Evropský parlament opět otevřel Benešovy dekrety. Praha trvá na slibech
Petiční výbor Evropského parlamentu chce po Slovensku, aby vysvětlilo zásadu neměnnosti Benešových dekretů. Zástupci petičního výboru tím reagují na maďarskou petici namířenou proti usnesení slovenské Národní rady z roku 2007 o neměnnosti dekretů.
„Iniciátory petice jsou mezinárodní právník a aktivistka žijící v Německu. Ale všechny politické strany jsou v této otázce v Maďarsku jednotné. A i když zatím nežádají majetkové odškodnění, tak žádají alespoň morální zadostiučinění. Zatím ale ani to ze slovenské strany nepřišlo,“ připomněl spolupracovník ČRo v Maďarsku Gregor Martin Papucsek.
Nejnovější vývoj okolo otázky tzv. Benešových dekretů po stanovisku petičního výboru europarlamentu přiblížil ve Světě o druhé Předseda europoslaneckého klubu ODS Jan Zahradil, který je zároveň místopředsedou skupiny Evropských konzervativců a reformistů
Předseda europoslaneckého klubu ODS Jan Zahradil, který je zároveň místopředsedou skupiny Evropských konzervativců a reformistů, přiznává, že by o Benešových dekretech mohl nakonec rozhodovat Evropský soud pro lidská práva:
„To já samozřejmě nemohu vyloučit, protože takové cesty, jak takové podání dostat k Evropskému soudu pro lidská práva, tady existují. Považuji všechny tyto snahy za nebezpečné. Je to jakýsi návrat etnického nacionalismu na scénu. A myslím si, že to do Evropy 21. století nepatří,“ míní Zahradil.
„Byli jsme opakovaně mnohokrát ujišťováni nejrůznějšími evropskými orgány, že otázka prezidentských poválečných dekretů je naprosto mimo kompetenci evropských orgánů.“
Spolupracovník ČRo v Maďarsku Gregor Martin Papucsek mluvil v pořadu Stalo se dnes o petici, která se dostala až do EP
„Jak je vidět, tak tomu tak úplně není. Je vidět, že jsou tady pořád snahy to nějakým způsobem politicky rozehrávat, a to je podle mého názoru nebezpečné,“ zdůraznil Zahradil s tím, že tyto hlasy se ozývají z některých kruhů v Německu a Maďarsku.
Jan Zahradil také připomněl, že právě v těchto týdnech se bude v Evropském parlamentu jednat o takzvané české výjimce z Lisabonské smlouvy.
„A tady se ukazuje, že naše žádost o tzv. výjimku, tedy o interpretační protokol, je plně opodstatněná, protože to nám poskytne ještě vyšší stupeň právní ochrany před podobnými snahami o revizi minulosti.“
„Budeme trvat na tom, aby při hlasováních, která nás čekají o české výjimce z Lisabonské smlouvy, byl slib, který jsme dostali na Evropské radě před dvěma lety, dodržen,“ zdůraznil Jan Zahradil.