Evropský parlament jasně podpořil první ústavu EU

Evropský parlament drtivou většinou přijal historicky první ústavní smlouvu Evropské unie, podepsanou loni v říjnu šéfy států a vlád. Pro podporu ústavě se vyslovilo 500 ze 677 přítomných poslanců, 137 bylo proti a 40 se zdrželo hlasování. Jejich postoj ale není závazný, ústavní smlouvu musejí schválit jednotlivé státy unie. Parlament zároveň zahájil kampaň, jež bude ratifikaci v členských zemích doprovázet.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

hlasování v Evropském parlamentu

hlasování v Evropském parlamentu | Foto: AFP

"Výsledek hlasování nenechává žádný prostor pro pochybnosti o podpoře tohoto parlamentu pro ústavu," konstatoval po oznámení čísel předseda Josep Borell. Vzápětí se v parlamentu vyvěšovaly transparenty s klíčovými slovy ústavní smlouvy a panovala až oslavná atmosféra. Tu ale vyvažovali odpůrci evropské ústavy. Například polští, kteří halasně přirovnávali Brusel k Moskvě.

Souhlas parlamentu ale není žádným překvapením. Ústavě totiž včera při rozpravě vyslovili podporu šéfové největších klubů. V případě českých členů parlamentu tomu ovšem bylo přesně naopak.

Ze čtyřiadvaceti českých europoslanců jich bylo pro jenom sedm. Proti se podle očekávání postavili občanští demokraté, komunisté a nezávislí. "Přestože je tam řada dobrých míst, o které bychom neradi přišli, pořád tento dokument nese punc byrokratického produktu, který víceméně nestál na veřejné diskusi," vytýkal smlouvě komunista Miloslav Ransdorf.

Právě postoj ODS a komunistů považuje za riskantní lídr SNK Josef Zieleniec, tedy jeden z těch, kdo v Konventu stáli u zrodu euroústavy. "Tyto dva extrémní názory podporované názorem prezidenta republiky, který z hlediska postoje hlav států Evropské unie je opět extrémní postoj, doufám, že v České republice nezvítězí. Tímto bychom se sami dostali do okrajové pozice, pravděpodobně bychom se vyloučili vůbec z unie," míní Zieleniec.

Kromě Zielence byli pro další dva poslanci zvolení za SNK a Evropské demokraty, stejně jako socialisté a lidovci. "Jako všechny dokumenty v unii je to dokument, který je kompromisem. Jestli si někdo myslí, že bude stoprocentně odpovídat jeho představám, tak to se při množství členských států nemůže stát nikdy. Ústava je především shrnutím dosavadního práva unie," říká Jan Březina z KDU-ČSL.

Ústava, která je plodem necelých tří let jednání ústavodárného Konventu a posléze vlád členských zemí, byla podepsána premiéry loni v říjnu v Římě. Výsledek dnešního hlasování není závazný. Evropský parlament jím ale vyslal důležitý politický signál pro ratifikací v členských zemích, která se právě rozbíhá. Pozornost se soustředí zejména na státy, kde je proti ústavě silný odpor. Mezi ty patří i Česko.

Ratifikace se může odehrát buď parlamentní cestou, jako se to už stalo v Litvě a v Maďarsku, anebo v referendech, o němž se uvažuje i u nás. První z lidových hlasování proběhne v únoru ve Španělsku, kde už byla zahájena kampaň. Lidé tam dostávají ústavu například na fotbalových stadionech.

Před sídlem Evropského parlamentu ve Štrasburku se dnes objevil velký balon s nápisy ANO ústavě v různých jazycích unie. Právě jeho vypuštěním 19. ledna v Bruselu odstartují svoji kampaň Evropské hnutí a mladí evropští federalisté. Člen jejich vedení Marko Bucik věří, že je pro Evropu posunem dopředu a je důležité lidem vysvětlovat, o čem je.

"Říkali jsme si, že balon je snadno viditelný, a tak je to dobrý způsob, jak na začátek kampaně upozornit. Tady ve Štrasburku je zatím na ukázku na zemi, ale v Bruselu se bude vznášet nad zemí. A dobré také je, že ve tmě může i svítit," vysvětluje Bucik.

Jestli proběhne referendum i u nás, zatím není jasné. Premiér Stanislav Gross by ho rád spojil s parlamentními volbami v roce 2006, to ale rozhodně odmítá ODS. "Je to nepřípustné už z toho důvodu, že referendum a volby jsou něco úplně jiného a může to být pro občany velmi matoucí," říká místopředseda Evropského parlamentu, občanský demokrat Miroslav Ouzký, který by si referendum uměl představit nejlépe na konci letošního roku.

Proti Grossovu návrhu je i socialista Richard Falbr. "To není moc šťastný nápad, to spojovat. Samozřejmě každá politická strana by se musela jasně vyjádřit ve své volební kampani, jestli je pro ústavu, nebo ne - tomu by se nemohla vyhnout. Ale myslím si, že je to nepraktické," uvedl Falbr. Jiný názor má lídr SNK Zieleniec. Ten říká, že na termínu tolik nezáleží, zásadní však je, aby referendum bylo.

Pavla Kvapilová, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme