Evropské státy zpřísňují imigrační politiku
Francie, Německo a Rakousko jsou už desítky let imigračními zeměmi, integraci svých cizinců ale příliš nezvládají, alespoň v poslední době. Francie řeší problémy s Romy jejich deportací do Rumunska. Německo zvažuje zpřísnění imigrační politiky a Rakousko už přísnější legislativu v tomto směru schválilo. Změní pravidla hry pro přijímání uprchlíků. Posuzování práva na poskytnutí azylu bude od 1. ledna příštího roku mnohem přísnější, ale zároveň i rychlejší.
„Podle rakouské ministryně vnitra je třeba více zpřísnit podmínky pro udílení práva pobytu v zemi. Jedním z důvodů je podle ministryně mimořádný nárůst uprchlíků v poslední době. V srpnu letošního roku například zaznamenaly úřady v jediný den 110 azylantů z 26 zemí. Pravdou ale je, že téma omezování počtu imigrantů ožívá vždy před volbami a před nimi nyní stojí některé spolkové země,“ říká spolupracovnice Českého rozhlasu v Rakousku Marie Woodhamsová a pokračuje:
„Podle již schváleného modelu zůstanou uprchlíci jeden týden v azylových centrech, které nesmějí opustit. O jejich osudu bude velmi rychle rozhodnuto, což je ale kritizováno. Není totiž jisté, zda úředníci stihnou v tak krátké době dostatečně prověřit všechny doklady a potvrzení, včetně lékařských prohlídek.“
Němečtí imigranti neumějí jazyk
Také v Německu je integrace menšin tématem číslo jedna. Novou vlnu zájmu o tuto problematiku vyprovokovaly výroky nyní už bývalého člena představenstva Spolkové banky Thilo Sarrazina. Německá vláda teď zvažuje zavedení sankcí proti těm, kteří se odmítají integrovat.
Překvapivé výsledky nejnovější sociologické studie, kterou si kabinet nechal udělat, ukázaly, že více než milion přistěhovalců ve Spolkové republice nemluví dobře nebo téměř vůbec německy.
„Nejhůře jsou na tom se znalostí němčiny turecké ženy, přes 50 procent z nich se vůbec nedomluví. Špatnou, nebo průměrnou němčinou mluví také 44 procent v Německu žijících Poláků. Debatuje se proto o tom, že by měly být zavedeny sankce pro lidi, kteří se odmítají učit jazyk,“ uvádí berlínská zpravodajka Českého rozhlasu Klára Stejskalová.
„Ze studie také vyplývá, že děti přistěhovalců v mnohem větší míře nedokončí vzdělání ve srovnání s rodilými Němci. Výborné studijní výsledky mají naopak děti imigrantů z východní Asie,“ doplňuje Stejskalová.
Evropa imigranty potřebuje
„K určitému zpřísnění imigrační politiky dochází. U politiků se ale jedná o logickou odpověď na ekonomickou krizi, zvyšující se nezaměstnanost, kdy je jednoduché vypustit populistickou bublinu pro část veřejnosti a sbírat politické body,“ míní konzultant Mezinárodní organizace pro migraci Jan Schroth.
„Nebezpečný tento trend jistě je, je ale třeba oddělit výroky jednotlivých politiků. Evropa imigranty z demografických důvodů potřebuje, bez nich by se neobešla,“ říká Schroth.
Podle Schrotha je dnes drtivá většina imigrantů spíše ekonomicky motivována, než aby se jednalo o politické azylanty: „To ale vyřeší trh práce. Represe se nikdy neosvědčila.“
