Evropskému parlamentu bude vládnout pravice
V Bruselu se skládá obrázek nového Evropského parlamentu. Do tamního sídla této instituce putují už od nedělního večera stále přesnější data z celé Evropy. Předběžné výsledky zatím naznačují, že vítězem těchto historicky největších voleb do europarlamentu je pravice a pravý střed.
Pravice a pravý střed budou i nadále vládnout Evropskému parlamentu, to je hlavní závěr voleb. Klub Evropské lidové strany, Evropských demokratů by měl obsadit 270 křesel. Socialisté mají zůstat druhou největší frakcí se 199 europoslanci, citelně ovšem přibude zástupců různých etrémních a nečitelných proudů, u kterých zatím není jasné, kam se zařadí. Evropské volby budou mít často důsledky i na domácích scénách, protože voliči nejenom u nás, ale prakticky po celé Evropě trestali vládní strany. Ty ztrácely všude s výjimkou Španělska a Švédska.
Mnozí voliči nicméně zůstali doma. Účast v těchto volbách by tak měla být jen 44 procent, což by bylo nejméně od roku 1979, kdy se poprvé volilo do Evropského parlamentu přímo. Nechuť dát svůj hlas v letošních eurovolbách byla přitom větší v nových členských zemích unie.
Proč tomu tak je, naznačuje analytička bruselské pobočky společnosti G Plus Europe Julia Staunig. "Myslím, že problém je hlavně v komunikaci a ve zkušenostech. Vy jste nedávno vstoupili - a tak je jasné, že lidé nevědí pořádně, co Evropský parlament dělá. Ale to není jejich selhání. Myslím, že je to hlavně chyba politiků, kteří nebyli schopni dobře komunikovat a unii lidem doma přiblížit."
Jak volili naši sousedé? Tři vítězové a jeden poražený - tak skončily eurovolby v Německu. Zcela tam propadla vládnoucí SPD, která získala jen 22 procent hlasů. Naopak opoziční konzervativní pravice navzdory lehké ztrátě oproti minulým volbám vyhrála s více než 45 procenty. Dalšími vítězi jsou Zelení s více než 11 procenty a liberální FDP se šesti.
Na Slovensku v eurovolbách uspělo 5 politických stran, nejvíce hlasů získali kandidáti Dzurindovy Slovenské demokratické a křesťanské unie. S minimálním rozdílem následuje HZDS, Směr, KDS a Maďarská koalice. Také rozdělení 14 křesel je rovnoměrné - kromě Maďarské koalice, která získala dvě, náleží ostatním stranám po třech evropských mandátech. Extrémně nízká byla na Slovensku volební účast - jen 16 procent.
Nezájem voličů a posílení pozice euroskeptiků provázely první volby do Evropského parlamentu v Polsku. Účast voličů v hlasování jen mírně přesáhla 20%. Volby vyhrála opoziční centristická Občanská platforma, která do Štrasburku vyšle 15 z 54 polských poslanců. Na druhém místě ale překvapivě skončila ultrakatolická, nacionalistická a krajně euroskeptická Liga polských rodin. Evropské volby znamenaly krutou porážku pro levicové strany. I když i ony budou mít několik svých zástupců ve Štrasburku, voliči jim vzkázali, že už jim nevěří.
Opozice byla úspěšná také v Rakousku - vítězem voleb je se sedmi křesly z celkových 18 opoziční sociální demokracie. K urnám přišlo 42 procent Rakušanů.
