Evropský summit ohrožuje spor o Valachy
Schůzku vrcholných představitelů členských zemí EU může poznamenat spor o Valachy. Tedy o rumunsky mluvící menšinu v Srbsku. Kvůli ní blokuje Rumunsko přibližování se Srbska k Evropské unii. V čem je problém, vysvětlí náš zpravodaj v Bruselu.
Méně dramatický, než předchozí vrcholné schůzky unijních politiků má být dnes začínající summit evropské sedmadvacítky. Alespoň v to doufá předseda Evropské komise José Barroso.
Jednání se ale mohou zkomplikovat při rozhodování o přiznání Srbsku statusu kandidátské země na členství v unii. Klíčovou zemí je v tomto případě Rumunsko.
O summitu Evropské unie mluvili ve Světě o osmé na Rádiu Česko Ondřej Houska a Petr Havlík z Vídeňského institutu pro mezinárodní hospodářská srovnávání
Bukurešť podmiňuje souhlas s kandidaturou Srbska s tím, že Bělehrad zaručí ochranu práv menšiny Valachů, což je asi 300 000 obyvatel Srbska žijících u jihovýchodních hranic s Bulharskem. Jsou to potomci rumunských pastevců.
O kandidátském statusu pro Srbsko se mělo rozhodnout už na úterní radě ministrů pro evropské záležitosti. To se ale nepodařilo, a tak se problémem musejí na summitu zabývat prezidenti a premiéři.
Směřování Srbska do Evropské unie zaměstná summit sedmadvacítky
Číst článek
Eurokomisař pro rozšíření a evropskou politiku sousedství Štefan Fille však potvrdil, že překážky, které stály v cestě prohlášení Srbska jako kandidátské země, jsou odstraněny: „Já osobně očekávám od summitu potvrzení rozhodnutí ministrů zahraničních věcí a přiklepnutí kandidátského statutu Srbsku.“
Podle něho je určitý pokrok i ve věci zdráhání Rumunska dát souhlas. Mezitím totiž jednaly a dohodly se Bělehrad a centrum kosovských Albánců Priština.
Rumunsko má samo problém s menšinami
O udělení kandidátského statusu musí unie rozhodnout jednomyslně, což může být problém. Ostatní země proto asi budou hledat cestu jak Bukurešti vyhovět, nebo přesvědčit, aby od podmínky ustoupilo.
Eurokomisař Štefan Fülle předpokládá, že summit Srbsko jako kandidátskou zemi potvrdí
Z diplomatických kruhů pronikly informace, že Bukurešti jde spíše o vlastní vstup do schengenského prostoru. Ten zatím kvůli korupci a pomalým rumunským soudům a slabému boji s kriminalitou blokují Nizozemci.
Podle zpravodaje Českého rozhlasu Martina Dorazína, který se situací na Balkáně dlouhodobě zabývá, chtějí evropští lídři snahou o uznání Srbska jako kandidátské země pomoci proevropským silám v Srbsku. Ty mají před volbami v rukách jen málo trumfů – vládne tam špatná sociální situace, nevyjasněné problémy se sousedy. Toto bude jednoznačná věc, kterou budou moci předložit voličům.
Roztržka kvůli Valachům je prý jen záminka a důkaz nezralosti rumunské politiky, která sama řeší vnitřní nekázeň týkající se národnostních menšin. S valašskou menšinou nebyly nikdy problémy.
Zpravodaj ČRo Martin Dorazín vysvětluje příčiny protestu v Srbsku i rumunské reakce
Proti tomu, aby se Srbsko přibližovalo k Evropské unii, dnes v Bělehradu protestovali přívrženci ultranacionalistické Srbské radikální strany. Petici „Srbsko nechce do EU“ za posledních sedm týdnů prý podepsalo více než 200 tisíc lidí.
„Je to velký signál, že Srbsko není jednotné, ale to nebyla žádná země. Vzpomeňme na nedávné chorvatské referendum, kde to také neprošlo úplně stoprocentní většinou. Obyčejní lidé vědí, že se budou muset přizpůsobovat přísným evropským standardům, přičemž na Balkáně jsou zvyklí na benevolentní režim,“ říká Dorazín.
Kdy se Srbsko stane právoplatným členem Unie, ještě nelze odhadnout. Vzhledem k dobře vyvinuté srbské administrativě však Štefan Fülle věří, že proces nebude příliš zdlouhavý.