Evropský tisk o cestě Angely Merkelové do Prahy
Minulý týden přijela na bleskovou návštěvu Prahy německá kancléřka Merkelová. Návštěva trvala jen několik hodin, nicméně ohlasy na ni i na téma, které vzbudilo kontroverzi ještě přetrvávají. Hlavním důvodem setkání Merkelové s českými politiky byla evropská ústavní smlouva, respektive německý pokus o její oživení. Je to ještě dnes téma evropských deníků?
Určitě. Například deník Frankfurter Allgemeine Zeitung dnes ve své poznámce napsal: "V těch několika málo hodinách, které strávila ve města na Vltavě, si kancléřka kousla do žuly. A přitom nešlo o obvyklá sporná témata, která dříve trápila české a německé politiky, dokud se jim nepodařilo spor o vyhnání před deseti lety společnými silami zamést pod koberec. Z Pražského hradu se neozvalo ani slovo o Benešových dekretech nebo postavení německé menšiny," píše list.
A pokračuje: "Kancléřka pocítila husitskou tvrdost Čechů (a zejména ODS) na poli dvojnásobně blízkém jejímu srdci. Praha za potlesku Varšavy vystoupila striktně proti oživení evropské ústavní smlouvy, pro kterou tolik Merkelová lobuje. Krátká návštěva na Východě by německou kancléřku měla dovést k závěru, že při plánování budoucnosti Ev ropské unie je nutné dávat pozor nejen na to, jak dopadají volby na Západě," konstatuje list. A ještě jedno české téma. Renomovaný týdeník Economist dnes ve svém článku rozebírá postavení českého koaličního kabinetu. Text má titulek "Konečně vláda" a vybrané pasáže z něj cituje bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka
Většina východoevropanů si dělá starosti kvůli špatné vládě. Češi si ale od loňského léta museli dělat starosti s tím, jestli vůbec nějakou vládu budou mít - konstatuje Economist. Nakonec Topolánkova vláda prošla jen tak tak parlamentem, nepůsobí však příliš nadějně. Z šedivého vládního týmu vyčnívá podle Economistu několik osobností například aristokrat Karel Schwarzenberg a celkem se dá říct, že se v něm mísí lidé blízcí bývalému prezidentovi Havlovi a tomu nynějšímu, tedy Václavu Klausovi.
Kabinet slibuje například rovnou daň, ale vysoký deficit státního rozpočtu napovídá, že je třeba především drastická reforma administrativy a veřejných financí. Češi možná skoncovali s ponižující politickou nemohucností. Země ale potřebuje hlubší reformu, než bude zjevně křehká vláda pravděpodobně schopná nabídnout, končí Economist.
Celý víkend přicházely znepokojivé zprávy z palestinské Gazy, kde vrcholí konflikt mezi milicemi Hamásu, které podporují předsedu vlády Haníju, a jednotkami Fatáhu, které zase straní prezidentu palestinské autonomie Mahmúdu Abbásovi. Při ozbrojených střetech zůstávají na ulicích Gazy desítky mrtvých. Co na to zahraniční tisk?
Například izraelský list Haarec píše, že jednou z příčin stálých konfliktů může být přelidněnost, nedostatečná infrastruktura a naprostá izolace pásma Gazy od světa. "Palestincům se nepodařilo vytvořit v Gaze vládu práva a pořádku, která by se opírala o ekonomickou základnu. Za to, co se děje v Gaze, však padá vina i na izraelskou vládu a její rozhodnutí pásmo Gazy izolovat a uzavřít. Toto rozhodnutí padlo před sedmnácti lety v předvečer první války v Perském zálivu," vysvětluje list a dodává: "Výsledek - obležená a zbídačelá Gaza se stala ekonomickým, sociálním a politickým tlakovým hrncem".
