‚Česká republika to musí vyřešit.‘ Kauza střetu zájmů Andreje Babiše se vrací do Evropského parlamentu

Europoslanci ve středu na plénu znovu probrali střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Česko podle Evropské komise sice nemusí do unijního rozpočtu vracet žádné peníze, podle europoslanců tím ale kauza zdaleka nekončí. Návrh rezoluce Evropského parlamentu, který má Radiožurnál a server iROZHLAS.cz k dispozici, poukazuje na to, že v Česku stále chybí nástroje k odhalování skutečných vlastníků firem.

Doporučujeme Brusel (Aktualizováno: 13:15 19. 5. 2021) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Andrej Babiš | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Vidíme stále záležitosti, které Česká republika musí vyřešit. Případ zcela zjevně uzavřený není,“ vysvětlil Radiožurnálu mimo záznam jeden z nejvlivnějších zahraničních europoslanců, proč se Evropský parlament znovu vrátil k debatě o střetu zájmů premiéra Babiše, přestože Česká republika do rozpočtu Evropské unie podle Evropské komise žádné peníze vracet nemusí. 

Stopka neplatila. Stát proplatil dotaci pro Fatru, teď na ní chce v Bruselu otestovat střet zájmů

Číst článek

České úřady u auditovaných projektů nepožádaly o proplacení dotací, Agrofert tak podporu čerpal pouze z českého státního rozpočtu. To ale unijním kritikům Babiše nestačí. „Je tady chybné využití peněz, je tady střet zájmů, dokonce jde možná o strukturální problém, protože úřady v Česku nebyly schopné střet zájmů vyšetřit,“ popsal europoslanec.

Právě na údajné nedostatky v českém systému prevence vzniku střetu zájmů se chystá poukázat rezoluce, kterou Evropský parlament připravuje. V předběžném návrhu dokumentu se píše, že v České republice chybí nástroj na soustavné odhalování skutečných vlastníků firem.

„Evropský parlament odsuzuje fakt, že neefektivita kontrol a neprůhledné procesy a struktury brání jakékoli prevenci a odhalování střetu zájmů v České republice,“ píše se v textu rezoluce, který má Radiožurnál a server iROZHLAS.cz k dispozici.

Zastavení dotací

Neschopnost České republiky zajistit soulad pravidel proti střetům zájmů s evropskou legislativou by podle autorů rezoluce mohla být důvodem k aktivování mechanismu na ochranu evropského rozpočtu. Ten byl schválený na přelomu roku.

V krajním případě by to mohlo znamenat až zastavení všech dotací pro Česko. Už dříve upozornily Hospodářské noviny, že se europoslanci chystají daný mechanismus využít. 

‚Střet zájmů u nich není relevantní.‘ Proč Agrofert dál inkasuje z Bruselu miliardy na přímých platbách?

Číst článek

Že takový scénář není vyloučený, si myslí například europoslankyně Michaela Šojdrová z KDU-ČSL. „Pokud by to pokračovalo, že premiér by chtěl dál hájit nehajitelné, a pokud bude vláda dál čerpat veřejné prostředky na to, aby hájila jednoho podnikatele, tak to bude velký problém,“ řekla.

Řeč je o spuštění pojistky, kterou před koncem roku prosadili europoslanci a skupina zemí ze severu a západu Evropy kvůli sporům o porušování zásad právního státu a nezávislosti justice v Polsku a Maďarsku. Jako důvod pro spuštění mechanismu text nařízení skutečně výslovně zmiňuje i „selhání (veřejných úřadů, pozn. red.) v zabránění vzniku střetu zájmů“.

Takový výklad při použití nové podmíněnosti čerpání rozpočtu ale považuje například europoslanec Ondřej Knotek (ANO) za nesmyslný: „České opozici a pár vybraným soukmenovcům v Evropském parlamentu z jiných států se prostě nepodařilo obhájit tu lež, že se budou vracet dotace. Nic takového nehrozí. Teď proto přišli s novou vlnou, že hrozí podmíněnost. V realitě to tak ale není.“

Podle Knotka europoslanci navíc v připravovaném textu rezoluce opomněli reagovat na změny, které se od spuštění auditních šetření udály. Česko podle něj splnilo většinu doporučení auditorů. „Evropská komise, doslova cituji, vítá pokrok České republiky v systémové i konkrétní části a sám komisař odpovědný za tuto oblast opakovaně řekl, že evropský rozpočet není jakkoli ohrožen,“ zdůrazňuje Knotek.

Spor se příliš vleče

Návrh rezoluce připravuje předsedkyně výboru pro rozpočtovou kontrolu Monika Hohlmeierová z lidovecké frakce. Členové výboru budou příští týden jednat o konečné podobě textu. Na plénu o něm však budou europoslanci hlasovat až v červnu.

VÝSLEDKY AUDITU

Evropská komise v konečné auditní zprávě potvrdila, že premiér Andrej Babiš (ANO) porušuje české a evropské zákony, protože nadále ovládá holding Agrofert, který pobírá unijní dotace. Ten na ně podle zprávy nemá nárok. Česko se proti závěrečné zprávě už nemůže odvolat. Babiš střet zájmů odmítá.

V dosavadním návrhu se například upozorňuje na to, že Agrofert na auditem kritizovaných dotacích inkasoval ze státních peněz minimálně 150 milionů korun. Jak už dříve popsal iROZHLAS.cz, šlo o projekty postižené střetem zájmů či chybami ve výběru, které tuzemské úřady většinou proplatily před preventivní stopkou.

Europoslanci proto požadují, aby komise i toto důkladně prověřila a aby skupina Agrofert tuto částku okamžitě vrátila.

Přijetí nové rezoluce podporuje také frakce Zelených/ESA, za kterou se na konečném znění podílí pirátský europoslanec Mikuláš Peksa. Upozorňuje například na to, že zákon o střetu zájmů se vztahuje také na přímé platby, tedy dotace automaticky vyplácené na zemědělskou půdu a chov dobytka.

Holding je však navzdory auditu ke střetu zájmů inkasuje dál. Podle Evropské komise totiž u nich střet zájmů není relevantní. Europoslanci se za to chystají komisi kritizovat, podle nich totiž uplatňuje u zemědělských dotací dvojí metr.

Europoslanci se v rezoluci také chystají komisi podrobit kritice i za její rozhodnutí ukončit bez sankce prověřování údajného střetu zájmů ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD). „Evropský parlament je ohromený hodnocením Evropské komise, že český ministr zemědělství není ve střetu zájmů, navzdory zisku podstatných částek dotací ze společné zemědělské politiky v době, kdy řídil implementaci zemědělských programů,“ píše se v předběžném návrhu.

Proplacená dotace pro Fatru? ‚Součást strategie, jak dostat střet zájmů před soud,‘ říká náměstek Piecha

Číst článek

Europoslancům rovněž vadí, že se auditní řízení vlečou. Už loni v červnu odhlasovali podobnou rezoluci odsuzující střet zájmů českého premiéra, impulzem k další rezoluci je podle nich konečná auditní zpráva, která střet zájmů premiéra konstatovala, a následná nečinnost úřadů.

Pokud totiž tuzemské úřady odhalí u dotací pochybení, mají peníze ze zákona vymáhat přes finanční úřady zpět, jak upozornil pro Českou televizi například bývalý dotační úředník Leo Steiner. A pokud by s tím holding Agrofert nesouhlasil, mohl by český stát zažalovat. 

Testovací dotace

Plán státu, jak řešit střet zájmů, je ovšem jiný. Server iROZHLAS.cz zjistil, že před třemi měsíci dostala plastikářská firma Fatra z Babišova svěřenského fondu proplaceno 547 tisíc korun ze státní kasy. Preventivní pozastavení dotací pro firmy z holdingu Agrofert tak neplatilo bez výjimky.

Politické špičky teď chtějí zariskovat a pokusit se u Evropské komise o proplacení finanční injekce, aby otestovaly reakci. Redakci to potvrdil ministr Karel Havlíček (za ANO), který se ve věci osobně angažuje. Společně s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou (ANO), jejíž resort unijní dotace v Česku koordinuje, kvůli tomu do Bruselu poslal už dopis.

„Je otázkou, jaké by byly kroky Komise v případě, že by české úřady deklarovaly výdaje odpovídající pouze jednomu z kontrolovaných projektů a požadovaly platbu, aby získaly akt, který by mohl být přezkoumán soudním dvorem,“ ptají se členové vlády v dopise, který má server iROZHLAS.cz k dispozici.

Pokud Brusel žádost zamítne, Česko ho bude moci žalovat. Současně ale hrozí, že tento „pilotní projekt“ zablokuje proplácení dotací nejen pro Agrofert, ale i další české podniky. K takovému plánu se staví vlažně ministerstvo financí, které bude mít ve věci konečné slovo.

Viktor Daněk, kno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme