Evropský soud projednává žalobu dvou českých matek kvůli domácím porodům
Argumenty pro a proti domácím porodům zněly v jednací síni Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Projednával žalobu dvou českých matek, které chtějí, aby se u nás mohla žena rozhodnout, jestli chce přivést dítě na svět v porodnici nebo doma.
Podle zákona platného od loňského dubna totiž porodním asistentkám hrozí až milionová pokuta za vedení domácích porodů.
První ze žalujících matek přivedla na svět doma jednoho potomka. Po nedobrých zkušenostech z nemocnice, kde cítila nátlak, aby se podrobila zákrokům, které nechtěla, se totiž rozhodla porodit doma.
Druhá maminka porodila doma dvě děti. Ale se třetím porodem jí nechtěl nikdo pomoci, porodní asistentky se totiž obávaly pokut podle nového zákona z dubna 2012.
Obě maminky se domnívají, že došlo k porušení článku 8 evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, tedy k porušení práva na respektování soukromí rodinného života
Možností, jak může spor skončit je podle šéfa kanceláře prezidenta Evropského soudu Patricka Titiuna několik:
„Především může rozsudek znít, že k žádnému porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod nedošlo. Pokud ale soud zjistí opak a dospěje k závěru, že stát nerespektoval nějaké právo občana, vyzve dotyčný stát, aby se na národní úrovni rozsudku podřídil a právo neporušoval. Někdy také nařídí vyplacení odškodného.“
Vardikt padne až za několik měsíců
Kromě vyplacení odškodného může také soud přikázat státu, aby upravil své právní předpisy. Může stát tedy donutit, aby změnil zákon nebo vyhlášku - v našem případě zákon o zdravotních službách.
Výsledek sporu se zatím nedá předpovídat, posuzování každého případu trvá 4 až 6 měsíců. Státy se většinou rozsudkům podřizují.
Podle Patricka Ttiuna z kanceláře prezidenta soudu, navíc existuje kontrolní a donucovací mechanismus pro splnění verdiktu soudu:
„Výkon rozsudku kontroluje Výbor ministrů Rady Evropy. Každá vláda státu, který je jejím členem,tam má svého zástupce. Jejich shromáždění pak monitoruje, jak se státy podřizují rozhodnutím soudu. Je možné samozřejmě ukládat pokuty za nesplnění rozsudku, ale v drtivé většině se státy rozsudkům podřizují.“