Evropská unie schválila plán proti terorismu

Špičky Evropské unie schválily koncepci boje proti terorismu. K tomu má sloužit úřad protiteroristického koordinátora EU a klauzule o vzájemné pomoci v případě teroristického napadení. Po krvavých útocích v Madridu je právě boj s terorismem pro budoucí pětadvacítku prioritou, proto se stal prvním projednávaným tématem na začínajícím summitu. Podle šéfa Evropské komise Romano Prodiho je nutné, aby se unie v této věci spojila. "Terorismus je největší hrozba pro svobodný svět od 2. světové války. Tváří v tvář této hrozbě musíme napnout všechny naše schopnosti a musíme jednat."

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Blair se Schröderem na summitu EU | Zdroj: ČTK

Už od madridských atentátů unie intenzivně debatuje o tom, jak se proti terorismu bránit. Lídři budoucí evropské 25 se dnes jasně shodli na tom, že je to zásadní věc, říká premiér Vladimír Špidla. "Boj proti terorismu vyžaduje dlouhodobou, jednotnou, koncentrovanou akci a je důležité, aby Evropa teď dala signál své jednoty a odhodlání terorismus potírat."

Hlavy států a vlád schválily balík opatření. Počítá s tím, že se do života uvede to, co se dohodlo už po 11. září, tedy například evropský zatykač. Termín uplynul 1. ledna, ale pět zemí včetně Německa nebo Itálie ho stále nemá zapracovaný do svého práva. Premiér Vladimír Špidla doufá, že i český parlament začátkem dubna schválí příslušné zákony.

V usnesení se objevuje také klauzule solidarity obsažená v návrhu evropské ústavy. Členské státy se zavazují použít při pomoci v případě teroristického útoku nebo jeho hrozby veškeré prostředky, které mají k dispozici včetně ojenských Unie se také rozhodla vytvořit post kterému říká Pan antiterorismus. Tímto speciálním koordinátorem pro protiteroristické aktivity se stal bývalý náměstek nizozemského ministra vnitra Gijs de Vries, který by měl do práce nastoupit od pondělka.

Poněkud ve stínu zatím zůstává další úkol, který mají politické špičky unie na právě začínajícím summitu před sebou, totiž oživení zkrachovalých jednání o evropské ústavě. K té se měli státníci dostat u večeře. Po prosincovém krachu jednání ale roste optimismus. Aktéři hlavního sporu, tedy bitvy o způsob rozhodování v Radě ministrů, projevují vstřícnost ke kompromisu. To platí po volbách v Madridu a z neoblomné pozice ustupuje také Polsko, které by jinak zůstalo izolované.

Ony pozitivní signály vytvářejí příznivou atmosféru pro další jednání, takže se stále častěji mluví o tom, že bude možné mít Ústavu hotovou ještě za Irů do konce června.

Otevření summitu předcházela schůzka předsedů vlád zemí Visegrádské čtyřky a Beneluxu. Na něčem se dokázali shodnout, na něčem už méně. Zatímco všichni souhlasili s tím, že takzvaná lisabonská strategie zaměřená na zvýšení konkurenceschopnosti evropského hospodářství potřebuje výrazně oživit, rozcházeli se v diskusi o volném pohybu pracovních sil. Představitelé Beneluxu poukazovali na vyjednané přechodné období, naopak zástupci Visegrádu si stěžovali na diskriminaci svých občanů.

Markéta Kaclová, Pavla Kvapilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme