Evropská unie poprvé nevydala tradiční kritiku porušování lidských práv v Číně. Zablokovalo ji Řecko

Řecko zablokovalo v Evropské unii prohlášení tradičně odsuzující porušování lidských práv v Číně. Učinilo tak v uplynulém týdnu u příležitosti zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě, kde evropská osmadvacítka kvůli odporu Atén nedospěla k potřebné jednomyslné shodě na unijní zprávě. Informovala o tom v neděli agentura Reuters.

Brusel / Atény Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě | Foto: Denis Balibouse | Zdroj: Reuters

Podle lidskoprávních mezinárodních organizací Amnesty International a Human Rights Watch je to na půdě Rady OSN pro lidská práva vůbec poprvé, co EU nevydala tradiční prohlášení k porušování lidských práv ve světě, které zveřejňuje třikrát do roka. Řecko ale není první, kdo tak obecně učinil. V minulosti už blokovalo kritiku stavu lidských práv v Číně pod vládou prezidenta Si Ťin-pchinga Maďarsko, které stejně jako Řecko přijímá čínské ekonomické investice.

Podle unijních diplomatů rozhodnutí Atén podkopalo úsilí EU, která v mezinárodní politice propaguje svobodu slova a zákaz trestu smrti, se postavit čínskému potlačování aktivistů a disidentů.

Číňanům se zalíbilo Řecko. Co nevidět by ho mohlo navštěvovat 1,5 milionů turistů ročně

Číst článek

Nejmenovaný činitel řeckého ministerstva zahraničí podle Reuters řekl, že Atény zablokovaly prohlášení, protože je považují za "nekonstruktivní kritiku Číny" a dodal, že samostatná jednání EU s Čínou mimo půdu OSN jsou lepší cestou k diskusi.

Podle unijních diplomatů citovaných Reuters takovýto krok zpochybňuje účinnost takzvané měkké síly, kterou EU kombinací ekonomických a kulturních podnětů vyvíjí tlak na jiné státy světa, aby zlepšovaly u sebe stav lidských práv. Zvýrazňují se tím sporné vazby EU na Čínu, která je druhým největším unijním obchodním partnerem.

Bylo to nečestné

Brusel uvítal podporu Pekingu ve střetu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který smetl se stolu mezinárodní dohodu o boji proti klimatickým změnám a který usiluje o obranu proti globalizaci ekonomiky ochranářskými opatřeními. Zároveň se ale snaží přimět čínskou vládu, aby zmírnila potírání aktivit obránců lidských práv a dalších aktivistů.

"Bylo to přinejmenším nečestné," reagoval nejmenovaný unijní diplomat na řecký krok. Ten přišel ve stejnou chvíli, co se ministři financí zemí platících eurem dohodli v Lucemburku na uvolnění nové části úvěru z třetího záchranného programu v hodnotě 8,5 miliardy eur (223 miliard Kč) ze záchranného fondu eurozóny ESM.

Čínská rejdařská společnost COSCO získala loni většinový podíl v největším řeckém přístavu Pireus. Za 51procentní podíl zaplatila 280,5 milionu eur (7,6 miliardy Kč). Nyní se Řecko chystá částečně zprivatizovat také přístav v Soluni na severu země, jehož tržní hodnota se pohybuje kolem 200 milionů eur.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru