Lídří EU se shodli na skoncování s ruským plynem nebo ropou, zřejmě to ale potrvá roky
Lídři členských států EU se na Versailleském summitu shodli na postupném ukončení závislosti na ruském plynu, ropě i uhlí, které aktuálně tvoří velkou část unijní spotřeby. Docílit toho chtějí kombinací nových zdrojů dodávek, ale i urychlením odklonu od fosilních paliv a dalšími kroky. Evropská komise má letos v květnu předložit plán k zajištění energetické nezávislosti na Rusku do roku 2027, summit deklaroval, že se tak má stát „co nejdříve“.
Představitelné členských zemí se na Versailleském summitu shodli na postupném ukončení závislosti na Rusku.
Politolog Risse: Energetickou bezpečnost dlouho nikdo nebral vážně. Musíme vsadit na obnovitelné zdroje
Číst článek
Někteří státníci ale připustili, že nebude nic jednoduchého vymanit se ze závislosti v krátkodobém horizontu, a to především v případě plynu. Je totiž velmi komplikované, přebudovat ze dne na den systém trubek, které vedou z Ruska od Evropy.
Evropská sedmadvacítka se dohodla na tom, že bude chtít dopravovat plyn z jiných oblastí, jako například z Kataru nebo Spojených států. V plánu je také hledání alternativních zdrojů energie.
Evropská unie chce zároveň více investovat do obnovitelných zdrojů. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je pro Česko klíčové jádro, vláda se ale také zavázala nainstalovat na budovy na 100 tisíc solárních panelů a plánuje investovat i do infrastruktury na zkapalněný plyn.
Unijní lídři zároveň zdůrazňují potenciální dopady na spotřebitele v kontextu současného růstu cen energií. Avizovali, že touto otázkou se chtějí podrobně zabývat za dva týdny na formálním summitu v Bruselu.
Evropská bezpečnost
Předmětem jednání Versailleského summitu byla také společná obrana. Unijní lídři se shodli, že je pro evropskou bezpečnost klíčová především transatlantická spolupráce, tedy kooperace mezi Evropskou unií a Severoatlantickou aliancí (NATO).
Premiér Fiala potvrdil, že česká vláda chce splnit svůj závazek vyčlenit do roku 2025 dvě procenta HDP na obranu.
Představitelé zemí Evropské unie potvrdily, že chtějí lépe chránit a bránit obyvatele členských zemí a proto je potřeba víc investovat do moderního vybavení a nových technologií.
Šéfové vlád se shodli, že Ukrajina patří do evropské rodiny, přesto ale panovaly rozdílné názory k zahájení přístupových rozhovorů.
Přístupová jednání?
Východní křídlo unie, jako například Česká republika, Polsko nebo Slovensko, podporovali zahájení přístupových rozhovorů. Český premiér několikrát zdůrazňoval, že Ukrajina ukázala, že skutečně patří do Evropy a že by si zahájení jednání o vstupu do EU s ohledem na svůj statečný boj proti Rusku zasloužila.
Evropská unie přidá na sankční seznam 160 ruských oligarchů a zákonodárců, potrestá i běloruské banky
Číst článek
Odlišné postoje ale panují v některých západních zemích. Nizozemský premiér Mark Rutte se například vyslovil, že vstup do unie je zdlouhavou záležitostí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron zase uvedl, že není možné zahájit přístupová jednání se zemí, která je ve válce.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že je unie připravena k dalším krokům a v pořadí čtvrtému sankčnímu balíčku vůči Rusku.
Komise zároveň plánuje vytvořit pracovní skupinu, která by měla zajistit, aby Evropa měla dostatek energetický zdrojů na příští zimu.
