Evropské deníky komentují současnou vlnu povodní

Evropské deníky komentují vlnu povodní, která zasáhla západ a střed kontinentu. V Maďarsku způsobily letošní záplavy velké škody. Tamní Népszabadszág z nich viní všechny postkomunistické vlády.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Současná maďarská vláda se o vysoušení a odstraňování následků velké vody nezajímá. To ale přece není úkol pro místní samosprávy, píše Népszabadszág. Pomoci by jim měla právě injekce ze státního rozpočtu, upozorňuje deník.

Německý deník Die Tageszeitung připomíná paralelu dnešních povodní se situací v roce 2002. I tehdy měl kancléř Gerhard Schröder před volbami a Labe bylo rozvodněné stejně jako dnes. Schröderova koalice ztrácela v předvolebních průzkumech na opozici asi deset procent.

Pak ale kancléř zvládl povodňovou krizi, a to úplně změnilo atmosféru ve společnosti. Volby pak vyhrál právě Schröeder. Teď se situace opakuje. I letos koalice na opozici ztrácí. Povodňová vlna tak přišla v ten pravý okamžik, píše Die Tageszeitung.

Aféra kolem směnek ministra hospodářství hýbe politickou scénou na Slovensku. Ministr Pavol Rusko si zřejmě neudrží svou funkci. Jak píší Hospodárské noviny, premiér Mikuláš Dzurinda ho vyzval, aby odstoupil. Rusko si už jako ministr půjčil od soukromého podnikatele sto milionů korun, ale nevysvětlil, jak je splatil. Ministrova budoucnost byla nahnutá už před jednáním koaliční rady. Předseda Strany maďarské koalice Béla Bugár totiž při příchodu prohlásil: máme tu nový problém.

Ukázalo se, že agentura pro malé a střední podnikání, která patří pod Ruskův resort, převedla jednu a půl miliardy korun na účet soukromé společnosti. Tím byl Ruskův osud de facto zpečetěn. Ruskův odchod možná způsobí rozpad poslaneckého klubu jeho strany Aliance nového občana. To by mohlo znamenat, že se v příštích volbách liberálové do voleb vůbec nedostanou. A nebo budou muset uplatňovat hodně kritickou politiku, hlavně vůči svým koaličním partnerům, vysvětlili politologové Hospodárským novinám.

V Česku jsou podle chorvatského deníku Vjesnik agentury, které verbují dobrovolníky do Iráku. Nejde přitom o armádu, ale o soukromé bezpečnostní služby. Z deníku vybíral zpravodaj Radiožurnálu v Chorvatsku Martin Ježek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Martin Ježek cituje z chorvatského tisku

Deník International Herald Tribune není spokojený s podobou nové irácké konstituce. Její pondělní verze nezaručuje sjednocený a smířený Irák, tvrdí list. Vedení parlamentu, který ústavu připravuje, se proto moudře rozhodlo ponechat si ještě pár dní na rozmyšlenou. Bude měnit ty části ústavy, které podporují zbytečný federalismus. Bohužel tak zůstane jen málo času na úpravu práv žen nebo funkce islámu.

Bushova administrativa původně na iráckou ústavu z politických důvodů spěchala. Poslední termín na předložení nové ústavy zněl 15. srpna. Teď ale Iráčanům raději nechává ještě čas, aby dokument přehodnotili. Američané vždy považovali ústavu za akt smíření mezi iráckými etnickými skupinami. Výlučnost některých, kterou se výbor do konstituce snaží prosadit, tak jde úplně proti jejímu původnímu určení, vysvětluje deník International Herald Tribune.

Martin Hromádka, Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme