Evropské zdravotnictví je více o prevenci, uvažuje Obamův konzultant

Kolik doopravdy stojí léčba zlomené nohy, slepého střeva anebo třeba cukrovky? Většina z nás nemá tušení, a i kdyby onemocněla, léčbu zaplatí pojišťovna. Jinou zkušenost mají milióny Američanů, kteří žijí bez zdravotního pojištění a nárok mají jen na nejzákladnější péči.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Profesor Jacobsen přednášel v České republice | Foto: Jan Vrubel

Změnu by měla přinést reforma prezidenta Obamy, na které se jako konzultant podílel expert na zdravotnictví Peter Jacobson. Jaké jsou podle něj hlavní problémy americké zdravotní péče?

„Americký systém zdravotní péče je založený velmi individualisticky. Movitější lidi odměňuje, ty, kteří nemají zdravotní pojištění, trestá. Pokud vás ve Spojených státech zaměstnává velká společnost, máte zaručeno skvělé pojištění a nárok na výbornou zdravotní péči, nejnovější léky, lékařské technologie, dostup ke špičkovým lékařům,“ popisuje Jacobson.

„Pokud pracujete pro malou firmu, nemusíte dostat pojištění vůbec žádné. Musíte si ho pořídit na soukromém trhu a zaplatit za něj mnohem víc. Pokud pojištění nemáte, máte nárok jen na akutní péči či základní ošetření v běžné poliklinice," pokračuje Peter Jacobson z Michiganské univerzity.

Přehrát

00:00 / 00:00

O americkém zdravotnictví debatovala s profesorem Jacobsonem reportérka Lenka Kabrhelová

Podle něj to je hlavní rozdíl oproti zdravotní péči v evropských zemích, která je založená na kolektivní zodpovědnosti a má na ni garantovaný nárok každý občan.

Evropské zdravotnictví je podle Jacobsona oproti americkému také mnohem více založeno na prevenci. Právě to je ale - jak věří - jeden z hlavních momentů, které by ve Spojených státech měla změnit reforma prosazení administrativou Baracka Obamy.

„Ve Spojených státech čelíme epidemii obezity, v několika státech jí trpí až 40 procent obyvatel. Je to důsledek toho, že se zdravotnictví nezaměřuje na prevenci. To by ‚Obamacare‘ měla změnit. V budoucnu by se americké nemocnice měly mnohem víc dbát na udržení zdraví populace, a tím pádem léčit méně nemocných. Tahle změna je ale otázkou příštích patnácti dvaceti let,“ soudí profesor Jacobson.

Podle něj neexistuje ideální systém zdravotnictví, který by garantoval péči každému a zároveň byl finančně udržitelný.

Jak zdůrazňuje, situaci komplikují i mnohé nezodpovězené etické otázky. Jaká je vlastně hodnota lidského života, oproti vysokým výdajům na zdravotní péči? Podle čeho lékaři i pojišťovny určí, kdo si drahou léčbu zaslouží a kdo ne? A konečně - mělo by zdraví být obchodním artiklem, se kterým se obchoduje?

„Já sám za sebe ve zdravotnictví tržní systém nedoporučuji, podle mne taková věc nemůže fungovat. Zdraví není komodita, nedá se s ním obchodovat stejně jako třeba s automobily nebo zemědělským vybavením. A jakmile si tohle přiznáme, vyplývá z toho také jiná role pro stát, který nemůže fungovat jen jako pouhý regulátor. Musí mít vůli říci: každý má právo na zdravotní péči," soudí profesor etiky, práva a zdravotnictví Michiganské univerzity Peter Jacobson, jeden z konzultantů Obamovy reformy zdravotnictví.

Lenka Kabrhelová, Tomáš S. Šťástka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme