Cestování českých europoslanců:
Návštěv do exotických destinací nejraději využívá Zdechovský

Proplacená letenka, luxusní hotel u moře a k tomu ještě třeba oficiální večeře. Na pracovní výjezdy do zahraničí míří europoslanci běžně. Problém ale nastává, pokud cestují na cizí náklady do nečlenských zemí Evropské unie, přestože na tyto aktivity mají vyhrazenou vlastní část rozpočtu. Od propuknutí skandálu Katargate je na to obzvlášť upřená pozornost. Server iROZHLAS.cz proto podrobil inventuře výjezdy českých zástupců.

Brusel 3. dubna 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Českou republiku v Evropském parlamentu reprezentuje 21 lidí. Sedm z nich za toto volební období vyrazilo 17krát na cestu do zahraničí, kterou si nechali aspoň zčásti zaplatit tím, od koho dostali pozvání. Pět europoslanců se vydalo na jeden výjezd, po dvou cestách má Alexandr Vondra (ODS). Největším cestovatelem s celkem desíti „razítky v pase“ je Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

„Když se kouknete na práci, kterou se zabývám, a to je především migrace a bezpečnost, tak prostě vyjíždíte,“ řekl Zdechovský pro iROZHLAS.cz s tím, že všechny cesty souvisí s jeho mandátem.

Pokud europoslanci výjezd přiznají, nejde o nic protiprávního. Parlamentní pravidla umožňují jezdit na cesty placené hostitelem, když je následně otevřeně deklarují a je dodržena měsíční lhůta k podání úředního záznamu.

Evropský parlament a jeho výbory dokonce poskytují finanční prostředky poslancům, kteří si přejí vycestovat do zahraničí. Navíc si poslanci mohou cestu hradit i z části rozpočtu svých kanceláří, kterou mají právě na tyto aktivity vyčleněnou.

„Poslanci mohou tento druh výhod přijímat, pokud jsou transparentní. Skutečnost, že předkládají prohlášení pozdě, nebo je prostě nepředloží vůbec, vyvolává vážné etické obavy ohledně placených cest,“ upozornil pro iROZHLAS.cz Raphaël Kergueno z bruselské buňky Transparency International.

Odborník zabývající se lobbingem v evropských institucích zdůraznil: „Jednalo by se o střet zájmů, pokud by přijatá výhoda vedla k hlasování příznivému pro danou třetí zemi.“

Vyčnívání z řady

Server iROZHLAS.cz prošel všechny dokumenty, které čeští europoslanci vykázali jako zahraniční cesty proplácené třetími zeměmi. Z analýzy vyplynulo, že možnosti využila pouze třetina.

Sedm českých zástupců během aktuálního poslaneckého mandátu, který trvá od roku 2019 až do 2024, vyjelo do zahraničí za sponzoringu zvacího státu nebo organizace. Jeden z řady výrazně vyčnívá.

Lidovecký zástupce Zdechovský vykázal už deset cest – do USA, Velké Británie, ale také na Maledivy, do Spojených arabských emirátů, Indie, Egypta, dvakrát do Maroka nebo Bahrajnu. Je to dokonce o dva výjezdy více než v jeho prvním europoslaneckém období, kdy podnikl osm takových návštěv. Frekvenci navýšil bez ohledu na fakt, že kvůli covidu bylo rok a půl cestování omezené.

Zdechovský je v Evropském parlamentu člen frakce Evropské lidové strany (EPP). Působí jako místopředseda výboru pro rozpočtovou kontrolu, dále je ve výboru pro zaměstnanost a sociální věci, angažuje se v delegaci pro vztahy s Japonskem a vztahy se zeměmi jižní Asie.

Důvodů, proč pozvat europoslance na návštěvu do třetí země, je celá řada. Může to souviset čistě s diplomatickou prací, kulturní výměnou, ale třeba také prosazováním a lobbováním za vlastní zájmy na unijní půdě.

„Účast ve ‚spřátelených skupinách‘ může zvýšit pravděpodobnost, že poslanec do určité země vycestuje, ale není tomu tak vždy,“ nastiňoval odborník na transparentnost a korupci Kergueno možný klíč, podle jakého si nečlenské země vybírají, koho z politiků s nabídkou zahraniční cesty osloví. „Souvislost mezi placenými cestami může také záviset na typu spisu, který by mohl mít poslanec na starosti, čili na tom, do kterého výboru patří, nebo na jeho osobním zájmu,“ upozornil.

Zdechovský uvedl, že si vybírá země, které navštíví, podle toho, aby seděly do portfolia jeho aktivit v Evropském parlamentu. Pro iROZHLAS.cz řekl, že jezdí za konkrétním účelem, který se většinou týká bezpečnosti.

„Spoustu z informací, které jsem tam získal, jsem použil ať už při různých zprávách, nebo při slyšeních,“ vysvětloval. „Hrozby nevznikají u zemí Evropské unie, to už hasíte požár, musíte koukat na prevenci. To znamená, že musíte jednat se zeměmi, které jsou našimi bezpečnostními partnery,“ popsal politik.

Čína, Maroko nebo Indie?

Čeští europoslanci vyjížděli ve většině na proplácené zahraniční cesty kvůli účasti na konferencích. 

Hned v roce zvolení se vydala Dita Charanzová (ANO) na automobilovou konferenci do Číny. „Byla jsem jedním z hlavních řečníků konference k tématu budoucnosti automobilového průmyslu,“ komentovala smysl výjezdu. Europoslankyně si nechala zaplatit letenku i dvě noci v hotelu Pudong Shangri-La. Ve vyjádření pro iROZHLAS.cz ještě dodala, že byla pozvána prestižní školou China Europe International Business School, jejímž spoluzakladatelem byla Evropská komise.

V roce 2019 vyjela také Veronika Vrecionová (ODS), která se zúčastnila semináře pro evropské diplomaty v Izraeli. I ona měla zaplacenou letenku a čtyři noci v hotelech Carlton a Mamilla.

Výjezd se podle jejích slov týkal zejména národní bezpečnosti Izraele. „Byli jsme na jeho hranicích s pásmem Gazy a s Libanonem, kde mají ohromný problém s teroristy,“ přiblížila europoslankyně.

Po vynucené covidové pauze vyjel v roce 2022 do Polska Alexandr Vondra (ODS). Kvůli konferenci ve Varšavě si nechal zaplatit noc v hotelu Sofitel Victoria Warszawa. Výjezd do Varšavy po roce zopakoval. Konference se zúčastnil i letos 24. března za stejných podmínek.

„Piska (vládní strana Právo a spravedlnost – pozn. red.) tam dělala velkou výroční konferenci Veliký polský projekt, takže jsem tam přijel. Cestu jsem si platil ze svého budgetu (rozpočtu – pozn. red.), oni mi tam zaplatili jednu noc v hotelu,“ popsal europoslanec. „Vystupoval jsem na panelu vedle polského prezidenta o tom, jak je důležité spolupracovat při potírání ruské agrese,“ řekl pro iROZHLAS.cz Vondra.

V prosinci vyjela Martina Dlabajová (za ANO) na třídenní konferenci do Marrákeše. Její letenka ani ubytování nešly na náklady Maroka, proplacen byl pouze oběd pro celou delegaci. 

Europoslankyně redakci popsala okolnosti výroční konference RenewPAC, která sdružuje politiky liberálních stran z Evropy, Afriky, Karibiku a Tichomoří, kteří se soustředí ve smíšeném parlamentním shromáždění AKT-EU. „Osobně jsem na konferenci moderovala a přednášela na několika panelech k problematice malých a středních podniků a energetice,“ vysvětlovala záměr pracovní cesty.

Letos v únoru se zúčastnil Ondřej Kovařík (ANO) dvoudenní světové mobilní konference v Barceloně. Kromě něj se na akci vydalo celkem 10 europoslanců. Výdaje si platili sami, na náklady pořadatele bylo jídlo.

Návštěva se uskutečnila pod hlavičkou Evropského internetového fóra, upřesnil pro iROZHLAS.cz. Kovařík popsal návštěvu jako příležitost, která mu umožnila setkat se s klíčovými hráči v oblasti digitálních technologii a debatovat o aktuálních a budoucích trendech v této oblasti. Mluvili také o iniciativách v rámci legislativní práce na úrovni EU.

Podle údajů ke konci března vykázanou cestu, kterou spolufinancovala třetí strana, podnikl z českých politiků také Mikuláš Peksa (Piráti). V polovině března se vrátil z návštěvy v Indii. Jednalo se o nehrazenou cestu, delegace byla pouze pozvaná tibetskou centrálou na dvě večeře.

Zamířil do sídla exilové vlády Tibetu. „Návštěvu jsme vykonali jako soukromé osoby bez formálního zmocnění parlamentu, protože vnímáme důležitost udržování těchto neformálních vztahů pro udržení úsilí Tibeťanů o získání autonomie v rámci Čínské lidové republiky,“ zdůraznil Peksa. Spolu se svým týmem se setkali s tibetskými představiteli i duchovním vůdcem dalajlamou.

Exotické země a návštěvy parlamentů

Zatímco ostatní čeští europoslanci dostávali zpravidla pozvánky hromadné, Tomáš Zdechovský obdržel nejednu přímo na jeho jméno – ať už od marockého parlamentu nebo ministerstva zahraničí Malediv.

Nejvíce cestoval v letech 2021 a 2022. A přestože si cesty do Spojených států amerických nebo Velké Británie platil sám, „exotiku“ mu platily třetí země. Zdechovského výjezdům na Maledivy nebo do Bahrajnu předcházely pochvalné eseje, které o zemích psal několik měsíců předtím, než je navštívil.

Třeba v Maroku byl dvakrát v jednom roce. V květnu 2022 se jednalo o nehrazenou pracovní cestu s programem zajištěným od české ambasády v Maroku. Kdežto už v listopadu strávil europoslanec pět nocí v hotelu Sofitel Rabat Jardin des Roses, které mu zaplatil marocký parlament. Neoficiální návštěvu si ale hradil Zdechovský částečně sám, musel pokrýt třeba výdaje na letenku.

Dvou výjezdů se zúčastnil díky členství v tzv. spřátelených skupinách. V prvním případě šlo o plně proplacenou cestu do Bahrajnu. Čtyři noci v listopadu 2021 pobýval v hotelu Radisson Blu Bahrain Diplomat. Na programu bylo setkání s oběma komorami bahrajnského parlamentu, ministrem zahraničí, vnitra a spravedlnosti.

Obdobná situace nastala v únoru 2022, když se „spřátelenou skupinou“ EU a Spojených arabských emirátů vyrazil na pět dní do Dubaje. Účastníci měli zaplacené letenky i ubytování v hotelu Jumeirah Emirates Tower Hotel. Program se skládal třeba z návštěvy expa nebo „kulturní návštěvy“ Dubaje.

Podle prohlášeních o účasti na akci pořádané třetími osobami propsaných do veřejného registru Evropského parlamentu ke konci března letošního roku se Zdechovský nedávno vrátil z Egypta. Cestu i ubytování v Káhiře si zaplatil od 8. do 12. března 2023 sám. Na pětidenní pracovní cestě se setkal se zástupci egyptského parlamentu, na programu bylo mimo jiného téma terorismu a jeho hrozeb.

Na výjezdy europoslanců se zaměřila třeba i německá veřejnoprávní televize ZDF. Po nedávném skandálu Katargate analyzovala stovky europoslaneckých cest, ze kterých vybrala 55 podezřelých. Fenomén představila přes příklad českého zástupce a jeho výjezd na Maledivy z února 2021.

Tam dostal Zdechovský jmenovitou pozvánku od ministerstva zahraničí Malediv, které mu také kromě letenky vše proplatilo. Třeba i tři noci v pětihvězdičkovém hotelu Ozen Reserve Bolifushi.

Ve výčtu nechyběl ale ani německý europoslanec z krajně pravicové AfD Gunnar Beck, který si nechal ruským parlamentem zaplatit cestu do Moskvy. Jejím účelem byl přitom dohled na řádné fungování voleb. V tomto paradoxu problém neviděl. „Pozvání jsem přijal, protože si myslím, že je pozorování voleb důležité, zvlášť v Rusku,“ vyjádřil se pro ZDF.

‚Morální otázka‘

Pravidla pro cestování europoslanců udává kodex. Ten mimo jiné říká, že výjezdy hrazené třetí zemí se mají konat během týdnů určených na externí parlamentní aktivity dle kalendáře Evropského parlamentu – jedná se o nějakých osm týdnů za rok. Doba takových návštěv by navíc neměla přesáhnout pět dnů včetně cesty.

Možné vazby europoslanců na nečlenské státy Evropské unie jsou pod drobnohledem po odhalení korupčního skandálu Katargate na konci minulého roku. Obdobnou aféru unijní instituce nepamatují, o tom ostatně svědčily i bezprostřední reakce. České ohlasy jsme přinesli v anketě zde. Katargate rozproudila debatu o tom, jak by měl v tomto případě konkrétně Evropský parlament zamezit podobným excesům.

Na financování doplatil Henrik Hololei, který si nechával platit lístky od Qatar Airways. Případ generálního ředitele pro odbor dopravy v Evropské komisi sledoval list Politico. V letech 2015 až 2021 letěl devětkrát zdarma business třídou, šest cest se uskutečnilo během sestavování dohody EU s Dauhá o přístupu na evropský trh a čtyři z nich byly zaplaceny vládou Kataru nebo skupinou s vazbami na Katar. Na konci března – měsíc po odhalení kauzy – úředník opustil svou funkci.

Slíbená reforma

Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová v návaznosti na Katargate mimo jiné řekla, že by se měly zakázat „spřátelené skupiny“. Následně představila 14bodový plán, jak by měli poslanci postupovat.

Plán, který v prosinci navrhla, je v souladu s tím, co se snaží prosadit Transparency International už deset let. „Varovali jsme je, že pokud neimplementují reformy, může nastat nějaký skandál. S debatou pohnul až Katargate,“ povzdechl si Kergueno.

The integrity of @Europarl_EN comes first and foremost.

Today at 1200hrs, @Europarl_EN will vote on the unanimous proposal of the Conference of Presidents to bring to an end the term of office of Vice-President Eva Kaili. pic.twitter.com/IknC0Zv6q3

— Roberta Metsola (@EP_President) December 13, 2022

Expert je však skeptický k rychlému nastavení pravidel pro lobbing. „Jestli europoslanci nemají něco rádi, jsou to pravidla, která jsou velmi striktní,“ řekl. Pro iROZHLAS.cz ještě dodal, že přesně o to se ale má ambici zasadit připravovaná norma.

Europoslanci přijali rezoluci o vzniku nového orgánu pro etiku a opatření proti korupci. Pro se vyslovila většina ze 705 členů parlamentu, kladně hlasovalo 401 z nich. Ve shodě byli i čeští zástupci, pokud se hlasování zúčastnili, pět se totiž zdrželo a šest nehlasovalo.

Europarlament přehledně
@ep_prehledne

Evropský parlament dnes schválil usnesení, ve kterém vyzývá ke vzniku nezávislého etického orgánu Evropské unie. Jde mimo jiné i o reakci na nedávný korupční skandál údajného vměšování Kataru a Maroka do Evropského parlamentu.

Čeští europoslanci hlasovali následovně 👇

16:48 – 16. 02. 2023

2 63

Nyní by se tedy mělo začít pracovat na konkrétních reformách. Žádost o realizaci byla postoupena příslušnému výboru pro ústavní záležitosti (AFCO), sdělila na dotaz serveru iROZHLAS.cz Markéta Žižková z tiskového oddělení Evropského parlamentu. „Práce již byly zahájeny a cílem zůstává, aby tato opatření byla zavedena rychle – do léta,“ předestřela.

Anna Urbanová

Související témata: Evropský parlament, cestování, zahraniční cesta, lobbing, Katar, Eva Kailiová, europoslanci, Tomáš Zdechovský