Zpravodaj: Pokud Američané věnují Ukrajině tanky Abrams, Berlín je s Leopardy bude zřejmě následovat
Evropská unie se radila, jak posílit ukrajinskou obranu proti ruským úderům. Ministři zahraničí EU se dohodli na další vojenské pomoci v hodnotě 500 milionů eur. Dalších 45 milionů eur pošlou na výcvik ukrajinských vojáků. „Finanční pomoc vychází z evropského mírového nástroje, tedy z evropského rozpočtu, podstatná část z peněz půjde také na humanitární pomoc,“ říká český ministr zahraničí Jan Lipavský, který se schůze účastnil.
V mimořádné pozici války se nyní nachází Německo, které může rozhodnout, jestli se Ukrajině pošlou tanky Leopard 2, které Kyjevu nabízejí například Polsko nebo Finsko. Tanky se ale vyrábějí v Německu a je to právě Berlín, který může souhlasit s jejich dalším posunem. Polsko by Ukrajině pravděpodobně předalo více než deset svých tanků.
„Proti předání tanků na Ukrajinu jsou v Německu pouze sociální demokraté kancléře Olafa Scholze. Pro jsou menší koaliční partneři, tedy zelení a liberálové, stejně jako nejsilnější opoziční hnutí CDU-CSU,“ popisuje stálý zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu v Berlíně Václav Jabůrek.
„Podobně to vidí i jejich voliči. Podle průzkumu pro stanici ARD je ale veřejnost rozdělená skoro půl na půl. Poskytnutí tanků Leopard 2 schvaluje 46 procent dotázaných, zatímco proti je 43 procent odpůrců,“ přidává.
Podle Jabůrka spolková vláda obecně zdůrazňuje, že u zbrojních dodávek bere ohled nejen na vojenskou stránku věci, ale i na spojence.
„Rozhodování by teoreticky mohly usnadnit Spojené státy. Pokud by věnovaly americké tanky Abrams, tak by je Berlín s Leopardy nejspíš následoval, protože kancléř Scholz se snaží držet stejnou linku, kterou razí prezident Joe Biden,“ míní zpravodaj.
Problém v polsko-německých vztazích?
Polsko původně vzkázalo, že do Berlína pošle žádost o povolení vývozu Leopardů. Důvodem je to, že si Berlín u zbrojních dodávek drží právo veta, díky kterému může rozhodovat o tom, co se s německými zbraněmi bude dít i v případě, že je chce případný zákazník přeprodat někam dále.
„Spolková ministryně zahraničí Annalena Baerbocková prohlásila, že plánům Polska nebude stát v cestě a export by se měl povolit, i když rozhodující slovo má kancléř Scholz,“ vysvětluje Jabůrek.
„Německé úřady zatím osud polské žádosti nekomentují a není ani jasné, jestli je Varšava už podala, anebo to teprve udělá. Obecně ale panuje shoda, že je německé odmítání neudržitelné, protože Scholz čelí nátlaku od spojenců i od vlastních ministrů.“
„Německo své tanky v současnosti pravděpodobně neplánuje přímo Ukrajině předat.“
Kateřina Havlíková
Polsku, a především Ukrajině svitla naděje, že by se k nim německé tanky mohly přece jen dostat. „Německo své tanky v současnosti pravděpodobně neplánuje přímo Ukrajině předat, ale chvíli to i vypadalo, že nebude souhlasit ani s tím, aby se tanky německé výroby dostávaly na Ukrajinu,“ říká Kateřina Havlíková ze zahraniční redakce Českého rozhlasu.
HOSTÉ DISKUZE
- Jan Lipavský, český ministr zahraničí
- Václav Jabůrek, stálý zahraniční zpravodaj ČRo v Berlíně
- Kateřina Havlíková, zahraniční redakce ČRo
- Lukáš Dyčka, vojenský analytik působící na estonské Baltic Defence College
„Proto Polsko v čele s předsedou vlády oznámilo, že Leopardy předá Ukrajině s německým souhlasem nebo i bez něj.“
Vše je ale ještě nejisté, a to i kvůli ne zcela dobrým vztahům, které Německo s Polskem má. „Premiér Polska vidí jiskru naděje v tom, co Baerbocková řekla, a proto se Polsko rozhodlo, že v nejbližších dnech požádá Německo o předávku Leopardů,“ dodává Havlíková.
„Polsko-německé vztahy jsou ale dlouhodobě narušené tím, že se letos v Polsku chystají volby a část politické reprezentace využívá protiněmeckou nótu. Hrají například na to, že by Německo mělo Polsku zaplatit válečné reparace za druhou světovou válku.“
Poslechněte si celý pořad Téma dne v audiozáznamu výše. Moderuje ho Martina Mašková.
