'Niagáry lží, antipolské orgie!' Rezoluce o Polsku rozlítila Právo a spravedlnost

Evropský parlament má za sebou už třetí bouřlivou debatu o stavu právního státu v Polsku. Poslanci polské vládnoucí strany Právo a spravedlnosti (PiS) při ní dokonce odešli z jednacího sálu ve Štrasburku. Odpoledne pak parlamentem prošla rezoluce, ve které poslanci vyzvali polskou vládu k dodržování zásad právního státu.

Tento článek je více než rok starý.

Štrasburk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropský parlament ve Štrasburku

Evropský parlament ve Štrasburku | Foto: David Iliff, CC-BY-SA 3.0

Pro rezoluci hlasovalo 438 poslanců, 152 jich bylo proti a 71 se zdrželo. „Současná situace v Polsku znamená jednoznačné riziko významného narušení hodnot, o kterých je řeč v článku 2 smlouvy o EU,“ stojí v odhlasovaném dokumentu.

Polská premiérka se opřela do Evropské komise. 'Došlo k překroucení demokratických zásad,' řekla ve Varšavě

Číst článek

Evropský parlament také vyjádřil znepokojení nad změnami v polském soudnictví, které podle poslanců mohou „strukturálně ohrozit nezávislost soudů a oslabit vládu práva v Polsku“.

Tím europoslanci naráží na snahu strany PiS o rychlé prosazení reforem týkající se obecných soudů, Státní soudcovské rady a nejvyššího soudu. Dva ze tří zákonů v létě vetoval prezident Andrzej Duda, strana s ním teď jedná o kompromisních návrzích.

Zklamání vyjádřili europoslanci nad tím, že nedošlo k řešení problému s polským ústavním soudem. Změny a personální zásahy polské vlády v ústavním soudu dlouhodobě kritizuje Evropská komise. Instituce je podle ní prakticky ochromená a podle parlamentu změny „nebezpečně zpochybňují polskou ústavu a zásady demokracie“.

Bouřlivá debata ve Štrasburku

„Jsme šokovaní jazykem té debaty, vystoupení některých poslanců a popisy toho, co se v Polsku děje, nejsou akceptovatelné. Některé z nich jsou podle mě jazykem nenávisti,“ reagoval na středeční debatu polský ministr zahraničních věcí Witold Waszczykowski.

Poláky rozdělila lidská pochodeň. 'Vláda na mě naháže bahno,' napsal Piotr v manifestu

Číst článek

Poslanec opoziční polské Občanské platformy Janusz Lewandowski při debatě citoval z manifestu Piotra Szczęsného, který se v říjnu zapálil na protest proti vládě PiS. Na to už dopoledne reagovala na twitteru polská premiérka Beata Szydłová: „Politici, kteří hanobí svou zemi na mezinárodní scéně, nejsou hodni její reprezentace.“

Europoslanec PiS Ryszard Legutko ve Štrasburku mluvil o „antipolských orgiích“, „Niagárách lží“ a přirovnal unijní politiky k sovětským diplomatům. Francouzského prezidenta Emmanuela Macrona pak obvinil z postkoloniálních tendencí vůči Polsku. „Nejde o dialog, jde o demonstraci síly vůči Polsku,“ dodal Legutko a jednací sál opustil.

Premiérka Szydłová pak na síti napsala, že středeční „skandální události“ hodlá řešit během pátečního evropského summitu ve švédském Göteburgu.

Rozčarování dal najevo na twitteru i prezident Andrzej Duda. „Chování a jazyk poslanců Občanské platformy a jejich koaličních partnerů v Evropském parlamentu není akceptovatelný. Jsou to lži, které ubližují Polsku, Polákům a našemu právu volby. Kde je respekt k demokracii?“

Odsuďte fašisty!

Evropští poslanci zároveň vyzvali polskou vládu k tomu, aby odsoudila „fašistický a xenofobní pochod 11. listopadu ve Varšavě“. Šedesátitisícový pochod organizovaný nacionalisty extremistickými organizacemi k příležitosti Dne nezávislosti provázela rasistická hesla o „bílé Evropě“ a homofobní a xenofobní pokřiky.

Taková hesla odsoudil v úterý polský prezident Andrzej Duda. Podle vládních politiků zahraniční média věc dezinterpretují, když označují účastníky pochodu za nacionalisty a fašisty - těch prý bylo v pochodu naprosté minimum.

Po Maďarsku Polsko

Středeční krok Evropského parlamentu je teprve druhý takový v historii – poprvé ho parlament učinil vůči Maďarsku letos v květnu. V rezoluci dali poslanci mandát parlamentnímu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci pro zpracování zvláštní zprávy o situaci v Polsku.

Na jejím základě by pak mohl Evropský parlament odhlasovat výzvu Radě EU k zahájení procedury podle článku 7 evropské smlouvy. Na jeho základě by měly členské státy hlasovat o tom, zda v Polsku hrozí narušení unijních zásad. Pro souhlas je třeba 22 z 28 států EU.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme