Evropské jaderné elektrárny mají řadu nedostatků. Zavřít se ale nemusí žádná

Zátěžové testy evropských jaderných elektráren ukázaly množství nedostatků. Výtky se týkají i českých elektráren v Temelíně a Dukovanech. Žádnou z evropských elektráren ale není třeba uzavřít, úroveň bezpečnosti je podle Evropské komise obecně vysoká. Téměř u všech je ale potřeba bezpečnost zlepšit.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaderná elektrárna Temelín | Foto: Filip Jandourek

Komise přistoupila k testům jaderných elektráren v reakci na havárii v japonské Fukušimě. Po nehodě, kterou způsobilo silné zemětřesení a následná patnáctimetrová přílivová vlna, muselo své domovy opustit přes sto tisíc lidí.

I v hustě zastavěné Evropě bydlí více než 100 tisíc lidí v evakuačních zónách u 111 reaktorů. Komise se proto chtěla ujistit, že prostor pro chyby je minimální, a ráda by sjednotila standardy napříč sedmadvacítkou.

Testy zjišťovaly odolnost elektráren při přírodních katastrofách, výpadcích klíčových systémů i nehodách způsobených lidmi, jako je například pád letadla.

Přehrát

00:00 / 00:00

Nad zprávou Evropské komise o stavu evropských jaderných elektráren se ve Světě o druhé na Rádiu Česko zamýšleli Ondřej Bouda a jaderný fyzik František Janouch

Závěry stress testů jaderných elektráren podle Evropské komise víceméně potvrdily to, co už dříve uniklo do médií. Nedostatky se našly téměř u všech ze 143 evropských reaktorů. Jedna elektrárna ve Švédsku a jedna ve Finsku by dokonce měly v případě havárie méně než hodinu na obnovení provozu, jinak by došlo ke katastrofě.

Právě Finové se proti zprávě už ohradili. Podle nich totiž počítá se scénářem, který se v jejich podmínkách vlastně ani nemůže stát. A místo toho komise ignorovala takové věci jako právě teroristické útoky, lidskou chybu nebo zastaralé technologie. Finové se tak shodli s protijadernými aktivisty.

Celkově ale chyby nejsou tak závažné, že by nějak významně ohrožovaly bezpečnost veřejnosti. Žádnou z elektráren tak není nutné z bezpečnostních důvodů zavřít.

Náklady na nápravu odhalených chyb by se měly odhadem pohybovat mezi 10 a 25 miliardami eur do roku 2015. Neexistuje však způsob, jak členské státy k nápravě chyb donutit.

Stress testy jaderných elektráren
Jaderné elektrárny procházejí během výstavby i následného provozu propracovaným systémem posuzování a kontrol. Mezi parametry, které se pravidelně během životnosti jaderné elektrárny testují, je i jejich odolnost proti přírodním katastrofám, jako je zemětřesení či záplava. Obvyklou součástí bezpečnostních hodnocení jsou i kombinace nebezpečných přírodních jevů či jejich důsledků. Testují se i problémy způsobené ztrátou napájení či selháním systému chlazení a dodávky vody. Aby tedy požadované mimořádné bezpečnostní prověrky měly smysl, musí mít jiné nebo alespoň modifikované zadání oproti dosavadní praxi. Zkušenosti z jaderné elektrárny Fukušima mohou být využity k případnému přehodnocení dosavadních postupů.
zdroj: Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Jak Temelín, tak Dukovany se pohybují uprostřed toho pomyslného soutěžního pole. U nás chybí například systémy včasného varování před zemětřesením, což je ale v našich tektonických podmínkách možná až zbytečné. Podle odhadů komise by nás oprava mohla vyjít celkem asi na dvě miliardy korun pro všech šest reaktorů.

Českým úřadům experti například doporučili, aby zvážily například zvýšení ochrany naftových čerpadel pro případ povodní a také úpravy týkající se operací se zpětných obvodem. Podle jaderného fyzika Františka Janoucha však takové nedostatky jsou, co se týče jaderné bezpečnosti, pouze marginální.

„Jaderná energetika se stává politikem. Já jsem to viděl ve Švédsku,“ vysvětluje František Janouch, proč výsledky stress testů vyhodnotila jinak Evropská komise a jinak Česká republika.

Stress testy nezahrnovaly zkoumání, jak jsou připraveny reaktory na teroristický útok. Důvodem je to, že takové otázky už nespadají čistě pod úřady jaderné bezpečnosti, ale podílí se na nich i policie, armáda a tajné služby. Přesná míra zabezpečení by se tak jen velmi těžko určovala.

Soustředěnému útoku by však asi jen těžko odolaly české Dukovany, protože jim chybí containment, tedy jakási slupka poslední záchrany, která v případě, že selže všechno ostatní, zachytí a udrží tavící se palivo.

Zpráva také především ukázala, jak rozdílné jsou standardy napříč Evropou. Komise je proto přesvědčená, že je potřeba co nejpodrobněji zjistit, jak na tom evropské elektrárny jsou ve všech směrech, a nastavit alespoň základní pravidla pro všechny stejná.

Ondřej Bouda, mad, Kateřina Kozmová, Magdaléna Trusinová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme