotlivé členské státy, a to zejména v otázce rozpočtu unie na dalších sedm let (rozpočet pro období 2021–2027), protože ten bude pravděpodobně pandemií zasažen také.

Jak může Evropská unie pomoci?

V rámci unijních institucí fungují pracovní skupiny a jiné struktury, které se zabývají řešením krizových situací. „Klíčové je to, že členské státy mají zdroje a nástroje, jimiž Evropská unie nedisponuje. Stejně tak si státy zachovaly i uvnitř unie hlavní odpovědnost za svou vnitřní bezpečnost a těchto pravomocí se v dnešní krizové situaci plně ujaly s cílem omezit dopad epidemie,“ říká Šlosarčík.

V kompetenci Evropské unie je takzvaná civilní ochrana obyvatel. Ta by se dala rozdělit do tří stupňů, patří mezi ně v první řadě kompetence členských států, dále evropský mechanismus ochrany a tzv. RESCEU (z angl. rescue – zachránit + EU).

Při prvním stupni ochrany si opatření řídí členské státy samy. Druhý stupeň je závislý na podpoře ostatních členských států, je tedy založen na principu vzájemné pomoci. „V neděli tento stupeň aktivoval chorvatský premiér Andrej Plenković kvůli následkům zemětřesení, která byla v Záhřebu. Finanční pomoc přislíbilo například Maďarsko,“ přiblížila eurokomisařka Jourová.

Svoboda: Audit Evropské komise nelze žalovat. Pokud Česko peníze nevrátí, EU je strhne z budoucí platby

Číst článek

Poslední stupeň byl implementován teprve v roce 2018 a jeho aktivace a náplň je zatím otázkou jednání. Jourová nicméně serveru iROZHLAS.cz řekla, že by se mělo jednat o zásobu různého hmotného materiálu pro poskytnutí pomoci po katastrofách. Primárně je tento stupeň míněn na živelní katastrofy, součástí rezerv by tudíž měl být i zdravotnický materiál.

Pavel Svoboda ještě dodává, že pomoci se od unie členským státům aktuálně dostává také v oblasti cestovního ruchu. „Češi, kteří jsou stále v zahraničí, kde není konzulární zastoupení Česka, mají nárok na konzulární pomoc kteréhokoliv jiného členského státu Evropské unie, který v dané zemi zastoupení má, zejména při hledání cesty zpět do České republiky,“ upozorňuje na problematiku repatriace.

Ovlivní krize vnímání unie?

„Pohled na minimální prostor pro zapojení Evropské unie do řešení pandemie ukazuje, že je stavěna takzvaně ‚pro dobré počasí‘. S novými krizovými globálními jevy se prostě nepočítá,“ říká lidovec Svoboda.

„Význam členství v Evropské unii se ukáže teprve po skončení pandemie – při obnově ekonomik členských států. To je oblast, kde má unie reálné pravomoci a kde se ukáže síla propojeného vnitřního trhu. Věřím, že budeme svědky evropské novodobé obdoby Marshallova plánu,“ dodává někdejší europoslanec.

Co se týče ekonomických následků krize, podle mínění Věry Jourové budou členské státy považovat možnosti Evropské unie za přínosné. „Myslím si, že docení to, že společně se můžeme rychleji vyhrabat z krize.“

Její optimismus sdílí i Telička: „Jsem přesvědčen, že jako obvykle, když Evropská unie projde krizí, vyjde z ní spíše posílena.“

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme