Evropský parlament opět řeší, zda má cenu zasedat na dvou místech
V Evropském parlamentu se znovu rozvířila debata o jeho sídle. Dnes se jeho zasedání scházejí ve Štrasburku i v Bruselu. Každoměsíční stěhování ale stojí skoro 250 milionů eur ročně. Evropský parlament se právě kvůli úsporám a alespoň částečné ochraně životní prostředí od zbytečných emisí proto nedávno rozhodl změnit svůj rozvrh zasedání.
Místo dvou schůzí v jednom měsíci po letní parlamentní přestávce chce spojit tato zasedání do jednoho týdne. Francie, kde se ve Štrasburku plenární zasedání europoslanců odehrávají, se ale postavila proti a bude tento krok žalovat u Soudního dvora Evropské unie.
Šance na úspěch takové žaloby jsou velké.
Jak se europoslanci staví k místům zasedání parlamentu, zjišťoval zpravodaj Pavel Novák.
„Některá města mají zvláštní historický význam. I Štrasburk, který byl vždy ve středu německo-francouzských válek má takový symbolický status,“ upozorňuje francouzská socialistická europoslankyně Catherine Trautmannová. Štrasburk je symbolem usmíření v Evropě.
To by ale u soudu jako důkaz pro zachování dvanácti zasedání europarlamentu v jedenácti měsících právě tady na německo francouzském pomezí asi nestačilo. Na straně Francie jsou unijní smlouvy stanovující, že ve Štrasburku se má zasedat minimálně dvanáctkrát za rok.
Podle poslance za lidoveckou frakci Jana Březiny se dala reakce Paříže na snahu zredukovat tento počet očekávat. „Toto už se v minulosti přihodilo a Evropský parlament v tomto střetu prohrál a nebyl úspěšný. Francouzi se odvolali na zakládající smlouvy a spor vyhráli,“ připomněl Březina.
Ekonomické riziko pro Štrasburk
S nápadem spojení dvou zasedání v jednom poprázdninovém měsíci přišla frakce evropských konzervativců a reformistů. Její předseda Jan Zahradil vidí vzniklou rozepři a žalobu Francie i jako možnost začít vážnou debatu o dvojím sídle Evropského parlamentu.
„Jsem dokonce i potěšen, že to vyvolalo takovou odezvu. Z hlediska formálního se jednak dozvíme, jak to opravdu je, jestli opravdu tímto způsobem lze formálně postupovat, tedy de facto sloučit dvě zasedání do jednoho a pokud to Evropský soudní dvůr shodí ze stolu, tak nám nezbude, než to respektovat. Ale ještě důležitější je, že se opravdu začala rozpoutávat skutečná debata o tom, zda Evropský parlament potřebuje dvě sídlení města,“ poznamenal Zahradil.
Evropský parlament (EP) v kostce
EP je jediným přímo voleným orgánem EU, tvoří ho 736 poslanců, kteří jsou voleni každých 5 let. První přímé volby do EP proběhly v roce 1979. Oficiální sídlo se nachází ve Štrasburku, kde se europoslanci scházejí jeden týden v měsíci na plenárním zasedání. Mezitím poslanci zasedají také ve dvaceti stálých parlamentních výborech v Bruselu.
Europoslankyně Catherine Trautmannová ale připomíná, že nejde jen o Štrasburk. Sáhnout na něj by znamenalo narušit zaběhnutý systém. „Ti co útočí na Štrasburk, si to musejí dobře spočítat. Dobře vědí, že rozhodnutí o sídle parlamentu se nedá udělat jinak, než změnou smluv. Ovšem otevření smluv by znamenalo také diskusi o sídle Evropské centrální banky ve Frankfurtu a o sídlech dalších unijních agentur. To si členské země dobře uvědomují,“ upozornila Trautmannová.
Jako bývalá dvojnásobná starostka Štrasburku Trautmannová také připomíná nemalý ekonomický přínos sídla europarlamentu pro město. „Možnost pořádat tady tato zasedání se dá srovnat s konáním nějakého velkého kongresu, který tu teď máme vlastně pravidelně. Je to přínos pro hotely, pro dopravu, pro veškerou turistickou infrastrukturu ve městě. Pro nás by znamenala ztráta parlamentu velké hospodářské riziko.“
Asi i proto, ale hlavně kvůli prestiži, kterou sídlo Evropského parlamentu představuje, se nedá čekat, že by se Francie pohostinství pro tuto unijní instituci vzdala.
