Evropský tisk stále přitahuje proces s Miloševičem

I nadále je jedním z ústředních témat zahraničního tisku pokračování procesu se Slobodanem Miloševičem, jsou tu však i další, například reakce na cestu Jörga Haidera do Iráku či to, co napsal Otto Habsburk o Benešových dekretech.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Význam haagského procesu se Slobodanem Miloševičem daleko přesahuje osobu obžalovaného, napsal v ohlasu na tuto událost pařížský "Le Figaro". Někteří bývalí šéfové států a vlád budou před tímto soudním dvorem vypovídat jako svědkové. Tím je Evropanům i Američanům dána jedinečná příležitost zamyslet se nad vlastní morální i politickou odpovědností. Stejně jako je Miloševič spoluvinen za balkánský horor, projevil Západ tváří v tvář krutému násilí, které doprovázelo rozpad Titovy Jugoslávie, přímo kriminální nečinnost. V tomto smyslu je Miloševič pohodlným obětním beranem a odpovědnost Západu lze zamést pod koberec, píše pařížský "Le Figaro".

Podle listu francouzských komunistů "L´Humanité" vyvolává Miloševič před haagským tribunálem určitý pocit stísněnosti, že tu zůstalo cosi nedokončeno. Navíc vzniká dojem, že se přitom měří dvojím loktem. Proč nebyla snaha postavit před soud osoby stejného ražení, které se za jugoslávských válek také dopouštěly zločinů? Například (mezitím zemřelý) chorvatský prezident Franjo Tudjman?, táže se závěrem pařížský "L´Humanité".

Deník "Luxemburger Wort" se domnívá, že Jugoslávie musí teď zvládnout svou minulost za uplynulé desetiletí. Vedle Miloševiče nelze zapomínat na jeho komplice - vůdce bosenských Srbů Radovana Karadžiče a jeho krvavého generála Ratko Mladiče. Také z válečných zločinů obviněný srbský prezident Milutinovič je nadále v úřadě.

Dramatické události uplynulých deseti let na Balkáně budou muset Srbové, Chorvati, Bosňané, Slovinci a Albánci znovu probrat, zpracovat a zvládnout. Všechna balkánská etnika musí teď zahájit debatu ve smyslu očistné katarze. Jen tak bude existovat jiskřička naděje, že pověstný balkánský sud prachu bude konečně zneškodněn a někdejší Jugoslávie nastoupí cestu evropské integrace, uzavírá "Luxemburger Wort".

Mediální rozruch nad cestou Jörga Haidera do Iráku nabývá na dimenzích. Všechna rakouská média se věnují tomuto neuváženému kroku korutanského hejtmana. Z rakouských deníků vybírala naše vídeňská zpravodajka Marie Woodhamsová.

Přehrát

00:00 / 00:00

M. Woodhamsová čte ze zahraničního tisku

Rakouská "Die Presse" s odvoláním na arabský deník "Al Haját" informovala, že Spojené státy mají v případě pádu iráckého diktátora Saddáma Husajna za něj už náhradníka. Podle těchto informací jde o exilového iráckého generála Nizara Chazrájí-ho. Zmíněný generál má údajně u iráckých Kurdů, šíitů, i sunnitů vysokou autoritu. Jiným možným kandidátem pro roli "iráckého Karzáí-ho" je generál Nadžíb al Sallí, žijící v jordánském exilu, který byl nedávno hostem v USA. Celkem prý prošetřili Američané 62 bývalých iráckých důstojníků pro funkci možného nástupce Saddáma Husajna, uvádí vídeňská "Die Presse".

Německý deník "Die Welt" uveřejnil komentář k tzv. Benešovým dektretům, jehož autorem je potomek rakouské panovnické dynastie Otto Habsburský. Jde o lidská práva ve všech členských zemích Unie. Kandidátům členství jako Maďarsku, Polsku nebo pobaltským státům tento problém nečiní potíže. Jinak je tomu u Benešových dekretů v České republice, kde určité osobnosti v Praze tvrdošíjně odmítají prohlásit za neplatné dekrety, které jsou v očividném rozporu se základními lidskými právy. Je to tím závažnější, pokračuje Otto Habsburský, že ještě nedávno byly v Česku vynášeny rozsudky s odvoláním na tyto dekrety jako na platné právo. Výmluva, že jsou událostmi překonané a tudíž "vyhaslé", podle autora komentáře neobstojí.

To bylo také důvodem, proč Evropský parlament ve významné rezoluci prohlásil Benešovy dekrety za neslučitelné s členstvím Česka v Unii. Autor v této souvislosti považuje postoj Prahy za těžko pochopitelný. Je v zájmu českého národa, píše Otto Habsburský, lidská práva posilovat a dávat příklad. Tak to zřejmě svého času myslel i prezident Havel ve svém prohlášení k česko-německým vztahům. Otto Habsburský v komentáři v listu "Die Welt" tvrdí, že nejde o nějaké "ultimatum" České republice, jedním dechem však označuje zrušení Benešových dekretů za podmínku jejího členství v Evropské unii. Jinak, podle jeho názoru, ztratí toto společenství svou věrohodnost.

Martin Hromádka, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme