Evropský tisk o volbách v Rumunsku i Americe

Německý tisk si pozorně všímá průběhu zasedání česko-německého diskusního fóra, které proběhlo v Hamburku. Ztrácí se prý zájem něco opravdu řešit. Západoevropský tisk také nenechaly klidným volby v Rumunsku, které potvrdily sílící extremismus v zemi. Trvalým námětem komentářů jsou samozřejmě i americké prezidentské volby a bez povšimnutí neprošla ani evropská dohoda o zamezení daňových úniků.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

To, co se donedávna staralo o palcové titulky, skončilo tentokrát uvnitř listů, napsal německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung na okraj česko-německého diskusního fóra v Hamburku v článku nazvaném „Příznaky dialogové únavy“. Zvláštní logice česko-německého dialogu odpovídá, že se na fóru nehovoří o sporných otázkách souvisejících s důsledky minulosti, ale jen o těch, ve kterých se obě strany shodují. Všední záležitosti mezistátních vztahů se tak na diskusním fóru povýšily na „česko-německý dialog“.

Také místopředsedkyně bundestagu Antje Vollmerová, které zlepšení vzájemných vztahů leží na srdci, připouští, že trpí určitou „únavou“ z dialogu, pokračuje list. Jediní, kdo jsou nyní s rozhovory spokojeni, jsou paradoxně právě ti, kdo měli být z vůle německé i české vlády odstaveni na okraj: sudetští Němci. Poslanec Evropského parlamentu a šéf landsmann-schaftu Bernd Posselt hýřil v Hamburku optimismem, neboť česko-německý dialog je podle něj v posledních dvou letech plodnější a komplexnější, uzavírá Frankfurter Allgemeine Zeitung.

„Chudoba a beznaděj otevřely oči a srdce Rumunů extrémním heslům zprava i zleva,“ napsal k výsledkům rumunských parlamentních a prezidentských voleb vídeňský deník Die Presse.

Ion Iliescu, muž zodpovědný za Ceausescův pád a možná i za jeho popravu, stejně jako za sedm let stagnace země po roce 1990, je náhle opět symbolem naděje. Má dobré šance na zvolení do funkce prezidenta a jeho strana může znovu převzít otěže vlády. Sliboval rumunským chudým práci, dobré mzdy, důchody a sociální výhody tak barvitě, že ekonomickým expertům z toho mrazí v zádech. Odkud na to chce vzít peníze, neřekl. Ale hladoví mu uvěřili. Ostatní - skoro čtvrtina - se dali přesvědčit pravicovým populistou Vadimem Tudorem. Tento někdejší Ceausescův přívrženec dnes hlásá nenávist vůči cizincům a menšinám, především vůči Maďarům a cikánům a vyvolává nedůvěru k Evropské unii, píše rakouská Die Presse.

Pokud v Rumunsku nezačnou reformy - a za daných poměrů to nelze čekat - situace v zemi se bude pomalu ale jistě dále zhoršovat a roztrpčenost lidí poroste. Pak už nelze vyloučit vůbec nic, poznamenal k výsledkům rumunských voleb maďarský deník Népszava.

Evropa získala další důkaz o tom, že přechod k demokracii v zemích, které tak dlouho trpěly pod vládou komunismu, není přímočarý proces. Recidivy jsou možné a některé z nich mohou být i velmi nebezpečné, obává se na pozadí povolební situace v Rumunsku španělský El País.

Nizozemský De Volkskrant se naproti tomu domnívá, že nemá smysl teď Rumunsko ostře odsuzovat a rozhovory o připojení této země k Evropské unii zmrazovat. To by jen hrálo do karet Vadimu Tudorovi. A právě toho je třeba izolovat. Chudoba by se dále prohlubovala a výsledkem by bylo vítězství Tudora ve volbách v roce 2004. A mít politického kriminálníka u moci v největší zemi jihovýchodní Evropy by nikomu neposloužilo, soudí De Volkskrant.

Zatímco se londýnský The Guardian domnívá, že Al Gore je v právu, když odmítá čachry s hlasy voličů na Floridě, protože tam prý nepochybně prezidentské volby vyhrál, pařížský France Soir zastává názor, že Gorova neústupnost může být pro něj osudná. Hlavně proto, že nekončící počítání hlasů brnká na nervy voličům a i ten nejtrpělivější pozorovatel americké politiky už je tímto scénářem unaven. Člověk má sto chutí zvolat: „Tak už proboha jednoho z nich strčte do Bílého domu, ať už to skončí!“ uzavírá France Soir.

Protože v demokracii se počítá každý hlas, je Američanům v podstatě jedno, zda bude mít vítěz náskok pěti set nebo pěti milionů hlasů. I rozdíl jediného hlasu může zaručit, že konečný výsledek je nesporný, dodává pařížský Le Figaro.

„Víc než týden jednání naprosto k ničemu,“ napsal francouzský Le Monde k neúspěšné mezinárodní konferenci o světovém klimatu. Změna podnebí už se však rozjela plnou parou vpřed a cestující nejsou s to se dohodnout na tom, jak rozjetý vlak zabrzdit. Současná generace tak podle odborníků zanechá svým potomkům už v polovině 21.století nepříjemný dárek: sucho, záplavy a ekologickou nerovnováhu, uzavírá Le Monde.

Nizozemský „De Telegraaf“ pochybuje o tom, zda dohoda ministrů financí zemí EU znamená konec daňových úniků. Každý bankéř ví - pokračuje list -, že země jako Švýcarsko, Lichtenštejnsko a Andorra svůj status „finančního ráje“ - daňových úniků a černých kont - jen tak neopustí a údaje o nich budou dále utajovat. Černá nezdaněná konta v Evropě činí desítky miliard. A tato suma se nynějším ujednáním určitě nezmenší, soudí De Telegraaf.

Olga Jeřábková, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme